Praha Uhříněves, 6. září 2019. Vlak ve stokilometrové rychlosti smetl srbský kamion, který dvě minuty zmateně stál mezi sklopenými závorami. Osm zraněných.
Olomouc, 20. září 2017. Motorák se na přejezdu střetl s bulharským nákladním autem, jenž ignoroval výstražná světla. Devět zraněných.
Studénka, 22. července 2015. Polský kamion projíždějící přes přejezd rozpáral řítící se Pendolino. Bilance nárazu otřesná. Tři mrtví, osmnáct raněných. A tak by se dalo pokračovat.
Pocit, že na českých železničních přejezdech poměrně často bourají zahraniční řidiči, není náhodný. Je to realita, jak dokládají policejní statistiky z posledních pěti let, které redakce MF DNES získala. Od ledna 2014 do loňského roku 2018 bouralo na přejezdech 273 nákladních aut. Bezmála čtvrtina nehod jde na vrub řidičům ze zahraničí. V roce 2017 zavinili dokonce více než 37 procent nehod.
Nebezpečné manýry z východu dovážejí k nám
Podle tuzemských dopravců stojí za alarmujícími čísly stále větší počet kamionů ze zahraničí. A to zejména z těch zemí, kde se na dodržování předpisů hledí mírně řečeno „uvolněně“.
„Zvýšení nehodovosti zahraničních řidičů vnímáme. Je to celkem přirozený jev, protože naše mezinárodní kamionová doprava klesá už sedmý rok po sobě, nyní je jí zhruba polovina. Její místo přebírá agresivnější a levnější konkurence ze zahraničí, především z Polska, Rumunska a pobaltských států,“ říká Martin Felix ze Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia.
„V těchto zemích je míra nehodovosti vyšší a lze říci, že ji tamější řidiči dovážejí k nám,“ doplňuje.
ČESMAD proto před třemi týdny vyvěsil na webové stránky informace, které jsou zaměřeny přímo na řidiče ze zahraničí. Informace jsou v sedmi jazycích a věnují se problematice na železničních přejezdech. V polovině října se na kamiony a autobusy bude zaměřovat také policie v rámci plánované akce.
Nejsou nebezpečné přejezdy, jen nebezpeční řidiči
Předpisy se výrazně neliší a pro profesionální řidiče nemají být důvodem pro vyšší počet nehod. Stejně tak stres. I když jsou na řidiče kladeny vysoké nároky dodržování termínů doručení zásilky nebo doby řízení, nic z toho nedává oprávnění k tomu, aby vjeli na svítící přejezd a postavili se do cesty rychlíku.
„Nikdo si neřekne, že dnes nebude zastavovat na červenou, protože spěchá. Spíš je to nepozornost, ale obávám se, že ještě častěji ignorace a neochota k dodržování předpisů. Svůj díl také nese naše výjimečně hustá železniční síť s ne vždy bezpečnými přejezdy,“ dodává Martin Felix.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ale odmítá, že by byly přejezdy v Česku nebezpečné. Viníkem jsou takřka výhradně šoféři, kteří nerespektují blikající výstražná světla či dokonce „padající“ závory. Ty jsou na přejezdech doplňkem a je v podstatě jedno, jestli jsou dole, nebo ne. Zásadní je červená signalizace a pokud svítí, řidič nesmí na přejezd vjet. Čech stejně jako cizinec.
Pokud se něco takového stane, dají se závory lehce prorazit, při pomalé jízdě dokonce jen nadzvednout. Řidiči také úřady automaticky strhnou sedm bodů, uloží pět tisíc korun pokuty, odeberou řidičské oprávnění až na půl roku a současně ho mohou obvinit z trestného činu obecného ohrožení.
Nehody na přejezdechStatistiky nehod aut nad 3,5 tuny v letech 2014 - 2018 na železničních přejezdech:
|
„Všechny železniční přejezdy jsou zabezpečené podle platných norem a legislativy. Nebezpečné přejezdy neexistují, rizikově se na nich chovají pouze řidiči, kteří nedodržují silniční zákon,“ tvrdí mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Přesto SŽDC investuje ročně přibližně miliardu na zlepšení zabezpečení všech typů železničních přejezdů. „Každý rok se díky tomu zvýší úroveň na přibližně 150 úrovňových kříženích,“ vypočítává Illiaš.
Závory pod dohledem
Jaké přejezdy SŽDC zmodernizuje, vytipovává společně s policií a Dražní inspekcí. Ke konci loňského roku tak bylo u silnic I. třídy vybaveno závorami 117 z celkového počtu 164 přejezdů. Do konce letošního roku jich má přibýt dalších 16 a do roku 2023 dostane závory většina zbývajících.
Senzory a laserová čidla, která by upozornila na překážku na přejezdu, nejsou certifikována na železniční provoz. SŽDC už testuje spolehlivost takových zařízení, na přejezdu v Holici dokonce od roku 2016. Nyní je potřeba najít vhodné technické řešení, které by kvůli případné překážce na přejezdu vlak zastavilo, především jak takovou informaci strojvůdci předat. Nejde ovšem o otázku pár měsíců, ale reálně trvá zhruba dva roky, než se takové zařízení schválí.
V pilotním projektu už například funguje takzvaný inteligentní přejezd. Jde spíš o prevenci a následné řešení problémů, než aktivní zabezpečovací systém. Řidič se však může rychle „vybodovat“.
V létě přibylo tragických nehod na přejezdech. Strojvůdci budou pod dohledem |
Inteligentní systém ukazuje nejen dění na křížení, ale pomáhá také s pokutováním hříšníků. S pozitivními výsledky zkouší nové kamery Úvaly u Prahy. Umístěny jsou na frekventovaném přejezdu uprostřed města, na kterém došlo za deset měsíců v roce 2017 ke 375 přestupkům. Během stejného období roku 2018 to bylo 131. Přes koleje chodily na červenou i davy.
„Inteligence“ spočívá v tom, že kamera vše nahrává a jakmile začne svítit červená, spustí se automatický záznamový systém, který každé auto na přejezdu natočí, zachytí jeho registrační značku a sám ji pošle ke správnímu řízení. Řidiči tak nic takového znovu nezkouší.
„Situace u nás byla neúnosná, i když to není jen případ Úval, ale obecná nedisciplinovanost Čechů. U nás je jedním z důvodů fakt, že přejezd rozděluje město vedví a je navíc velmi vytížený, takže jsou závory často dole. A pak je to také lenost Čechů. Chodci jsou například líní jít do podchodu, a proto dospělí chodili za ruku s dětmi přes přejezd i dvacet sekund po spuštění signalizace,“ stěžuje si starosta Úval u Prahy Petr Borecký.
