V kostce jde v kauze Český dům o následující: na základě rozhodnutí vlády ministerstvo zahraničí přestalo spravovat desetipatrový dům v centru Moskvy a dohodlo se se správci budovy, že narychlo založí firmu Hotel Český dům, která následně s ministerstvem uzavře smlouvu o pronájmu. Stalo se.
Společnost však není registrována v Rusku, tudíž používá účet zastupitelského úřadu v Moskvě, neplatí ruským úřadům daně a využívá výhodu, která náleží jen diplomatickým misím - nakupuje neproclené a nezdaněné zboží.
Proti celé transakci protestoval (marně) velvyslanec v Moskvě Jaroslav Bašta: odmítl podepsat dohodu s firmou Hotel Český dům a varoval Kavana, aby dal vše do pořádku. „Jedině tak se lze vyhnout kolizím s mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Ruské federace a pozornosti sdělovacích prostředků, či dokonce orgánů činných v trestním řízení,“ napsal velvyslanec 4. prosince 2000 Kavanovi.
Ministr Kavan však pronájem schválil a dodnes ho hájí: „Celý postup vedení ministerstva prošel připomínkovým řízením. I právní odbor ministerstva jej považuje za správný.“ Právníci oslovení MF DNES nicméně po prostudování smluv nechtěli věřit vlastním očím.
Žádné daně, žádní zaměstnanci, žádná odpovědnost. Zato vysoké příjmy a obchody v centru Moskvy. Přesně takhle vypadá podnikání představitelů firmy Hotel Český dům v režii ministerstva zahraničí pod taktovkou Jana Kavana.
Společnost Hotel Český dům, které ministerstvo zahraničí bez výběrového řízení přiřklo pronájem domu v lukrativní části Moskvy, má jedinou hlavní povinnost: ročně odvádět státu dvacet osm milionů korun. Smlouva jí však umožňuje, aby sama na dalším pronájmu vydělávala mnohem víc.
To je jen jeden z dlouhé řady důkazů, že vztah mezi firmou Hotel Český dům a ministerstvem zahraničí je značně nevyrovnaný. Stát, respektive ambasáda, nese podle znění smlouvy z loňského listopadu odpovědnost za škody, které v komplexu vzniknou, oficiálně zaměstnává pracovníky desetipatrové budovy a spravuje soukromé firmě bankovní účty. Díky tomu má společnost Hotel Český dům možnost nakupovat zboží bez cla a daně a následně na jeho prodeji vydělávat.
„Takovou smlouvu bych jako podnikatel chtěl mít taky. Vztah k finančnímu úřadu zajišťuje někdo jiný, někdo jiný vede zaměstnance a s tím má za ně i veškerou odpovědnost, nese všechna rizika,“ prohlásil právník Jan Černý z advokátní kanceláře Černý-Raupachová po prostudování dvou smluv o pronájmu Českého domu, které má MF DNES k dispozici.
Smlouvy jsou podle něho nejasné, některé body jsou nevysvětlené. „Smlouvy tak nechávají velký prostor k různým výkladům, a to tím směrem, že to je nevýhodné pro stát. Ale výrazně nevýhodné,“ řekl Černý.
Klíčovými figurami v pronájmu Českého domu jsou za ministerstvo zahraničí Jan Kavan, jeho náměstkyně Helena Opolecká a generální sekretář Karel Srba.
Společnost Hotel Český dům zastupovali předseda představenstva Stanislav Brei a člen dozorčí rady Zdeněk Will, z něhož Kavanův úřad následně udělal velvyslaneckého atašé s červeným diplomatickým pasem.
Podezřelý pronájem obrovské budovy v centru Moskvy odstartovalo vládní usnesení ze 4. října loňského roku. Podle něho měly zastupitelské úřady v zahraničí zrušit takzvaná vedlejší hospodářství a Kavanův resort musel vyřešit, co s Českým domem, který do té doby obhospodařoval sám.
Management domu přišel s projektem, že založí firmu Hotel Český dům a ta bude budovu spravovat a provozovat. Během pěti dní se v České republice zapsali do obchodního rejstříku a následně uzavřeli s ministerstvem smlouvu o pronájmu. „Jednali jsme na všech stupních. Než se pod to podepsal pan ministr, původní projekt schválili všichni náměstci,“ řekl předseda představenstva společnosti Stanislav Brei.
Kavan smlouvu podepsal, aniž před tím proběhla řádná veřejná soutěž. Ministerstvo financí potvrdilo, že se „lidé od Kavana“ přišli zeptat, jak to mají s Českým domem provést. „Šlo o ústní konzultaci, kdy jim pracovnice jednoho odboru řekla, že pokud se chtějí vyhnout problémům, musí vypsat výběrové řízení. Že jedině tak to bude transparentní,“ uvedl mluvčí ministerstva Libor Vacek.
Stejně argumentoval velvyslanec Bašta, který kvůli této kauze napsal Kavanovi několik dopisů: „Není možné upřednostňovat jeden český podnikatelský subjekt (byť pod pláštíkem servisní organizace) před ostatními, na území Ruské federace řádně zaregistrovanými českými podnikatelskými subjekty, například bezcelním dovozem zboží.“ Bašta proto za velvyslanectví odmítl podepsat dodatek smlouvy s firmou Hotel Český dům.
Ministerstvo tento problém vyřešilo po svém: smlouvu za stát podepsal Zdeněk Will, který předtím působil v dozorčí radě Hotel Český dům. „To je střet zájmů.
Naprosto jednoznačně,“ podotkl právník Černý.
Šéf firmy Brei to však odmítá: „Pan Will složil funkci ve firmě ještě předtím, než se stal diplomatem. V tuto chvíli nemá s firmou nic společného. Zastupuje zájmy státu vůči společnosti Hotel Český dům.“
