Soudce Zdeněk Krčmář rozhodování připodobnil ke hledání nejlepší z nejhorších variant. Zmínil, že na vystěhování mají měsíc, což je dvakrát delší doba, než obvykle. Krčmář očekává, že se družstvo ještě obrátí na Ústavní soud. Výjimku z vystěhování by podle něj teoreticky mohli mít ti obyvatelé bytů, kteří nájemní smlouvy uzavřeli se souhlasem správce konkurzní podstaty.
Na možnost obrátit se na Ústavní soud upozornil i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Jinak se ale k případu nechtěl vyjadřovat, protože resort spravedlnosti nemůže zasahovat do rozhodování nezávislých soudů. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že mu rozhodnutí Nejvyššího soudu přijde nespravedlivé.
Pokud by se poškození obrátili na Ústavní soud, není jasné, jestli by je to zachránilo před nutností do měsíce opustit své domovy. Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková iDNES.cz řekla, že soud může v odůvodněných případech na žádost účastníků řízení přiznat odkladný účinek. Je to prý ale výjimečný institut. Sama nechtěla odhadovat, za jak dlouho by soud o kauze, případně zda by to stihnul do doby, než se mají obyvatelé bytů vystěhovat.
Možnost že by Nejvyšší soud konzultoval své rozhodnutí ještě před vynesením s Ústavním soudem, je podle ní nesmyslná. „Ústavní soud by jako další instance byl předem vyřazený z rozhodování a byl by podjatý. Protože ještě než by to k němu došlo, tak by sdělil, co si o tom myslí,“ uvedla Sedláčková.
Podle soudu družstvo investovalo do cizího majetku
Družstvo Svatopluk tvoří někteří bývalí klienti H-Systemu, kteří si po pádu firmy svépomocí byty dostavěli. Nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů jsou ale podle NS absolutně neplatné. Družstvo pokračovalo v započaté stavbě na pozemcích H-Systemu. Družstvo tak v podstatě investovalo do cizího majetku.
Podle NS šlo družstvo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu. Mělo pouze předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu.
„Nejvyšší soud uložil Stavebnímu družstvu Svatopluk do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozsudku Nejvyššího soudu vyklidit a jako vyklizené předat konkurznímu správci celkem osm bytových domů,“ uvedl Tomíček.
Soud své stanovisko zdůvodnil tím, že pokud by byty zůstaly jejich majitelům, byly by bytové domy a pozemky náležící do konkurzní podstaty obtížně zpeněžitelné.
Podle soudu jsou nájemní smlouvy neplatné, protože byly uzavřené po téměř dvou letech od podání žaloby o vyklizení bez souhlasu správce konkurzní podstaty úpadce. Obyvatelé bytů tak podle Nejvyššího soudu nebyli proti vyklizení chránění ani ve vztahu k případnému novému nabyvateli bytových domů.
„Bytové družstvo nemohlo mít legitimní očekávání, že jenom na základě toho předjednání věci se správcem konkurzní podstaty, jim bude majetek odprodán za pevně stanovenou částku. Podstatné bylo, že podle jednoznačného znění zákona, mohla taková transakce proběhnout jen se souhlasem konkurzního správce. Bytové družstvo to muselo vědět, protože bylo členem věřitelského výboru,“ zdůvonil Krčmář.
Zamítnutí žaloby o vyklizení bytových domů by podle soudu nebylo spravedlivé ani rozumné řešení situace. „Nejvyšší soud nepřehlíží, že vedlejší účastníci řízení, lidé ubytovaní ve zmíněných bytových domech, jsou sami oběťmi situace vyvolané platební neschopností úpadce. Nejsou však oběťmi jedinými,“ konstatoval dále soud.
Soud se zabýval otázkou, jestli jeho rozhodnutí nebude v rozporu s dobrými mravy, ale na základě předchozí judikatury došel k závěru, že nebude.
Rozhodnutí přivítal konkurzní správce
„Jedná se o malou část bývalých klientů. Pokud by tam zůstali, tak to poškozuje zájmy ostatních kleintů. Nejvyšší soud zcela uznal naši argumentaci,“ řekl iDNES.cz Monsport.
Nejvyšší soud podle něj rozhodl v souladu s konkurzním zákonem, podle něhož musí všichni dostat stejně. „Kdyby mělo platit to, jak rozhodl Městský soud v Praze před třemi lety, tak by došlo ke zvýhodnění jedné malé skupiny bývalých klientů H-System na úkor třech dalších skupin,“ upřesnil Monsport. Stanovisko Nejvyššího soudu se podle něj dotkne několika desítek domácností, zatímco na druhé straně je zhruba tisícovka klientů.
Družstvo tvoří někteří bývalí klienti H-Systemu, kteří si svépomocí dostavěli byty v Horoměřicích v těsném sousedství Prahy. Správce plánoval, že byty prodá a peníze rozdělí mezi všechny poškozené klienty H-Systemu.
Justice Monsportovu žalobu na vyklizení bytů zamítla, a to například s poukazem na rozpor s dobrými mravy. Městský i Vrchní soud v Praze zdůraznily, že dostavbu financovali členové bytového družstva za souhlasu dřívějšího správce konkurzní podstaty.
Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala, stihla dokončit jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Majoritní akcionář H-Systemu Petr Smetka si za vytunelování společnosti odpykal 12 let ve vězení.
Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala, stihla dokončit jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Majoritní akcionář H-Systemu Petr Smetka si za vytunelování společnosti odpykal 12 let ve vězení.
Kauza H-Systemlistopad 1993 - Podnikatel Petr Smetka založil stavební firmu H-System, která měla stavět cenově dostupné rodinné domky. 1995 - výstavba prvních domků ve Velkých Přílepech a Horoměřicích u Prahy. Firma dokončila zhruba 30 rodinných domů. září 1997 - věřitelé podali návrh na konkurz. Byl vyhlášen v listopadu 1998. říjen 1997 - Část poškozených klientů založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě. Správce konkurzní podstaty K.Kudláček to za určitých podmínek povolil, nástupce Josef Monsport však později vyzval obyvatele, aby nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Ze získaných peněz měly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů. prosinec 1999 - Policie obvinila v souvislosti s krachem H-Systemu z podvodu Smetku a tři někdejší manažery J.Vítka, J.Eliáše a L.Tůmu. červenec 2000 - Začalo trestní stíhání dvou představitelů SBD Svatopluk I.Krále a P. Středy. Podle žalobce navzdory konkurzu vyvedli z H-Systemu část majetku. srpen 2001 - Na Smetku a tři exmanažery H-Systemu podána obžaloba pro podvod. V kauze přišlo minimálně 1095 lidí o více než 980 milionů korun. únor 2004 - soud vyměřil Smetkovi 12 let vězení, Vítkovi, Eliášovi a Tůmovi 9,5 roku. Představitelé SBD Svatopluk Král a Středa dostali podmíněné tresty v délce 3 a 2 let. leden 2013 - Kvůli amnestii prezidenta soud zastavil stíhání Vítka, Tůmy a Eliáše. Smetky se amnestie netýkala. leden 2015 - Pražský městský soud rozhodl, že klienti H-Systemu nemusí vyklidit byty v Horoměřicích dostavěné z vlastních prostředků. červen 2015 - Pražský vrchní soud zamítl žalobu správce konkurzní podstaty Monsporta o vyklizení domů v Horoměřicích. říjen 2016 - Zakladatel H-Systemu Smetka byl po 12 letech propuštěn z vězení. Odpykal si celý trest. |
Klienti H-Systemu se stěhovat nemusí, rozhodl v roce 2015 pražský městský soud:
8. ledna 2015 |
