„Děkuji, že nemám chuť přepadávat ženy. Dobře mi poradili, mám klid. Je to nové vykročení do života.“ I takové vzkazy si četli lékaři v anonymizovaných dotaznících, které předloni dostala část pacientů, jenž podstoupili chirurgickou kastraci, tedy odstranění varlat.
Dotazování bylo součástí studie o vlivu kastrace na život operovaných a o dopadu metody na případné opakování zločinu. Studii má na svém pondělním programu vláda, která se s ní má seznámit.
Mezi hlavní klady kastrace podle pacientů patří vyřešení potíží s alkoholismem, výhrad nad svojí sexuální úchylkou, zvládání agresivity nebo „klid od žen“. Jako hlavní negativa pacienti jmenovali tloušťku, absenci chuti na sex, nemožnost mít děti, ale třeba i „bratrův posměch“.
Výsledky kastracePřečtěte si celou studii |
Podklady pro ministerstvo zdravotnictví připravili sexuologové Jaroslav Zvěřina, Petr Weiss a Martin Hollý. Ministerstvo si studii zadalo, protože vypracování materiálu dostalo před třemi lety úkolem od vlády. Česko čelí opakované kritice ze strany evropských úřadů (více o ní čtěte zde).
Evropský výbor pro zabránění mučení při Radě Evropy tvrdí, že kastrace ponižují a mrzačí. Výbor tvrdí, že jde o nevratný krok, který zbavuje lidi plodnosti, má pro ně i jiné vážné tělesné a duševní následky a v Česku se tomuto zákroku podvolují pasivně a nesvobodně, aniž by měli o něm informace.
Ministerstvo už několik měsíců pracuje na novele, jež by mohla podmínky pro kastraci pozměnit (více čtěte zde). „Novela zákona o specifických zdravotních službách je momentálně po vnitřním připomínkovém řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Česko se chirurgických kastrací nevzdá
Ministerstvo i lékaři tvrdí, že studie dokládá, že chirurgické kastrace mají své místo v léčení sadistů, pedofilů nebo sexuálních agresorů.
„Vzhledem k závěrům vědecké studie ministerstvo zdravotnictví považuje za vhodné ponechání možnosti provedení terapeutické kastrace v právním řádu jako léčebnou metodu i proto, že se v současné době jedná o zákrok naprosto ojedinělý,“ uvedla Čechová.
Kdo podstupuje kastraciChirurgický zákrok je možný pouze na základě žádosti a souhlasu pacienta. Zákrok musí také indikovat a schválit jeho ošetřující lékař. Podmínkou jeho provedení je i schválení žádosti komisí při ministerstvu zdravotnictví. Kastrace nenařizuje soud. Ten pouze určí, zda se pachatel trestného činu bude léčit ambulantně či ústavně. Případně jej místo vězení posílá do detenčního ústavu. Soud ale dává souhlas s kastrací u deviantů, kteří jsou v ochranném léčení nebo detenci. Zákon říká, že kastraci lze provést pacientovi, který dovršil věk 25 let a který v minulosti spáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin, pokud u něho odborné lékařské vyšetření prokázalo existenci specifické sexuální deviace a vysokou míru pravděpodobnosti, že v budoucnosti opět spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin, a pokud u něho nebyly úspěšné jiné léčebné metody. „Nemyslím si, že by byl prostor pro svévolný nátlak na pacienty,“ uvedl sexuolog Jaroslav Zvěřina. „Zákrok je možný pouze se souhlasem pacienta a poté, co ostatní léčebné postupy byly neúspěšné nebo jsou ze zdravotních důvodů kontraindikovány,“ upozorňuje mluvčí resortu Štěpánka Čechová. |
„Nic negativního studie nezjistila. Kastrace má být zachována, většina kastrovaných delikventů si na ni nestěžuje a většina z nich po ní také nic neprovedla, takže je to účinná metoda, což víme dlouho a nemáme s ní žádný problém,“ řekl iDNES.cz Jaroslav Zvěřina.
„Nám lékařům je kampaň proti kastracím proti srsti, protože z nás dělá nějaké teroristy, což je nesmysl. Je to léčebná metoda jako každá jiná, a když se správně provede, je účinná,“ dodal Zvěřina.
„Celá studie je reakcí na kritiku vůči ČR ohledně toho, že těm lidem zásadně těmito zákroky ubližujeme, že je to týrání a upírání základních práv. Ten proces je ale opačný. My je nijak nenutíme, pacienti si o kastraci žádají sami a mají prostor pro to, aby si ji rozmysleli a couvli,“ domnívá se Martin Hollý, který vede Psychiatrickou nemocnici Bohnice.
„Žádný ze sexuologů není zastáncem toho, abychom kastrovali každého devianta. Myslím si ale, že je důležité ponechat si tento zákrok jako jednu z možností pro nejtěžší pacienty,“ podotkl Hollý. „Ve studii nebylo nic, co by nás odvedlo od názoru, že je to metoda, která má právo existovat,“ dodal s tím, že sexuologové považují současný legislativní stav za dostatečný.
Desetina deviantů rozhodnutí nevnímala jako dobrovolné
Sexuologové získali data od 50 pacientů z celého Česka, kteří podstoupili kastraci před dvěma až 24 lety. Zapojení do studie pro ně bylo dobrovolné. Mezi dotazovanými byli pachatelé odsouzení za pohlavní zneužívání, znásilnění, ale také čtyři odsouzení za sexuálně motivovanou vraždu. Obětem deviantů bylo pět až 57 let. Pět respondentů před kastrací nespáchalo žádný trestný čin.
Šestadvacet dotázaných (52 procent) do dotazníků uvedlo, že by kastraci postoupili znovu, 13 (26 procent) že už by na operaci znovu nešlo.
„V anonymním dotazníku 88 procent respondentů odpovědělo, že rozhodnutí (ke kastraci, pozn. red.) bylo dobrovolné. Zbylá menšina (...) se odvolává na jedinou možnost, jak se dostat na svobodu,“ uvádí studie.
Ke zločinu může dojít i po operaci
Podle lékařů se kastrací podařilo předejít tomu, aby pachatelé opakovali závažné trestné činy. Toto riziko je po operaci výrazně nižší, ale není nulové. „Z našich 50 respondentů spáchali po kastraci sexuální delikt pouze dva, což znamená recidivu čtyři procenta,“ uvádí studie. Operace také nijak nesnižuje pravděpodobnost, že pachatel se dopustí nesexuálně motivovaného trestného činu.
Výsledky průzkumuRozhodnutí o kastraci
Podstoupili by kastraci znovu?
Byli dostatečně poučeni o následcích zákroku?
Zdroj: Výsledky terapeutické praxe kastrace u parafilních sexuálních delikventů |
Studie také upozorňuje na to, že část kastrovaných nepovažovala informace před zákrokem za dostatečné. „Některé získané poznatky pomohou zlepšit péči o tento druh pacientů, a to zejména ve vztahu ke kvalifikovanému poučení pacientů před žádostí o tento výjimečný terapeutický výkon a v následné péči o ně,“ podotýkají autoři studie.
Aktuální data také připomínají dopady kastrace na život mužů, kteří ji podstoupili. U tělesných změn se dotazovaní setkali s obezitou (36 procent), snížením hmotnosti (20 procent), úbytkem tělesného ochlupení (38 procent), unaveností (18 procent) či zvětšením prsou (takzvaná gynekomastie, její přítomnost uvedlo 16 procent dotázaných).
Psychické potíže (deprese, pocity méněcennosti, vyšší agresivita) zaznamenala polovina dotázaných, většina pak hovoří o poklesu zájmu o sex. Snížení či ztrátu sexuální potřeby uvedlo 74 procent dotázaných, poruchy erekce 34 % dotázaných, neschopnost dosáhnout orgasmu 24 % dotázaných.
Se sexuálním životem po kastraci je spokojeno 60 procent dotázaných. Osmdesát osm procent respondentů lékařům sdělilo, že jsou spokojeni se svým tělesným stavem po kastraci a 88 procent je spokojeno se svým psychickým stavem.
