Chrám svatého Víta v Praze

Chrám svatého Víta v Praze | foto: Martin MrázMF DNES

Skoro 20 let války o katedrálu. Nakonec si svatého Víta rozdělili

  • 87
Na dlouhých osmnáct let zaměstnal české soudy spor o vlastnictví katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Od roku 1992 se kardinál Miloslav Vlk marně pokoušel vysoudit tento historický klenot na státu. Několikaletou při vyřešila až dohoda dosažená 24. května 2010, tedy přesně před 10 lety. Na jejím základě se stát i církev o chrám starají společně.

Spor o to, komu nejvýznamnější český chrám patří, otevřela Náboženská matice, když 30. prosince 1992 podala proti Kanceláři prezidenta republiky (KPR) určovací žalobu o vlastnictví katedrály svatého Víta a dalších nemovitostí v areálu Pražského hradu. K žalobě se přidaly další náboženské organizace. KPR převzala katedrálu v roce 1954 na základě vládního nařízení o ustavení chráněné oblasti Pražského hradu.

První verdikt vydal Obvodní soud pro Prahu 1 téměř přesně po dvou letech, když v prosinci 1994 rozhodl, že vlastníkem chrámu je církevní subjekt Katolický metropolitní kostel u sv. Víta. Prezidentská kancelář se spolu se Správou Pražského hradu (SPH) proti rozhodnutí odvolala. Na podzim 1995 pak pražský městský soud kvůli procesnímu pochybení případ vrátil k obvodnímu soudu.

Zásadní společenské téma

Spor o to, komu katedrála patří, náležel k důležitým společenským tématům 90. let. Významnou roli přitom sehrál spisovatel a scenárista Zdeněk Mahler, který v roce 1994 v televizním seriálu a poté knize podal svůj pohled na historii chrámu sv. Víta. Mahler vystupoval proti tomu, aby byla katedrála církvi vydána.

V roce 1997 se sice objevily pokusy o smírné řešení, hovořilo se například o přípravě zvláštního zákona nebo smlouvě mezi státem a církví, nakonec ale vyzněly do ztracena. Na druhou stranu neuspěl ani návrh skupiny poslanců z března 1998, kteří chtěli u Ústavního soudu zrušit tři normy z 50. let, podle nichž Pražský hrad a k němu náležící objekty včetně katedrály „náležely všemu československému lidu“.

Hrad podepíše s církví dohodu. Válka o katedrálu po osmnácti letech končí

Obvodní soud pro Prahu 1 o vlastnictví katedrály znovu rozhodl až v říjnu 2005. Zhruba deset let totiž trvalo, než se vyjasnilo, kdo vlastně může vydání katedrály požadovat. Ze dvou žalobců, kteří se podle soudu mohli o chrám ucházet, nakonec církev zvolila Metropolitní kapitulu u sv. Víta.

Právě ta se podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 z října 2005, který v červnu 2006 potvrdil i odvolací pražský městský soud, stala majitelem katedrály. Podle soudců vlastnictví chrámu žádným právním aktem z doby totality nepřešlo na stát.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal v září 2006 dovolání k Nejvyššímu soudu, ve stejné době nicméně církev katedrálu převzala do své správy. Negativní reakce veřejnosti vyvolalo následné rozšíření placené zóny v chrámu. Koncem ledna 2007 ale Nejvyšší soud rozsudky o vydání katedrály církvi zrušil, její správu pak v dubnu téhož roku opět převzala Správa Pražského hradu.

Obvodní a městský soud poté respektovaly verdikt NS, podle něhož vlastnictví katedrály přešlo nezpochybnitelně na stát nařízením o chráněné oblasti Pražského hradu a účinek takové právní normy nelze popírat. V září 2007, respektive dubnu 2008 tak opět soudy přiřkly svatovítskou katedrálu státu. Rozsudek nezvrátilo ani dovolání církve k Nejvyššímu soudu.

Až k štrasburskému soudu

Po odmítnutí dovolání v březnu 2009 katolická církev podala ústavní stížnost s tím, že proces nebyl spravedlivý. Oznámila také, že v případě neúspěchu se chce obrátit i na štrasburský soud.

Duka s Klausem vzdali soudy, sv. Víta rozpůlili mezi církev a stát

Krátce poté, co se v dubnu 2010 svého úřadu ujal Dominik Duka, byla podepsána dohoda, podle níž se stát i církev o chrám starají společně. V září 2010 pak církev vzala ústavní stížnost zpět. Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, přijatý v roce 2012, pak výslovně uvádí, že se tato restituční norma na katedrálu svatého Víta nevztahuje.

Po podepsání dohody o katedrále ještě zbývalo vyřešit osud několika nemovitostí v areálu Pražského hradu. V březnu 2016 se nakonec církev s Hradem po letech sporů majetkově vyrovnala. Smlouva deklarovala, že metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter sv. Jiří. Církev se naopak vzdá nároků na dalších sedm hradních nemovitostí.

Církev o navrácení domů na Pražském hradě požádala v létě 2013 na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu a církví. Kromě vydaných objektů původně žádala také baziliku sv. Jiří, Mladotův dům, Staré proboštství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Při dalších jednáních zástupci církve od části požadavků ustoupili.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video