Podle průzkumu mezi učiteli základních a středních škol, který v listopadu a prosinci prováděl vydavatel učitelských průkazů ITIC, společnost GTS Alive, trápí administrativa 81 procent kantorů. A řadí se tak na přední příčku témat, která čeští učitelé vnímají jako problém.
„Průzkum ukázal, že většině českých učitelů zabere administrativa až 60 minut denně, některým i více. Jde o papírování spojené s třídnictvím a další činnosti,“ komentuje průzkum ředitel GTS Alive Radek Schich.
Poučení před prázdninami
Na některých školách kantoři třeba před každými prázdninami poučují žáky o bezpečnosti a jak předcházet úrazům. A musejí o tom udělat zápis.
„Že děti nemají skákat do vody, jejíž hloubku neznají? Od toho mají rodiče nebo třeba táborové vedoucí. Dětem to v hlavách nezůstane. Dalším přežitkem je vedení třídního výkazu, který slouží hlavně jako důkaz o školní docházce pro archivaci, v papírové podobě,“ vyjmenovává třídní učitelka Veronika, která na základce v Brně učí matematiku.
Přílišná byrokracie může být pro některé učitele i důvodem, proč se vyhýbají třídnictví, tedy vedení konkrétní třídy. „Třídnictví jsem nikdy neměla. Dost jsem se toho bála i kvůli papírování,“ říká učitelka Kristýna z Prahy.
A další zkušenost učitelky z Moravy se týká speciálních skupin žáků. „Náročné je papírování u žáků, kteří mají posudky z pedagogicko-psychologických poraden. Na druhou stranu, pokud chci s dětmi, které mají speciální nároky, pracovat a pracovat dobře, potřebuji je,“ zmiňuje učitelka matematiky Kateřina z Brna.
Jsou i věci, které se zlepšují, třeba díky internetu. „Hodně věcí ulehčila komunikace přes školské portály. Je to třeba omlouvání dětí. Platby do divadel nebo muzeí už vůbec neřeším. Rodičům přijde odkaz na platební bránu a vše pak kontroluje hospodářka,“ srovnává již citovaná třídní učitelka Veronika z Brna.
Konec písemek? Žáci podvádějí s umělou inteligencí, učitelé to nepoznají![]() |
Analytička organizace EDUin Lucie Slejšková upozorňuje, že větší administrativní zátěž mají například výchovní poradci. Především jsou podle ní administrativou zatížení ředitelé škol a jejich zástupci.
Podle Marka Adlera z Asociace pedagogických pracovníků se na byrokracii spílá často ze zvyku. „Je otázka, co všechno učitelé berou jako papírování. I přesto, že sepisování zabere čas, může být řada úkonů přínosná,“ soudí Adler a za příklad dává třeba tvorbu školních „osnov“, tedy vzdělávacích plánů, individuálních rozvrhů a plánů pro nadané děti, sportovní reprezentanty nebo děti s postižením a nebo také slovní hodnocení místo známek.
Podle něj je důležité, jak ředitel školy dokáže pravidla ve škole nastavit. „Leckdy digitalizace zůstala na půli cesty a jen přidává práci. Třeba třídní kniha se vede ručně a na konci roku se převede do elektronické podoby a pak se musí vytisknout a podepsat. I to se na školách děje. Důležité je o tom přemýšlet, a ne pokračovat ve věcech, které se historicky dělaly, ale dnes už nedávají smysl,“ dodává Adler.
Nedokonalá inkluze
Stejně vysoko v žebříčku problémů jako administrativa se „umístila“ současná podoba inkluze, tedy vzdělávání dětí s různými speciálními potřebami v běžné třídě. A jen o procentní bod níže je pak psychické zdraví dětí.
Učitelé upozorňují na nepřipravenost dětí na školu, ty neumí psát ani kreslit![]() |
„Jsou to spojené nádoby. Zlepšit by to mohla novela školského zákona, která by školám přisoudila napevno sociální pedagogy a školní psychology tak, aby problémy nemusel řešit učitel, který na to nemá ani specializaci, ani čas,“ věří Slejšková. O tom, jestli sociální pedagogové budou zahrnuti do novely, ale ještě není rozhodnuto.
Petra Mazancová z Učitelské platformy upozorňuje, že inkluze je sice správnou cestou, ale učitelé k ní nemají dostatečnou oporu. „Asistenty pedagogů sice máme, ale nikdo učitele neškolil, jak s nimi mají efektivně spolupracovat. Dobré vzdělávání všech prostě stojí hodně peněz. Ale v Česku se snažíme pořád najít cesty, jak ušetřit. A to se vymstí. Nezbytné je také kvalitní vedení od ředitelů,“ upozorňuje Mazancová.