"Ztrátou ukončilo hospodaření 29 procent nemocnic, téměř třetina z nich měla hospodářský výsledek do minus pěti milionů korun," stojí v přehledu ekonomických výsledků nemocnic za loňský rok. Zveřejnil je Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
V Česku je 167 nemocnic. Ve ztrátě bylo na konci loňského roku 48 z nich. U dvou byla vyšší než 50 milionů korun.
Hospodařily s 131 miliardamiCelkové náklady nemocnic loni činily 131 miliard. "Oproti roku 2011 se náklady zvýšily o 0,6 procenta, jedná se o nejnižší nárůst tohoto ukazatele v posledních letech," píše ÚZIS. Nejvíce nákladů spotřebovalo 22 zařízení, jejichž zřizovatelem je stát, tedy především ministerstvo zdravotnictví. "Náklady těchto nemocnic tvoří dlouhodobě zhruba polovinu celkově vynaložených peněžních prostředků nemocnic," uvádí ÚZIS. Celým zdravotnictvím ročně proteče více než 220 miliard korun. |
Které nemocnice mají největší minus, statistici neuvádějí. Ze zprávy lze však vyčíst, že v červených číslech loni skončily nemocnice v šesti krajích.
Největší ztrátu vykázala zdravotnická zařízení v Karlovarském kraji (minus 75 milionů korun), Královéhradeckém kraji (minus 71 milionů korun) a Kraji Vysočina (minus 24 milionů korun).
Naopak v Moravskoslezském kraji hospodaření nemocnic skončilo přebytkem ve výši 266 milionů korun, v Olomouci 101 milionů a Praze 96 milionů.
Ztrátu vykázalo nejméně nemocnic za poslední tři roky
Ze statistik lze také vyčíst, že počet nemocnic se záporným hospodářským výsledkem je po roce 2008, kdy dosáhl 28 procent, nejnižší. Například v roce 2011 skončilo minusem hospodaření 32 procent nemocnic.
Celkové loňské hospodaření všech nemocnic je podle statistiků plus 400 milionů korun. Pět nemocnic přitom mělo zisk převyšující 50 milionů korun (celý materiál ÚZIS najdete zde).
Rok 2012 je zajímavý mimo jiné proto, že nemocnice se musely vyrovnat s růstem daně z přidané hodnoty i dozvukem akce Děkujeme, odcházíme, kdy jim ministr zdravotnictví nařídil zvýšit tarifní platy o více než šest procent. Zároveň si přilepšily 700 miliony díky zvýšení poplatku za den pobytu v nemocnici. Pomoci jim mohly i případné příplatky za nadstandard.
Podle ÚZIS nemocnice musely téměř zastavit růst nákladů (viz box výše). Nejvýraznější položkou v jejich hospodaření jsou náklady na zaměstnance, které tvoří necelých 47 procent. Ty se loni meziročně zvýšily o dvě procenta.
Ředitelka FN Plzeň a předsedkyně Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová se domnívá, že hospodářské výsledky nelze přeceňovat. "To, co skutečně vypovídá o stavu nemocnic, jsou lhůty splatnosti závazků. V posledních letech přibývá těch, které nedokáží závazky hradit do 30 dnů. Jsou dokonce případy, kdy nemocnice platí faktury i rok zpětně," popsala Kunová.
Podle dat ÚZIS v roce 2012 dosáhly závazky po lhůtě splatnosti čtyř miliard korun. Meziročně se jejich podíl zvýšil o deset procent a v praxi to znamenalo, že nemocnice čtvrtinu závazků hradily po lhůtě splatnosti. Podle Kunové je to výrazný podíl a pokud by se dále prohluboval, může se stát, že nemocnice zůstanou bez materiálu a léků, protože dodavatelé odmítnou zpožděné platby akceptovat.
Kunová také upozorňuje, že prodlužování splatnosti se odráží do ceny zdravotnického zboží. "Pokud někdo čeká na peníze měsíce, promítne si do ceny rovnou i úroky z prodlení," podotkla ředitelka.
Zadlužené nemocnice - příležitost pro soukromé investory
Stejně jako Kunová tak i Eduard Sohlich, ředitel Nemocnice Hranice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic, jež sdružuje středně velké a menší nemocnice, je přesvědčen, že systém by v příštím roce plně nefungoval bez navýšení úhrady za státní pojištěnce a odkupu části pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny ministerstvem financí (více o záměru čtěte zde).
"Jinak nemocnice budou vykazovat dlouhodobě ztráty a nastane to, že budou muset snižovat mzdy, což povede k nespokojenosti lékařů, zdravotnického personálu a poklesu kvality péče. Nebo z toho vyvodí právní a finanční sankce dodavatelé," popsal Sohlich.
Kunová také upozorňuje na další dopad. Pokud budou špitály stále více zadluženější, hrozí, že jejich závazky nebo je samotné skoupí soukromí provozovatelé. Ty v držení státu či krajů proto postupně mohou přecházet pod soukromé firmy či zahraniční vlastníky. Například o závazky nemonice ve Zlíně už projevila zájem jedna z polských firem (více čtěte zde).
Průměrné platy ve zdravotnictví rostly
Nová statistika uvádí, že průměrný plat v nemocnici meziročně stoupl o 963 korun na 29 165 korun. Samotná průměrná mzda lékaře se meziročně zvýšila o 2 890 korun na 59 677 korun měsíčně. Odbory už dříve uvedly, že ne všechny nemocnice na platech přidávaly a loni zvýšení platů hájily tím, že za růstem stojí více přesčasových hodin (více čtěte zde).
Nejvíce loni rostly náklady na léky. "Meziročně o sedm procent a celkově se na nákladech podílely 13 procenty," píše ÚZIS. To, že léky stojí u pacienta nejvíce, tvrdí i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Nejdražší pacient pojišťovnu vyjde na 53,7 milionu korun, přičemž jen léky z toho činí 48,5 milionu korun. Levněji je podle pojišťovny pořídit nejde. Ceny léků u nás reguluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nejdražší jsou většinou ty nové, které jsou ještě pod ochranným patentem.
Kunová i Sohlich se shodují na tom, že tyto náklady nepatří k nejvýznamnějším faktorům pro hospodaření nemocnic. To ovlivňuje zejména úhradová vyhláška, tedy každoroční přenastavování pravidel kdo, kolik a za jakou péči dostane z veřejného zdravotního pojištění. "Když se úhradami dostaneme na rok 2012, budeme sice krvácet, ale hlavu budeme mít lehce nad vodou. Pokud by to v příštích letech mělo být stejné jako letos, kdy jsou úhrady kráceny až o 13 procent, tak se nemocnice dostanou do situace, kdy nebudou mít žádnou dlouhodobou možnost, jak odvrátit záporný hospodářský výsledek," doplnil Sohlich.
