Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek svoje plány řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Svá slova následně redakci iDNES.cz bývalý ministr financí potvrdil a dodal, že chce mít volné ruce.
„Je skutečností, že při jednání hrají obrovskou roli osobní ambice, což vám nikdo nepřizná a říká místo toho ‚zástupné důvody‘. Já chci mít při jednáních volné ruce, chci říkat, že v tom žádné osobní politické ambice nemám, moje ambice budou ambice voliče a občana, který si přeje vznik vítězného projektu tradičních politických stran,“ vysvětlil ještě Kalousek.
Podle něj v politice vyjednávají lídři, ale rozhodují celé strany, ve kterých je potřeba všechno odpracovat.
„To znamená, že chci využít toho, že za ta léta působení v politice znám kde koho a chci s nimi vést neformální rozhovory. Samozřejmě zůstávám v TOP 09, stálé zůstávám poslancem, jen máme ve straně nové vedení, které má obrovský potenciál a jsem připraven mu pomáhat. Jen prostě nebudu kandidovat do Poslanecké Sněmovny,“ dodal ještě Kalousek.
Kalousek pouštěl ve sněmovně výroky Okamury o Romech:
7. března 2018 |
O Kalouskově rozhodnutí ví současná předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová několik dní a bavili se o tom spolu. Jeho rozhodnutí rozumí, ale přiznává, že bude předseda jejich poslaneckého klubu ve Sněmovně chybět. „Těžko hledá konkurenci ať už z pohledu zkušeností nebo rétorických schopností,“ dodala Pekarová Adamová.
Názorové střety má Kalousek ve Sněmovně zejména se šéfem hnutí ANO a současným premiérem Andrejem Babišem. Babiš se v červenci 2018 na plénu Sněmovny ve vyhrocené debatě do Kalouska ostře pustil a tykal mu. Reagoval na poslancova slova o tom, že premiér při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo křivě přísahal na zdraví svých dětí. Premiér označil předsedu poslanců TOP 09 také za „ožralu“ a „zloděje zlodějského“.
Kalousek podal na Babiše kvůli jeho výrokům žalobu. Řízení o žalobě zastavil loni v lednu Okresní soud Praha-západ a odkázal Kalouska na sněmovní výbor, letos v dubnu se spor vrátil k soudu prvního stupně.
Bude vám Miroslav Kalousek ve Sněmovně chybět?
Rodák z Tábora byl do Poslanecké sněmovny poprvé zvolen v roce 1998, zatím naposledy v říjnu v 2017, kdy se stal také předsedou poslaneckého klubu TOP 09. Ve straně je od roku 2009, do té doby byl poslancem za KDU-ČSL.
Během jeho politické kariéry byl od ledna 1993 do ledna 1998 ekonomickým náměstkem ministra obrany. V letech 2002 až 2005 předsedou rozpočtového výboru Sněmovny a od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka (ODS). Stejnou funkci zastával v kabinetu Petra Nečase (ODS) od července 2010 do července 2013.
V letech 1984 až 2009 byl členem strany lidové, od května 1999 do dubna 2001 byl jejím místopředsedou a od listopadu 2003 do srpna 2006 jejím předsedou. Na post rezignoval poté, co nevyšel plán na účast KDU-ČSL v menšinové vládě s ČSSD podporované komunisty. V červnu 2009 vystoupil z KDU-ČSL a spoluzaložil novou stranu TOP 09, kde vystřídal pozice předsedy i místopředsedy.
Šest stran balancuje na hraně Sněmovny
Volební model ČT (12. července 2020)
KSČM, TOP 09, SPD a ČSSD mají podle průzkumu 5,5 procenta podpory voličů. Ke vstupu do Sněmovny je potřeba dosáhnout minimálně pěti procent. Statistická chyba je přitom 1,1 procenta. Ze Sněmovny by podle průzkumu vypadla KDU-ČSL. Volební model vytvořila pro Českou televizi společnost Kantar CZ.
Hnutí ANO má podle výsledků průzkumu přes 32 procent a druhou stranou jsou Piráti s 18 procenty, třetí je ODS se 13 procenty. STAN má podle průzkumu šest procent.
