„Kakaový“ Kraus za tři roky zbohatl a vrací se do politiky

Bývalý šéf poslanců ČSSD Michal Kraus, který v roce 2006 odešel z politiky kvůli pochybným obchodům s kakaovými boby v africké Ghaně, za tři roky podnikání zbohatl a chce zpět do Sněmovny. Šanci má velkou, je na třetím místě kandidátky. Oficiálně je totiž čistý, ale jen díky neochotě Ghany k právní spolupráci.

V říjnových volbách se Michal Kraus nejspíš znovu stane poslancem ČSSD. Usedl by do Poslanecké sněmovny, kde už strávil dvacet let (1986-2006). | foto: Michal Šula, MF DNES

Jak vypadaly poslední Krausovy roky? MF DNES zjistila, že jen na dividendách, které si nechal v uplynulých letech vyplatit jako jediný majitel firmy RFK, získal 8,5 milionu korun.

Firma se zabývá reklamou a realitami. Koupil ji v roce 2006 od společnosti lobbisty Martina Ulčáka. Ten podobně jako Kraus dříve patřil k významným funkcionářům komunistického režimu.

MF DNES zjišťovala, jak to dopadlo s Krausovou aférou, kvůli které ho vyšetřovala i policie, a jak se mu podařilo splatit dluhy. Výsledek je takový, že Kraus je čistý, ale jen díky tomu, že je vyšetřovací spis nekompletní.

Z kakaové aféry, kde mu hrozilo obvinění z praní špinavých peněz a z podvodu, ho zachránila neochota Ghany odpovědět na českou žádost o právní pomoc.

"Nedostali jsme právní pomoc, kterou jsme vyžadovali. Dokazování tak zůstalo nekompletní," řekla minulý týden státní zástupkyně Šárka Pokorná. Česko nemá s Ghanou smlouvu o spolupráci, a tak bylo jen na jejím rozhodnutí, jestli odpoví, nebo ne.

Stanovisko Ghany přitom bylo velmi důležité – mohlo by objasnit, proč tam chtěl Kraus v roce 2001 s podnikatelem Františkem Rigem koupit továrnu na zpracování kakaových bobů za 15 milionů dolarů, tedy asi za půl miliardy korun.

Rigo, který se v roce 2004 dostal do vězení za vytunelování Kreditní banky Plzeň, do policejního protokolu tvrdil, že půl miliardy korun byla část sumy z úplatku pro ČSSD za prodej švédských stíhaček Gripen do Česka. To se však – právě i kvůli neochotě Ghany – nepodařilo prokázat.

Záloha z účtu Krausovy matky

Co naopak policie vyřešila, byl původ peněz na zálohu, kterou na účet ghanského úřadu pro privatizaci nechal poslat přímo Michal Kraus. Záloha 1,9 milionu korun odešla do Ghany v roce 2001 z účtu Krausovy matky z pardubické pobočky České spořitelny.

Kraus měl k účtu podpisové právo, ale od samého začátku kauzy tvrdil, že to nebyly jeho peníze, nýbrž společníka Riga, který si je nechal přes Krausův účet jen poslat.

Jenže při takové verzi Krausovi hrozilo stíhání za obcházení konkurzního řízení, protože Rigo měl tehdy zablokované účty kvůli vyhlášenému konkurzu na svou firmu.

A tak Kraus raději policii do protokolu "přiznal barvu": dva miliony si prý půjčil on od jistého pardubického podnikatele, peníze pak hned vzal a vložil na účet matky. A poslal je jako zálohu na ghanský projekt.

Neprůhledný jako Tlustý

A hned nato přidal Kraus dalšího věřitele. Policii totiž řekl, že peníze musel pardubickému podnikateli za pár týdnů vrátit, a proto si půjčil další u jiného muže, tentokrát svého známého, který nechtěl tak šílené úroky jako "lichvář" z Pardubic. Příteli pak prý peníze splatil v roce 2006.

Kraus policii jména věřitelů řekl. Detektivové si to u nich ověřili. A s Krausem se ve výpovědi shodovali. Jenže problémem politika Krause je a bude, že své věřitele nechce přiznat veřejně. "Neřeknu to. Nechci tu kauzu znovu otevírat. Už tak jsem s tím měl dost problémů," řekl minulý týden Kraus.

Černou ovcí parlamentu – pokud jde o tajení svých věřitelů – býval léta poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který nechtěl říct, kdo mu půjčil miliony na vilu ve Slaném. Teď už do Sněmovny nekandiduje. Kraus má tak našlápnuto převzít po něm roli "neprůhledného politika".

Kakaová aféra Michala Krause (ČSSD)

Jak aféra vznikla?
V lednu 2006 MF DNES zjistila, že podnikatel František Rigo (v té době odsouzen za stomilionový podvod v Kreditní bance Plzeň) byl v roce 2001 dojednávat obchody v Ghaně. Šlo o nákup podniku na zpracování kakaových bobů. V Ghaně byl s poslancem ČSSD Michalem Krausem. A když podepisovali smlouvu o smlouvě budoucí na nákup továrny, podepsal se Kraus za českou stranu jako "director", tedy ředitel projektu.

Šlo o praní špinavých peněz?
Rigo tvrdil, že šlo o investici celkem půl miliardy korun a že s takovou sumou měla disponovat ČSSD, protože to byla část úplatku za nákup švédských stíhaček Gripen. Kraus to popřel. A řekl, že se k projektu dostal náhodou a že se stal obětí Rigových dezinformací.

Rigo byl v devadesátých letech agentem tajné služby BIS. Jeho řídícím důstojníkem byl Karel Randák, který se stal za vlády ČSSD ředitelem rozvědky. Jestli platila Rigova verze, že na pokyn "vyšších míst" hledal ve spolupráci s Krausem vhodné uložení úplatků v cizině, nebo jestli šlo – jak tvrdil Kraus – o lest podvodníka Riga, aby z něj dostal peníze na zálohu pro ghanský projekt, se nikdy neobjasnilo.

Na co Kraus neodpověděl?
Michal Kraus před veřejností stále tají, kdo mu půjčil dva miliony korun na zálohu, kterou na ghanský projekt v roce 2001 poslal. Kraus nejdříve tvrdil, že peníze patřily jeho společníku Rigovi. Pak však policii do protokolu uvedl, že si dva miliony půjčil on sám od jistého podnikatele z Pardubic, vložil je na účet své matky a poté poslal na účet ghanské agentury pro privatizaci. Na splátku tohoto dluhu si potom prý půjčil od dalšího podnikatele, tentokráte už svého známého. Tomu peníze vrátil v roce 2006. Jména svých věřitelů policii řekl, ale na veřejnosti je Kraus uvádět nechce.

Proč policie případ odložila?
Ghana ignorovala žádost české policie o právní pomoc. Zásadní otázky pro vyřešení případu zůstaly bez odpovědi. Co víme, je, že Kraus od začátku podivně kličkoval.

Považujete Michala Krause za důvěryhodného politika?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 7. září 2009. Anketa je uzavřena.

NE 14857

ANO 545