Dvořák v dovolání k Nejvyššímu soudu například uváděl, že vyčíslenou škodu nepovažuje za správnou. Vyslovoval se pro další dokazování, například formou znaleckého posudku.
Část obžaloby pro podvod připustil jako oprávněnou, konkrétně šlo o situace, kdy účtoval přípravky, které nenakoupil.
U části vytýkaných skutků šlo podle dovolání jen o jinou metodiku vyúčtování.
Nejvyšší soud konstatoval, že Dvořák v podstatě nabízí své vlastní hodnocení důkazů a prosazuje jinou verzi událostí, než k jaké dospěly soudy v Táboře a Praze.
„Takto formulované dovolací námitky nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu,“ stojí v usnesení. K Ústavnímu soudu dorazila následná stížnost v polovině srpna.
Dvořák se podle obžaloby dopouštěl podvodů v letech 2007 až 2016 ve vlastní hematologickém a transfuzním zařízení. Buď vykázal více léků, než skutečně nakoupil, anebo účtovanou částku neoprávněně navýšil oproti smluvně určené maximální ceně.
Ačkoli se lékař dušoval, že si neoprávněně nabyté peníze neužíval, Táborský deník tehdy podotkl, že jeho vozový park tvořila i luxusní auta jako ferrari a porsche.
Kromě náhrady škody pojišťovně uložily soudy Dvořákovi také peněžitý trest dva miliony korun.
ARCHIVNÍ VIDEO: Lékař obral VZP o 20 milionů, trest 5,5 roku vězení je pravomocný (19. června 2018):
