Karlův most - Vernisáž představila model rozestavěného Karlova mostu. (15. října 2008) | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Karlův most se skutečně stavěl z vajec, zjistili vědci

  • 23
Vědci potvrdili dávné legendy o stavbě Karlova mostu, podle kterých se do malty přidávala vajíčka. K překvapivému výsledku dospěli biochemici analýzou vzorku malty odebraného při opravě starobylé památky.

"K našemu velkému překvapení se nám podařilo prokázat přítomnost vaječných bílkovin," konstatovala Štěpánka Kučková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

O vajíčcích přidávaných do malty vypráví třeba pověst, jak se radní z Velvar báli, aby jejich dodávka vajec pro most došla v pořádku, a tak do Prahy poslali vajíčka vařená. Ta se do malty z pochopitelných důvodů přidat nedala.

Vědci odebrali vzorky původní malty z několika míst Karlova mostu a prověřili je nejmodernějšími dostupnými metodami. Nakonec požádali o totéž i kolegy z Jihočeské univerzity, kde jejich objev potvrdili.

Model Karlova mostu

Stavba Karlova mostu začala v roce 1357. Nebyl jediný, kde stavitelé použili do malty vajíčka. "Tyto látky byly od dávných dob přidávány do omítek a malt pro zlepšení jejich vlastností," vysvětluje biochemička Kučková.

Kromě vajec se do malty přidávalo i mléko, mléčné produkty, klíh nebo volská krev. Podobnými přísadami například prodlužovali dobu, po kterou šla malta zpracovávat. "Podobné látky jsme objevili i ve vzorcích odebraných ze zbytků mostu v Roudnici nebo z rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě," řekla Kučková.

Karlův most

Výsledky rozboru malty budou jen jedním z exponátů nové expozice v Muzeu Karlova mostu na Křižovnickém náměstí, která se dnes otevírá.

"Návštěvníkům chceme představit  především průběh současné rekonstrukce Karlova mostu a historii oprav této památky," vysvětluje Štěpán Rusňák z Muzea Karlova mostu.

Hlavním lákadlem nové expozice je nově vyrobený unikátní model, který představuje stavbu Karlova mostu ve 14. století. A zobrazuje všechny fáze rozestavěného mostu, přípravu a transport materiálu, stavební stroje i na tři stovky postav. Jeho výroba trvala rok a půl a jedná se o dílo, které nemá svou detailností a precizností vypracování obdoby.

Model je  v měřítku 1:100 a má rozměry přibližně 300 x 170 centimetrů. Znázorňuje reálné území včetně rekonstrukce části tehdejšího staroměstského opevnění nebo podoby křižovnického kláštera ve čtrnáctém století.

Kamenické značky i mince
Model však nebude jediným unikátem této expozice. Vedle modelu vyrostla v muzeu pískovcová zeď pokrytá nejzajímavějšími kamenickým značkami – podpisy dávných tvůrců mostu. Zatímco během historie z mostu značky téměř zmizely, v expozici je možné se jich volně dotýkat.

Ozdobou výstavy jsou  i nejzajímavější předměty nalezené v archeologických sondách během rekonstrukce mostu nebo vylovené v poslední době z Vltavy pod mostem. Kromě nábojů to jsou nejrůznější odznaky a odznáčky či mince a pamětní medaile.