„Odpověď na náboženské vyznání byla (ve sčítání lidu) dobrovolná. Mediálně šířený výsledek jako statisticky přesný je spíše ‚fake news‘! Proto tvrzení, že statisticky ubylo věřících je irelevantní,“ píše ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz kardinál Dominik Duka. Podle něho nemá tento údaj v sociologických statistikách stejnou hodnotu jako ostatní.
Proto je v otázce vyznání třeba obrátit se na jiné faktory než pouze kvantitativní dobrovolné dotazníky. Podle Duky by to mohl být například počet pokřtěných v Česku, kterých by mělo být v české populaci více než 40 procent. To je odhad kvalifikované skupiny České biskupské konference (ČBK) vypočtený v roce 2019. Přesně by se podle jejich údajů mělo jednat o 4,591 lidí pokřtěných v katolické církvi.
Ale ne všechny z těchto osob je možné brát za aktivní katolíky. Praktikujících je podle pražského arcibiskupa přibližně milion z nich „Další milion lidí přichází do kostela pravidelně na velké slavnosti ... Pak je tu milion lidí, kteří chodí do kostela přibližně čtyřikrát za život při mimořádných událostech a jsou sympatizanty křesťanské kultury. A nakonec je zde milion lidí, kteří nevědí, že jsou pokřtění z důvodů, že nebyli ve víře vůbec formováni,“ uvádí Duka.
Kolik je vlastně (římských) katolíků? Otázka, kterou si mnozí v těchto dnech pokládají. Dává o tom přehled sociologická sonda o dobrovolném přihlášení se k církvi? Odpověď hledejme spíše v dokumentech a matrikách. Víte například, že jsou u nás 4 miliony pokřtěných?
#scitani2021
Statistiky ČBK z roku 2019 ukazují, že minimálně jednou týdně chodí do kostela jen 375 tisíc osob, tedy něco přes osm procent pokřtěných. Vyplývá z toho mimo jiné, že víra a náboženství jsou něčím velmi fluidním, co nelze v kolonce dotazníku přesně zachytit.
Každý věřící vnímá přítomnost církve a víry ve svém životě jinak, přínos církve je ale podle slov Duky neoddiskutovatelný. „Fenomén Církve je – jak po viditelné, tak neviditelné stránce – statistikou a jakýmkoliv sčítáním nepostižitelný,“ dodal.
Otázkou zůstává, kolik lidí z kategorie „věřící, nehlásící se k církvi, náboženské společnosti“ je opravdu katolíky. Podle Duky „se křesťané u nás spíše identifikují jako ‚věřící’, než že by uváděli konfesní příslušnost“. Sociologové ale zmiňují, že do této kategorie spadají také ezoterikové či lidé věřící v cosi nadosobního, ne však přímo v Boha.
Češi zestárli, průměrný věk je 42,7 roku. Pět procent populace jsou cizinci |
Dominik Duka tvrdí, že důvodem pro nevyplnění příslušnosti ke konkrétní církvi by mohla být také sílící nedůvěra ve stát. „To potvrdili například někteří státní zaměstnanci, kteří se obávali zneužití těchto informací,“ doplnil.
Úbytek věřících v ČR je konstantou sčítání lidu od roku 1991, kdy jich bylo více jak 4,5 milionu. Minulý rok se k víře přihlásilo přes 1,3 milionu lidí, ale z toho 960 tisíc se nepřihlásilo k žádné církvi. To je v dlouhodobém trendu změna, jelikož věřících nehlásících se k církvi přibylo oproti roku 2011 o 250 tisíc lidí.
