Pelikán v minulosti zveřejnil svůj záměr prodat historické soudní budovy v centru metropole s tím, že chce přesunout instituce do nové centrální stavby na okraji Prahy. Původní plán nyní částečně přehodnotil a věří, že by soudy mohly nalézt sídlo v Karlíně.
„O převod objektu jsme skutečně požádali, teď to prochází schvalováním. V příštích letech bychom tam rádi začali vytvářet justiční palác. Výhodou místa je, že má pro občany skvělou dopravní obslužnost a není někde na zelené louce, jako jsme plánovali původně. Je to ovšem projekt příštích let, prioritou pro nás v tuto chvíli zůstává výstavba justičního paláce v Ústí nad Labem,“ uvedl Pelikán.
Ministr odhadl, že ústecký areál by měl být dokončen za čtyři roky. „Do té doby budeme ohledně Karlína dělat přípravné práce. Na podobu karlínského justičního areálu chceme vypsat architektonickou soutěž,“ popsal.
Projekt by se měl sám zaplatit, věří resort
„Jaké soudy budou v areálu sídlit, teprve vyhodnotíme tak, aby to bylo ekonomicky co nejvýhodnější. Stávající budovy prodáme, od čehož si slibujeme, že projekt bude v zásadě samofinancovatelný,“ dodala mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.
„O převod příslušnosti hospodařit s objektem kasáren Jana Žižky v Praze - Karlíně požádalo ministerstvo spravedlnosti jako organizační složka státu. Veškerou dokumentaci potřebnou k realizaci převodu jsme předali na ministerstvo spravedlnosti, kde ji nyní posuzují,“ sdělil Vladimír Lutovský z tiskového oddělení ministerstva obrany. Už dříve uvedl, že náklady na údržbu areálu jsou nízké a činí ročně 300 000 korun, protože ministerstvo obrany část budovy pronajímá.
O budovu kasáren, kterou v roce 2002 poškodily povodně, původně usilovala podnikatelka Ivana Tykačová. Původní tendr na odkup kasáren vyhrála její firma Griva Art s nabídkou téměř 590 milionů korun. Stát požadoval nejméně 581 milionů. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) však soutěž zastavil kvůli podezření z majetkového propojení vítězné firmy s dalším účastníkem výběrového řízení. Následně ale ministerstvo vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá.
V následném druhém kole neprojevil o někdejší kasárna zájem nikdo. Ministerstvo tentokrát žádalo nejméně 620,2 milionu korun. Tykačová se tendru nezúčastnila, nová cena podle ní z ekonomického hlediska nedávala smysl. Ministerstvo obrany se bránilo tím, že cenu stanovilo na základě znaleckých posudků.
Objekt užívala armáda dlouhá léta
Historický objekt karlínských kasáren pochází z 19. století, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Ve druhé polovině 20. století v areálu sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna.
Dominantou kasáren je pětipodlažní budova se sklepními prostory, která je zapsána na seznamu kulturních památek. Vnitřní dvůr má rozlohu přibližně jednoho hektaru a může sloužit pro parkování vozidel. V další budově se nachází hudební sál, rehabilitační centrum s bazénem a garážová stání. Poslední z budov je vedena jako myčka automobilů.
