Pětice senátorů - Martin Mejstřík, Jiří Zlatuška, Helena Rögnerová, Zdeněk Bárta a Petr Fejfar - využila svého práva a v prosinci společnými silami podala imunitnímu výboru návrh na zahájení řízení s "provinilci". - více zde
Senátoři z mandátového a imunitního výboru se tím ale odmítli zabývat, pokud nedostanou konkrétní důkazy o tom, že poslanci, kteří oznámení o svých příjmech nepodali, mohli porušit zákon.
Pětice senátorů chce ale názor výboru změnit. "Nechal jsem si zpracovat právní rozbor a opět ho vyzvu, aby konal v duchu našeho podání," řekl jeden z pětice, Martin Mejstřík (za Cestu změny).
"Šetření, že bychom měli my dokládat, že oni nepřiznali, co měli přiznat, je nesmysl. To je naprosto proti duchu zákona," uvedl.
Zákonodárci odpovídali před týdnem na otázky iDNES, proč oznámení neodevzdali. Většina tvrdí, že si bokem nepřivydělali víc než pár tisíc a přiznání proto podávat nemusí. Senátor Doubrava přiznal, že zapomněl. Některé politiky zájem o jejich povinnosti popudil. - více zde
Předseda výboru Jan Hadrava (US-DEU) má za to, že povinnost podat přiznání se podle zákona nevztahuje na ty zákonodárce, kteří žádné vedlejší příjmy neměli, dary nedostali a ani žádný nemovitý majetek nenabyli.
"Ti, kteří oznámení nepodali, tak tím v podstatě řekli, že nic nezískali," uvedl Hadrava.
Podle jiných právních výkladů se povinnost předkládat oznámení vztahuje na všechny zákonodárce bez ohledu na to, zda měli či neměli vedlejší příjmy. Sněmovní mandátový a imunitní výbor se už případem 11 senátorů, kteří oznámení včas neodevzdali, začal zabývat.
Případy senátorů jsou v kompetenci sněmovního výboru, protože senátoři posílají oznámení šéfovi dolní komory. Adresátem poslaneckých oznámení je naopak Senát.
Podnět pětice senátorů vedl loni v prosinci část těch, kteří oznámení neodevzdali, k nápravě. Do konce roku tak oznámení dodatečně odevzdalo 21 poslanců a tři senátoři.
Podle zákona o střetu zájmů mají oznámení za uplynulý kalendářní rok dodat nejen zákonodárci, ale i vládní představitelé a šéfové ústředních státních orgánů vždy do konce června následujícího roku.
Zákon jim ukládá zveřejňovat vedlejší příjmy a dary, pokud je jejich hodnota vyšší než základní plat poslance. Ten činí měsíčně 46 500 korun.
