„Vnímám to jako hodně odvážnou myšlenku,“ reagoval na oznámení kandidatury Karla Janečka politolog Jan Kubáček. Osobně za oznámením kandidatury vidí spíše samotnou propagaci osobnosti Karla Janečka – jeho jména, vidění světa.
„Každý kandidát na prezidenta je totiž poměrně hodně vidět, má šanci masivní reklamy napříč republikou i skrze debatu a celou řadu veřejných událostí,“ vysvětlil.
Obdobný postoj zastávají i další odborníci. „Jde o to, jestli chce skutečně v prezidentské funkci něčeho dosáhnout, má nějaké konkrétní politické cíle a vize, nebo je to o osobnostních faktorech, že je to excentrická osobnost, která chce být vidět,“ poznamenal politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni a dodal, že v případě Janečka jde spíše o to druhé.
„I vzhledem k jeho předchozím aktivitám se obávám, že pan Janeček je spíše excentrik, který o sobě dává vědět, třeba velmi zajímavým způsobem partnerského života přes neméně zajímavý způsob podnikaní. Chce, aby svět a média byla zaměřena na jeho osobu,“ dodal.
Zůstává tak otázkou, zda má matematik a podnikatel vůbec šanci na to úspěch v prezidentské volbě. Podle Kubáčka se mu podaří získat 50 tisíc petičních podpisů, jeho vítězstvím si ovšem není jistý. Limitující jsou pro Janečka podle něj tři věci: kontroverzní finanční minulost, složitý rodinný život a i skutečnost, že mnohým jeho jméno nic neřekne.
Koho byste za prezidenta chtěli vy?
„Karel Janeček je osobnost, která na sebe dokáže strhnout pozornost, ale určitě bych ho nepovažoval za kandidáta, který by měl reálnou šanci stát se prezidentem,“ uvedl Ladislav Mrklas, politolog z Cevro institutu.
„Zatím není jasné, jak to vlastně celé bude vypadat, nevidím tam vůbec žádný obsah. Člověk by určitě se spoustou věcí, které vidí na jeho webu nebo slyšel ve vystoupení, souhlasil, ale to ještě neznamená, že přináší jakákoliv řešení,“ souhlasí Mrklas. Je navíc podle něj otázkou, jestli by s uvedenými body Janeček z role prezidenta mohl něco dělat. „Přijde mi to, jako by šlo o založení nějaké politické strany nebo hnutí spíš než osobní kandidatura jednoho člověka,“ dodává.
Janeček oznámil kandidaturu na Hrad. Vadí mu lhaní, manipulace a populismus |
Body podle něj Janečkovi nepřinese ani jeho veřejná prezentace názorů souvisejících s covidem-19. „Příští prezidentská volba to rozhodovat nebude, nemyslím si, že by ve společnosti existovala nějaká zásadní poptávka pro podobné politice,“ řekl.
Nejzajímavější prezidentská volba
Prezidentská volba by se měla konat na počátku příštího roku, současný prezident Miloš Zeman už funkci po dvou volebních obdobích obhajovat nemůže. Ve veřejném prostoru zaznívají jména asi tři desítek potenciálních kandidátů.
Většina z nich dosud oficiálně účast v prezidentském klání nepotvrdila, a to včetně předpokládaných hlavních favoritů bývalého premiéra Andreje Babiše a bývalého vysokého vojenského představitele NATO a české armády Petra Pavla. Oficiálně kandidaturu oznámil například senátor Marek Hilšer, komik Miloš Knor nebo prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a advokátka Klára Long Slámová. Tento týden k nim přibyl podnikatel a bývalý redaktor České televize Karel Diviš.
Podle Kubáčka oznamování dalších kandidatur přijde zejména v únoru a začátkem března. Toto období označil za „prezidentské měsíce“.
„Potřebují čas na získání podpisů, potřebují se dostat do veřejného podvědomí, dá se čekat, že to bude trochu soutěž o to, kdo bude patřit k předním kandidátům. Bude končit zima, takže to bude nahrávat kontaktním kampaním,“ poznamenal politolog.
S tím souhlasí i Mrklas. „V tomhle platí, že včera bylo pozdě. Pro mě je záhadou, že se ještě nic takového v masivnějším měřítku neděje. Je rok do voleb a zatím se rýsuje jako jasný kandidát pouze Andrej Babiš, a to ještě není stoprocentní,“ míní. Kandidáti podle něj potřebují čas na to dostat se do povědomí médií a společnosti, aby měli šanci.
Podle Valeše nás nicméně rozhodně čeká ta nejzajímavější prezidentská volba. „Doposud to byly všechno osobnosti, které zrodil listopad 89, ať už to byl Havel, Klaus nebo i Miloš Zeman. A tady poprvé to bude volba, kde sice minulost taky bude hrát svou roli – vedle Andreje Babiše to určitě bude i u generála Petra Pavla – ale budou to politici druhé generace, kteří se budou ucházet o tuto funkci,“ poznamenal.
Když bohatí míří do politiky
Není to poprvé, co se o prezidentské křeslo bude ucházet podnikatel a miliardář. V poslední prezidentské volbě kandidoval například Michal Horáček, spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna. V prvním kole se umístil na 4. místě. Letos se v souvislosti s volbami mluví také o Andreji Babišovi, bývalém premiérovi a šéfovi hnutí ANO.
Podle odborníků na tom není nic špatného, přestože vstupem miliardářů do politiky dochází k nerovnosti mezi kandidáty. „Pro mě je lepší, když miliardáři jsou přímí kandidáti a přímo vystupující v politice. Každý volič si tak může zhodnotit, zda je chce podpořit, nebo nechce. Je to lepší než aby to byli tajemní muži, kteří tahají za provázky a fungují jako mocenští hráči za oponou,“ poznamenal Kubáček.
Podobný názor zastává k Mrklas. Podle něj by ovšem mělo za tím ale stát nějaké politické angažmá a jasné politické názory. „U Karla Janečka vidím jen obrovskou, ale obrovskou sebestřednost, jakou jsem snad naposledy viděl u Václava Klause někdy před pár lety,“ míní.
V první řadě by se tak podle něj mělo využívat standardních mechanismů, tedy vstupování do politiky skrze politické strany. „To, že si chce každý něco svého založit, považuji za zhoubnou záležitost. A vidíme to nejen u nás, ale i v celé řadě evropských zemí či ve Spojených státech, kde vstup Donalda Trumpa do značné míry rozložil republikánskou stranu, takže já to vnímám jako věc, která je velmi kontroverzní,“ připomněl.
Obecně pak podle něj může části voličů Janáčkovo bohatství imponovat, stejně jako jeho předešlá angažovanost v boji proti korupci, ač byla podle Mrklase do značné míry kontraproduktivní. „Je tady mýtus o tom, že ten, kdo má dost peněz, už není náchylný ke korupci,“ míní. Připomíná případ Andreje Babiše, který podle něj dokazuje, že do značné míry jde o falešnou představu.
Janeček kandidaturu oznámil v pátek na tiskové konferenci. Na svou podporu spustil projekt Tohle jsme my. Za cíl mu dává, aby na základě celospolečenské diskuse vytvořil „společenskou ústavu“ pro úspěšnou, sebevědomou a sociálně ohleduplnou budoucnost České republiky. Postavit ji chce na pěti prioritních oblastech, mezi kterými je důraz na vzdělávání, spravedlivý stát nebo zdravý a aktivní život.
