Osmiletý Kuba a jeho mladší sestra vyrůstají v úplné rodině, nemají to ale doma jednoduché. Rodina se potýká s finančními problémy, přišla o vlastní bydlení a nyní bydlí v azylovém domě.
Kubův školní prospěch se stále zhoršuje, navyšuje se počet absencí a s největší pravděpodobností bude muset opakovat ročník. Do školy nenosí pracovní pomůcky a nemá ani žádné kamarády.
Výpadků, kdy Kuba nepřišel do školy nebo chybějících pomůcek, si jeho paní učitelka všímala už od první třídy. S rodiči to řešila při třídních schůzkách nebo poznámkami. S obtížemi komunikoval s rodinou také pediatr. Matka nedodržovala termíny preventivních prohlídek a i po několika urgencích s dětmi nedorazila na povinné očkování.
Rodinu dobře zná i místní strážník. Často u ní zasahuje kvůli rušení nočního klidu. Všímá si, že Kuba bývá ubrečený a ustrašený. Jeho otec je většinou při kontrole pod vlivem alkoholu. Sousedka policistu upozornila, že z bytu občas slyší rány a křik matky. A děti bývají hladové a chodí si k ní přes den pro jídlo.
Zanedbané děti se přehlédnou
Jde o skutečný případ, kdy se ovšem děti nedostaly do evidence Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ani učitelka, pediatr nebo policista nevyhodnotili, že by mohlo jít o případ zanedbání a ohrožení.
Jak upozorňuje nezisková organizace SOFA, která se věnuje vzdělávání, duševnímu zdraví a pomoci ohroženým dětem, zmíněný příběh není v Česku nic výjimečného. Podobně se nedaří zachytávat i další ohrožené nebo týrané děti. Často kvůli tomu, že varovné znaky nikdo nezachytí.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí bylo za rok 2022 zjištěno například 697 případů fyzického týrání u dětí. Na základě studie, která mapovala četnost traumatizujících zkušeností v dětství, může být ale reálné číslo daleko vyšší a přesahovat i 360 tisíc.
Indicií, že je dítě ohrožené, může být třeba častá únava, hlad nebo i to, že má dítě na sobě oblečení, které neodpovídá počasí. „Některé signály špatného zacházení je snadné přehlédnout,“ vysvětluje speciální pedagožka a předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová.
Pravě proto vytvořili odborníci ve spolupráci s ministerstvy práce a sociálních věcí, vnitra, školství a zdravotnictví takzvanou kartu KID, tedy příručku, která jasně popisuje, jak poznat, že dítě může být v ohrožení a co v takové situaci dělat. „Je vodítkem v situacích, kdy i profesionál může být na pochybách, zda nějakou situaci dál zkoumat,“ doplňuje Felcmanová.
Využívat ji mohou například učitelé, pediatři nebo policisté. Příručku budou resorty nyní mezi zmíněné profese rozesílat. Karty KID doplňuje také online kurz „Jak identifikovat ohrožené děti“, který přibližuje především situace z praxe a reálné příběhy.
Týrání dětí mohou odhalit už praktičtí lékaři. Pomůže jim nová příručka![]() |
Jak upozorňuje náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Zuzana Freitas Lopesová problematiku pouze jeden resort nevyřeší a spolupráce je klíčová. Podle zmocněnce ministerstva školství pro životní a duševní pohodu dětí Ferdinanda Hrdličky mohou k včasnému odhalení případů týrání a zanedbávání školáků výrazně přispět učitelé.
„Učitel je s dítětem v každodenním kontaktu. Vidí kontinuální vývoj jeho chování, může zaznamenávat změny a odlišné projevy v různých situacích. To je pro ostatním profesím výhoda. Sociální pracovníci, lékaři či policisté vidí dítě jednorázově až při neblahé situaci,“ míní Hrdlička. Díky informacím, které karta KID shrnuje, by se učitelé mohli umět lépe propojit s dalšími odborníky.
Problematické také je, že ohrožené děti spadají do kompetence hned několika ministerstvech. Česko je kvůli roztříštěnému systému také kritizováno řadou mezinárodních institucí. Resorty proto jednají o sjednocení agendy pod jedno ministerstvo.
Po Mostě dalších šest měst
Propojení profesí si už vyzkoušeli v Mostě, a to v rámci projektu Signály, který vede SOFA. Organizaci se podařilo od roku 2020 propojit 35 institucí a více než 400 pracovníků z různých oborů, především ze školství, bezpečnostních složek a sociálních služeb.
„Po začátku naší spolupráce jsme zjistili, že naši strážníci nemají takové znalosti, jaké by asi měli mít a vzhledem k tomu, že často jezdí do míst, kde jsou ohrožené děti a kde často s dětmi pracují, tak jsme byli rádi, že jsme našli společný postup a návod, jak se v krizových situacích chovat,“ kvituje projekt ředitel městské policie v Mostě Jaroslav Hrvol.
Každý strážník byl v Mostě proškolen, jak s dětmi ve vypjaté situaci mluvit, jak je uklidnit a čeho všeho si má všímat, aby rozpoznal, že jde například o týrané dítě a je potřeba přivolat sociální pracovníky z OSPOD.
„Dříve se v úředních záznamech objevovaly případy, kdy strážník nepostupoval správně a situaci nenahlásil. Těchto případů je teď nula,“ přibližuje manažerka prevence kriminality v Mostě Veronika Loucká.
Most byl prvním pilotním městem, kde takováto spolupráce začala. Projekt se nyní rozšíří do dalších šesti měst, mezi ně patří Litvínov a Chomutov. Další čtyři města vybere organizace ve Středočeském a Jihomoravském kraji.