Vlastimil Rampula

Vlastimil Rampula | foto: iDNES.cz

Gripeny, pivo a dluhopisy. Trojice kauz, která zlomila Rampulovi vaz

  • 18
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ukončilo spory o setrvání Vlastimila Rampuly na postu vrchního státního zástupce v Praze. Soud vyhověl kasační stížnosti ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, Rampula tak s definitivní platností úřad opustí. Co způsobilo jeho pád?

1. Kauza gripeny

Pospíšil ještě v březnu doplnil kasační stížnost o další bod. Vlastimila Rampulu obvinil z toho, že úmyslně brzdil vyšetřování jedné z nejznámějších korupčních kauz, pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen.

Rampula totiž podle ministerstva spravedlnosti v březnu 2010 odmítl příkaz tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké vyžádat si pomoc od švédských orgánů. Jak přitom konstatoval Nejvyšší správní soud v odůvodnění úterního rozhodnutí, "taková opatření jsou pro jejich adresáty bezvýhradně závazná".

Kauza gripenů jako jediná nadále běží. "Jde o pokračující, ´živou´ věc ve stádiu prověřování, v tomto stádiu je trestní řízení striktně neveřejné, a proto k věci státní zástupce nesděluje žádné skutečnosti či dokonce informace ze spisu," vzkázala Irena Válová, mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozoruje.

2. Kauza podvodů s dluhopisy IPB

První kontroverzní kauzou spojenou s Rampulou se v roce 2008 stal případ tunelování IPB. Rampula totiž několik minut před vyhlášením rozsudku dal pokyn státní zástupkyni Darje Dunajové, která měla případ na starosti, aby se neodvolávala.

Podle městského soudu nicméně Rampula nijak nepochybil, ze své pozice na to měl právo. Podle kasační stížnosti se ale tehdejší vrchní státní zástupce v případu nemohl dostatečně orientovat.

Kauza IPB se táhla už od roku 2001. Policie tehdy vyšetřovala manažery Investiční a poštovní banky pro údajné podvody s jejími dluhopisy. V roce 2003 pak sedm lidí obvinila. K soudu se případ dostal o čtyři roky později. Soud v dubnu 2008 vynesl osvobozující rozsudek. Dozorující státní zástupkyně se proti verdiktu nakonec neodvolala.

3. Kauza České pivo

Kauza České pivo byla dalším z případů okolo zkrachovalé IPB. Ministru Pospíšilovi se nelíbilo, že Vlastimil Rampula po sedmi letech přípravného řízení odebral případ už zmíněné státní zástupkyni Darje Dunajové, následně bylo stíhání 11 obviněných manažerů a podnikatelů zastaveno. 

Podle NSS však tato námitka v kasační stížnosti nebyla důvodná. "Odnětí výkonu dozoru státní zástupkyně Dunajové z důvodu optimalizace rozvrhu práce patří do výsostné sféry dohledových pravomocí vedoucího státního zástupce," stojí v odůvodnění rozhodnutí.

Pospíšil vs. Rampula

Přečtěte si celé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

V kauze šlo o to, že si japonská banka Nomura měla nákupem akcií Plzeňského Prazdroje do budoucna pojistit svou investici do nákupu akcií IPB. Přitom se nákupy akcií IPB a akcií Prazdroje (takzvaný projekt České pivo) uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny. Policie podezírala skupinu Nomura, že získala neoprávněný majetkový prospěch přes sedm miliard korun.

Loni v listopadu nařídil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Stanislavu Mečlovi, který na několik měsíců Rampulu nahradil, aby zastavení stíhání prověřil. Prověrka ale neodhalila žádné pochybení. "Jediným důvodem pro změnu dozorového státního zástupce byla ztráta dynamiky ve výkonu dozoru. V té době se podobných změn odehrálo více, šlo o standardní postup," vysvětlila Válová.

4. Neposkytnutí informací Nejvyššímu státnímu zastupitelství

Kromě toho, že se měl angažovat ve výše zmíněných kauzách, Rampula odmítl poskytnout Nejvyššímu státnímu zastupitelství informace týkající se činnosti odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.

Tím měl Rampula zmařit a znemožnit činnost Nejvyššího státního zastupitelství.  Podle Pospíšila by jen tento bod stačil k tomu, aby byl Rampula odvolán, protože šlo o závažné porušení povinností.

NSS dal ministrovi v úterý za pravdu, když pod čarou konstatoval, že "takový způsob (ne)komunikace je smutnou ukázkou vadných vztahů uvnitř soustavy státního zastupitelství mezi jeho vrcholnými články".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video