Na Klausovi nyní závisí ratifikace Lisabonu. Dokument musí schválit všechny státy Evropské unie a Česko je poslední zemí, která ho ještě nepřijala.
Prezident žádá pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU, která může podle jeho slov ohrozit majetkové vztahy a právní jistotu v zemi. Podle něj má výjimka zabránit zpochybňování Benešových dekretů a případným majetkovým nárokům sudetských Němců.
Výjimku z platnosti Listiny si už dříve díky diplomatickému úsilí vyjednali Britové a Poláci. Irové si zase vymohli záruky, že se na ně některá ustanovení nebudou vztahovat.
"Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak tuto věc naplnit, tak o tom se bavíme. Prezident hovořil o tom irském precedentu a tak dále, to je všechno věc těch jednání a nejenom mezi vládou a námi, ale i samozřejmě s Evropskou unií," řekl Weigl.
Přesná podoba podmínky není známá
Vláda již dříve dala najevo, že je ochotna o Klausově podmínce s partnery v EU jednat. Zdůraznila ale, že není možné kvůli tomu znovu otevírat ratifikační proces v ostatních členských státech.
Hrad zatím neupřesnil, jakou formu by měla výjimka mít. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl pouze uvedl, že Klaus žádá skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací. - čtěte Klaus vládě nic garantovat nebude, podpis Lisabonu neslíbí, říká Jakl
Některé země EU se bojí, že chce Klaus ratifikaci zdržovat až do příštího roku, čímž by mohl smlouvu pohřbít. Britští konzervativci totiž dávají najevo, že by o ní po svém očekávaném vítězství ve volbách mohli vypsat referendum.
Klaus musí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu
Český prezident však zatím Lisabonskou smlouvu podepsat nemůže. Musí počkat, až Ústavní soud projedná návrh skupiny senátorů. Soud chce věc začít řešit 27. října.
O pár dní později se bude konat summit EU. Vládě by jako záruka před jednáními s dalšími zeměmi Unie zřejmě stačilo veřejné prohlášení Klause o tom, že po rozhodnutí Ústavního soudu a dojednání výjimky Lisabon podepíše.
