Velká bílá vila, kterou obklopuje několikametrová kamenná zeď, trochu připomíná pevnost. Projít k ní lze jen masivní železnou brankou s ostrými hroty, střeženou kamerou a zabezpečovacím zařízením. Na zvonku i poštovní schránce chybí jmenovka. Identifikovat dům lze jen podle malé červené tabulky s číslem popisným, která visí na zdi.
Jsme tu správně. Vila patří Jiřímu Martinkovi. Muži, na jehož účtu skončila podle zjištění švýcarských vyšetřovatelů část z mnohamilionové provize za privatizaci mosteckých dolů. Martinek zde má bydlet, ale není tu. Na zvonění nikdo neodpovídá, v oknech jsou stažené rolety.
Možná je to jen shoda okolností, ale zajímavé je, že Martinek si dům ve "čtvrti boháčů" v Černošicích pořídil jen krátce poté, co podle Švýcarů inkasoval provizi. Stejně jako další byt v Praze-Hostivaři.
Martinek byl v té době poradcem vlivného šéfa poslanců ČSSD Stanislava Grosse. Pracoval také v jeho poslanecké kanceláři.
Provize a nejasný původ peněz
Může to být ještě větší náhoda, ale i Gross si v době privatizace dolů pořídil bydlení. Byl to byt 4+1 v Praze na Barrandově, který jej stál později politickou kariéru. Gross totiž dodnes nedokázal věrohodně vysvětlit, kde vzal část peněz na jeho pořízení.
"Opakuji, že s tou věcí (provizí za privatizaci dolů) mě spojuje jen to, že v ní figurují lidé, které znám a svého času jsem s nimi spolupracoval," hájí se Gross.
Švýcaři se prodejem dolů zabývají už léta kvůli podezření z praní špinavých peněz. Zjistili totiž, že kupec dolů uzavřel v únoru 1999 smlouvu s firmou z Gibraltaru. Jejím předmětem bylo vyjednat koupi dolů od státu.
Když 19. srpna vláda Miloše Zemana svůj balík v dolech kupci skutečně přiklepla, odešlo pět milionů dolarů (podle tehdejšího kurzu 170 milionů korun) z účtu kupce na konto Torrence Trading (ve stejné bance) s označením "success fee", tedy odměna za úspěch.
Přístup k účtu měl zbrojař a tehdejší Grossův přítel Pavel Musela, který peníze dále distribuoval – mimo jiné i Martinkovi. Ten měl přístup k účtu kyperské firmy, která dostala z provize zhruba 75 milionů korun. Přes deset milionů korun si pak Martinek poslal na svůj účet do Česka.
Provize putovala mezi jednotlivými účty v letech 1999 a 2000. A právě v červenci 2000 si Martinek pořídil zmíněnou vilu v Černošicích v hodnotě milionů korun. Zda na to použil peníze od kupce dolů, není jasné. Martinek to nevysvětlil – nekomunikuje a není k nalezení.
Martinek v tu dobu kromě práce pro Grosse také podnikal. Jeho firma však podle společníků velký zisk nevytvářela. "Z firmy nebyl ekonomický profit," říká poslanec ČSSD Richard Dolejš, který s Martinkem společnost vlastnil.
Historka o půjčce od strýčka
Gross si koupil barrandovský byt v srpnu 1999, tedy ve stejný měsíc, kdy tehdejší menšinová vláda ČSSD doly prodala. V té době už bylo jasné, že se smlouva o provizi uzavřená v únoru naplní. Bylo to však před tím, než peníze z provize do Česka dorazily.
Gross sice ještě ve vládě neseděl, ale ve straně měl silný vliv. Za byt v roce 1999 zaplatil 2,5 milionu korun v hotovosti. Později se však zjistilo, že si tolik nemohl vydělat. Gross pak tvrdil, že mu 1,2 milionu půjčil nemajetný strýc František Vik. Ten přišel s historkou, že si peníze pro synovce musel půjčit.
Případ několikrát vyšetřovala policie, na nic však nepřišla. Gross opakuje, že peníze byly zcela čisté.
