Kateřina Vilemína Zaháňská se veřejnosti zapsala do srdcí především jako dobrosrdečná paní kněžna z románu Boženy Němcové Babička. Šlechtična, žijící na zámku v Ratibořicích nedaleko Starého bělidla, se v knize velmi srdečně stará o svoji schovanku Hortensii i poddané.
Život skutečné paní kněžny se však od příběhu slavné literární postavy poměrně lišil. Vzdělaná a pohledná vévodkyně ovlivňovala během napoleonských válek dění v Evropě, v soukromém životě ale přesto příliš štěstí nenašla.
Ukázka z Babičky:U stolu v lenošce tmavozeleným aksamitem potažené seděla kněžna v bílém ranním obleku. Právě odložila péro z ruky, když babička s vnoučaty do dveří vstoupila. „Pochválen buď Ježíš Kristus!“ pozdravila uctivě se pokloníc. - „Na věky! Vítám tě, stařenko, i s dětmi!“ odpověděla kněžna. - Děti byly všecky omámeny, ale babička na ně mrkla a hned šly políbit paní kněžně ruku. Ona je políbila na čelo, a pokynuvši na krásné sedátko, aksamitem potažené, zlatými třásněmi zdobené, zvala babičku, aby se posadila. „Děkuju, milostivá paní, nejsem ustálá,“ upejpala se babička, a to jen proto, že se bála na sesličku se posadit, aby s ní neujela anebo se neprobořila. Paní kněžna ale určitě pobídla: „Sedni jen, stařenko!“ |
Kateřina Vilemína Zaháňská, celým jménem Kateřina Frederika Vilemína Benigna Zaháňská, se narodila roku 1781 do vlivné šlechtické rodiny vévody kuronského Petra Birona a jeho třetí manželky Anny Charlotty Dorothey von Medem. Měla tři mladší sestry.
Jakožto nejstarší tehdy ve dvaceti letech zdědila po smrti svého otce pruské zaháňské panství, ale také panství náchodské, ke kterému náležel i slavný zámek v Ratibořicích. Tam vévodkyně s oblibou jezdila.
Vilemína, jak si nejraději nechávala říkat, byla díky svému vzdělání a inteligenci mnohem více než jen krasavice ze šlechtického dvora. Svými názory a znalostmi si získala obdiv u mnoha významných mužů. Životní spřízněnou duši i po usilovném hledání ale nenašla.
Během svého života se Vilemína provdala celkem třikrát. Žádné manželství, ale nebylo šťastné, a tak nemělo ani dlouhé trvání. Všechny tři svazky byly bezdětné a skončily rozvodem.
Přestože byla Vilemína po celý svůj život muži obletována, žádný z nich nedokázal uspokojit její rozmarné touhy. Mezi významnými jmény, se kterými udržovala milostný poměr, figurují i muži jako důstojník Alfréd Windischgraetz, britský diplomat Frederick Lamb či rakouský ministr a pozdější kancléř Klemens Metternich.
Tyto vztahy sice představovaly vášnivé dobrodružství ve světě plném politických a společenských intrik, nicméně i přes veškeré snahy žádný z těchto románků nepřerostl v dlouhodobější a plnohodnotný vztah. Její život oplýval milostnými příběhy, avšak také nenaplněnou touhou po pravé lásce.
Historička: Metternich milenky nevybíral náhodně, věřil v politické schopnosti žen |
Osudovou lásku hledala v ženatém Metternichovi
Láska rakouského kancléře k zámecké paní z Ratibořic vzplanula v červnu 1813, kdy se její zámek stal místem jednání zástupců nové protinapoleonské koalice složené z Rusů, Prusů a Rakušanů.
Klemens Wenzel von Metternich (1773-1859)
Majitelka zámku Kateřina Zaháňská hostila na svém sídle vrcholné představitele všech stran včetně ruského cara Alexandra I. Půvabná a o politiku se zajímající žena tehdy všechny uchvátila. To jí vyneslo exkluzivní místo po boku mužů, kteří v té době formovali politiku celé Evropy.
Obzvlášť vítaným hostem býval ale právě hrabě Metternich. Ne náhodou to byla právě Kateřina Zaháňská, která podala Metternichovi 10. srpna v Praze pero k podpisu vyhlášení války vůči Napoleonově Francii.
Jejich zpočátku pracovní přátelství přerostlo ve vášnivý vztah, o němž svědčí i množství dopisů, které se z tohoto období dochovalo. Rakouský kancléř, přezdívaný „krásný Klemens“, byl ale vyhlášený sukničkář, a přestože s Vilemínou udržoval poměr přes dva roky, sám byl ženatý. Jejich láska se tak nikdy nedočkala patřičného naplnění.
„Celou noc se mi zdálo o mé drahé přítelkyni, viděl jsem nás oba v Praze, hovořili jsme, snad stokrát jsem Ti opakoval, že Tě miluji. Ty jsi mi naslouchala a neodpovídala jsi, nechápal jsem Tvé mlčení, náhle ses mi vrhla kolem krku a řeklas mi: „Nuže, drahý příteli, dokaž mi to, co mi stále opakuješ!“
Úryvek z dopisu Metternicha vévodkyni Zaháňské
Své jediné dítě musela dát k adopci
Ačkoliv Vilemína do žádného manželství neporodila dítě, zcela bezdětná nezůstala. Měla jedinou dceru Gustavu, která se ovšem v roce 1801 narodila tajně jako nemanželské dítě po krátkém románku se švédským generálem Gustavem Armfeltem. Gustava byla vychovávána ve Švédsku a později se ke své matce už nechtěla vrátit.
Kněžna navíc prožila velmi komplikovaný porod, po kterém už žádné potomky mít nemohla. Svou nenaplněnou mateřskou roli si tedy alespoň částečně vynahrazovala schovankami, které u sebe na zámku vychovávala. Jednou z nich byla budoucí spisovatelka Emilie von Gerschau, která zřejmě posloužila jako inspirace pro postavu komtesy Hortenzie ve slavném románu Boženy Němcové.
Ideál paní kněžny naplnila až na sklonku života
V roce 1827, tedy 12 let před smrtí, Vilemína přestoupila na katolickou víru a upustila od svého neklidného života plného milostných afér, který do té doby vedla. Teprve poté si získala obraz klidné, respektované, až duchovní paní kněžny, který jí Němcová vtiskla ve své knize.
Kněžna Zaháňská zemřela v roce 1839 ve věku 58 let na následky mozkové mrtvice. Její ostatky byly z Vídně převezeny do Zaháně a uloženy do rodinné hrobky.
I přes všechny své osobní tragédie po sobě vévodkyně zanechala silné politické dědictví a připomínku nezdolné ženy, která čelila mnoha výzvám a překážkám, aniž by ztratila nezávislost a uznání.
Matka Němcové?
Už za života kněžny Zaháňské se šířily zvěsti o tom, že je skutečnou matkou Barunky Panklové, později Boženy Němcové. Nasvědčovalo tomu spoustu okolností. Mnozí si všímali fyzické podoby mezi Barunkou a paní kněžnou - obě měly pronikavě černé oči a tmavé vlasy.
Mnozí vyzdvihovali fyzickou podobu Kateřiny Vilemíny Zaháňské se slavnou českou spisovatelkou.
Vilemína také k dceři svých zaměstnanců projevovala neobvyklou náklonnost, dokonce jí zajistila studium ve Chvalkovicích, které se ostatním sourozencům nedostalo. Teorii podporuje také chladný vztah údajné matky, paní Terezie Panklové, k Barunce, zvané také Betty.
Dnes už ale jde o vyvrácenou hypotézu. Vilemína podle badatelů nemohla být skutečnou matkou Barunky. Například Hana Sobková, která se této kauze dlouhodobě věnuje, to vysvětluje tím, že kněžna po narození své dcery Gustavy v roce 1801 zůstala neplodná, a Barunka se údajně narodila až v letech 1817 nebo 1818. Za její oficiální datum narození je považován až 4. únor 1820, nicméně i to je sporné.
Spisovatelka, oběť domácího násilí, ikona. Legenda Boženy Němcové žije dodnes |
Dalším diskutovaným scénářem bylo, že Barunka byla nemanželskou dcerou Vilemíniny sestry Dorothey de Dino a de Sagan a na výchovu byla svěřena k poddaným, kteří u Zaháňských pracovali. Tento výklad by také objasňoval nadstandardní pozornost, kterou budoucí spisovatelce kněžna věnovala.
Nicméně veškeré teorie o příbuzenství Boženy Němcové s rodem Zaháňských byly v roce 2022 vyvráceny výzkumem provedeným v Kriminalistickém ústavu. Ten srovnal DNA vzorky Boženy Němcové (získané z vlasů) s DNA princezny Charlotty Frederiky von Biron (získané z kostí), která byla pokrevní sestrou Kateřiny i Dorothey.
Výsledky jednoznačně ukázaly zásadní rozdíly mezi oběma vzorky, což definitivně vyloučilo možnost jakéhokoli příbuzenství mezi Boženou Němcovou a příslušníky rodu Zaháňských.
Článek vychází především z publikace Kateřina Zaháňská od spisovatelky Heleny Sobkové, která se celoživotně zabývá životem Boženy Němcové.
Inspirativní ženySeriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou. |
