Symbol státu, kde je pohřbeno mnoho knížat, králů a arcibiskupů, je také největším turistickým lákadlem v Praze - a tudíž může být pro svého majitele kromě zmíněných starostí i nezanedbatelným zdrojem milionových příjmů.
Ty je možné jen odhadovat. Kardinálův sekretář Tomáš Roule se o tak "materiální stránce věci" nechce bavit. Jisté je, že památku denně navštíví zhruba čtyři tisíce turistů. Kdyby každý návštěvník zaplatil základní stokorunové vstupné, katedrála by "vydělala" 400 tisíc korun denně. (Tolik katedrála zaplatí za elektřinu za celý rok.)
Protože je otevřeno každý den, roční příjmy mohou teoreticky dosáhnout až 150 milionů. Část je však třeba odečíst, neboť ne všichni platí plné vstupné: například malé děti a důchodci mají vstup do katedrály zdarma, čtyřčlenná rodina zase platí výhodnější dvousetkorunový lístek.
Vstupné skryté i otevřené
Turistům může být jedno, kdo je majitel katedrály, ale vstupné zaplatí vždy, pokud chtějí do krypty a věže. Rozdíl je v tom, že zatímco "za církve" si návštěvník musel koupit zvláštní vstupenku za sto korun, "za státu" je krypta s věží součástí placeného prohlídkového okruhu za nejméně 250 korun. Bez lístku se dostanete jen do části hlavní lodi.
Rozhodně z jednoduchého srovnání příjmů a nákladů vychází, že Chrám sv. Víta je výdělečný. "Katedrála se uživí," odhadoval generální vikář pražské arcidiecéze Michael Slavík už loni v září, když církev chrám převzala. Kolik za půl roku na vstupném vybrala, však dnes tají. Jisté je, že příjmy ze vstupného pokryjí provozní výdaje. Ty ročně dosahují průměrně 20 milionů.
V tom jsou zahrnuty běžné režijní náklady ve výši zhruba 2,5 milionu korun na provoz, osvětlení, bezpečnostní službu či úklid. Ten je hodně náročný: třeba na mytí oken musí přijet horolezci a trvá jim to celý rok. Na jednom konci skončí a na druhém mohou začít znovu.
Významnější jsou výdaje na rekonstrukce, přesněji na stálou údržbu - chrám vlastně prochází nepřetržitě renovací, aby se uchoval ve stejné podobě i dalším generacím.
Každý rok opraví dva sloupy
"Například každý rok se opravují alespoň dva z celkem dvaadvaceti pilířů, přičemž oprava jednoho vyjde na 7,5 milionu korun. A k tomu se vždy dělá něco navíc, třeba se restaurují nějaké malby," říká ředitelka odboru památkové péče Správy Pražského hradu Ivana Kyzourová.
Přestože si katedrála na sebe dokáže ze vstupného vydělat, přispívá na její údržbu stát. Za posledních patnáct let dal na opravy dohromady 150 milionů korun. Třeba v letech 2001 až 2004 byly opraveny obě její novogotické věže.
Církev, která získala po rozsudku soudu chrám loni v září a nyní o něj zase přišla, ani nestačila za půl roku o nějakou dotaci stát požádat. Kdyby to udělala, získala by jen část peněz.
"S dotacemi pro církve to funguje tak, že jako vlastník památky se musí podílet svými penězi zhruba 30 až 40 procenty na celkových nákladech," říká Pavla Bendová z odboru církví na ministerstvu kultury.
Klaus: Jsem šokován
V pátek dopoledne se opět sejdou zástupci Hradu a Metropolitní kapituly, aby se dohodli na předání Chrámu sv. Víta. Ačkoliv Nejvyšší soud zrušil loňský rozsudek, jenž přiřkl katedrálu církvi, podle kardinála Miloslava Vlka není důvod k okamžitému předání státu.
Tahanice kolem svatostánku na dálku kritizoval prezident Václav Klaus, který je právě na návštěvě ve Spojených státech. "Jsem šokován a překvapen dramatičností diskuse, která se rozvinula kolem katedrály. Myslím, že všechno, co se odehrálo nad to, je naprosto zbytečné, a mě mrzí, že někdo rozdmychává tyto otázky," prohlásil Klaus. - více zde
Účty kolem chrámu
- roční náklady včetně provozu, údržby, oprav a restaurování celkem: zhruba 20 milionů korun- počet návštěvníků: asi 1,5 milionu ročně
- příjmy ze vstupného: odhad 8 milionů měsíčně (teoreticky 100 milionů za rok, církev však vlastnila chrám jen sedm měsíců)
