Helenu Kahnovou a Tomáše Gregora znám už řadu let. Poprvé jsem je viděl krátce poté, co v roce 2004 pozatýkali své kolegy od policie, kteří takříkajíc přešli na druhou stranu a spojili se se zločinci. Pohledná blondýnka se zálibou v krátkých sukních, jíž se neustále třásly ruce, a mladík s dobrotivým výrazem neodpovídali představě policistů, kteří právě rozbili největší gang v historii české kriminalistiky - Berdychův gang.
FAKTA: Seriál ExpozituraTelevize Nova včera uvedla první díl nového kriminálního seriálu Expozitura. Ten je natočen na motivy skutečných kriminálních činů - Berdychova gangu, jenž naprosto beztrestně vraždil, přepadal a vydíral. Celým seriálem se táhne dramatický příběh policistky (hraje Hana Vágnerová) čerstvě přidělené k Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a jejího parťáka (hraje Robert Jašków), kteří trestnou činnost kolegů odhalují. Scénář vychází z přímé zkušenosti autorů Josefa Klímy a Janka Kroupy, kteří při tvorbě pořadu Na vlastní oči kauzu Berdychova gangu rozkrývali. |
Když jsem vás viděl poprvé u vás v kanceláři, po celou dobu se vám třásly ruce, jak dlouho jste ten třes měla? Týden, měsíc?
Kahnová: To déle, myslím, že to přešlo až dlouho potom, co jsme s tím případem skončili…
Kdy se vám začaly ty ruce třást?
Kahnová: Řekla bych v době, kdy jsme byli přesvědčeni, že v tom kolegové policisté jedou, a oni zjistili, že to víme, a začali proti nám vymýšlet různé věci. Opravdu jsme netušili, jak to může dopadnout.
Než jsem vás poprvé potkal, slýchal jsem o vás strašné věci…
Gregor: To vycházelo od nich. Snažili se nás dostat od policie. Věděli, že penězi to nepůjde, tak se nás pokoušeli zdiskreditovat nebo zastrašit.
Zkusili vás uplatit?
Kahnová: Ano.
Gregor: Ne přímo nás, ale toho našeho vyšetřovatele, který s námi dělal. Poslali mu tam dvě spojky, policisty. Byli blízcí kolegové toho vyšetřovatele a nabídli mu nějakých 40 milionů. Věděli, že na tom děláme čtyři.
Ty spojky, které ten úplatek nabízely, jsou pořád u policie?
Kahnová: Už ne.
Gregor: Jim se to samozřejmě neprokázalo, protože on tam byl sám a oni to zapřeli. Ale ten vyšetřovatel to celé zachránil. Kdyby byl trochu na peníze, tak to šlo do háje celé.
Kdy poprvé vám začalo připadat, že v policejním odboru boje s organizovaným zločinem je něco v nepořádku?
Gregor: Začali jsme zajišťovat věci z loupeží kamionů. Dělala to odnož berdychovců. Najednou jsme zjistili, že v podsvětí přesně vědí, co jsme zabavili, kolik toho je a kde je to uložené.
Kahnová: Nebo nás dost zarazilo, že po jednom únosu, u kterého jsme věděli, že to udělali berdychovci, naši kolegové zatkli úplně jiné lidi, kteří s tím neměli nic společného. Jistotu jsme ale získali ve chvíli, kdy nám jeden svědek vypovídal proti Davidu Berdychovi. Ten den večer po tom svědkovi stříleli a pokusili se ho unést.
Víte, kde je ten svědek dnes?
Kahnová: Ne, zmizel.
Uvědomujete si, že možná umřel proto, že vám svědčil?
Gregor: To je dost pravděpodobné.
"Byli jsme přesvědčeni, že v tom kolegové policisté jedou, a oni zjistili, že to víme. Začali proti nám vymýšlet různé věci. Netušili jsme, jak to může dopadnout." |
Byl to váš důležitý svědek...
Kahnová: Byl jeden z klíčových.
Jak se s tím srovnáváte?
Kahnová: Špatně. Na druhou stranu byl ale neřízená střela, bylo s ním složité jednání a nedal si poradit, co má dělat, aby byl v bezpečí. I on byl podezřelý z několika trestných činů. Ale je pravda, že to není příjemný pocit, když zmizel. A je to v souvislosti s tím, co jsme dělali.
Odsouzeni byli dva vaši kolegové. Všichni víme, že policistů bylo v gangu víc. Co byste udělali, kdyby vám jednoho z nich dali jako parťáka?
Kahnová: To se mi přímo stalo. Ale řekla jsem, že s takovým člověkem pracovat nebudu. Takto jsem reagovala poté, co jednomu z nich parťáka zavřeli a měla jsem s ním tedy dělat já. Odmítla jsem s ním spolupracovat.
Proč se zrovna tenhle případ stal tak symbolický?
Gregor: Je to velký počet obviněných, několik desítek lidí a trestných činů. A to nebyly loupeže, že někdo někomu ukradne peněženku, ale oni je mučili, některé oběti to jen tak tak přežily.
Kahnová: Někteří to nepřežili. Škody výrazně přesahovaly sto milionů.
Přemýšleli jste někdy o tom, jak to vlastně vzniklo? Jak se z policistů najednou stali zločinci?
Gregor: To je těžké. Může to být třeba tak, že na někoho něco zjistili. Místo, aby ho začali vyšetřovat, tak se s ním spojili.
Šlo mi o to, jestli je to jednorázové vědomé rozhodnutí typu "kluci, teď budeme krást, uděláme gang, kdo by to uměl lépe než my", nebo jestli to byl postupný vývoj.
Gregor: Ti kolegové se nikdy nepřiznali.
Jak to funguje, když policista udělá takhle velký případ, dostane nějakou odměnu?
Gregor: Za berdychovce jsme byli mimořádně povýšeni do hodnosti majora, ale kvůli novému služebnímu zákonu nám byla hodnost odňata a byli jsme degradováni na kapitány.
Kahnová: Dostali jsme 10 tisíc.
Je vám těch lidí líto?
Gregor: Viděl jsem kolegu v den zadržení, není to příjemný pocit.
Kahnová: Moc mi jich líto není, vybrali si sami.
Mají rodiny...
Kahnová: To ale mají ty oběti taky.
Gregor: Když vidíte jejich oběti, kterým třeba kladivem roztloukali nohy... Ten člověk je dodnes zmrzačen. A oni proti pachatelům měli bojovat a ne se s nimi spřáhnout.
Proč jste šli k policii?
Kahnová: Šla jsem tam až po revoluci a chtěla jsem chytat zločince.
Gregor: Já měl jasno. Mně ta práce při mé dobrodružné povaze připadala zajímavá.
Kahnová: Tvůj tatínek byl policajt, dědeček byl policajt...
Vy dva jste dokonce spolu nejen pracovali, ale také jste spolu žili jako partneři. Bylo pro vás k něčemu dobré, že jste byli pár?
Kahnová: Určitě, vzájemně jsme si mohli stoprocentně věřit. Kdybych dělala s někým jiným, nevěřila bych mu.
O co jste se nejvíc hádali? V práci nebo doma jako partneři...
Gregor: Měli jsme jeden případ, kdy tu vydírali jednoho člověka. Vyděrači si měli přijet pro peníze právě v době, kdy jsme měli jet na dovolenou do Chorvatska. Byla naplánována dopředu. Já se toho zatýkání chtěl zúčastnit, ale Helča chtěla raději na dovolenou. Nakonec jsme vyděrače ale stejně zatýkali spolu. A pak jsme hned odjeli na tu dovolenou…
Celá kauza berdychovců trvala třeba pět šest let, možná déle, pro vás to byly roky, kdy jiné ženy mají děti.
Kahnová: Ano, to vím. Dceru jsem ale jednu už měla. Strašně jsem se o ni bála.
Gregor: Když je malé dítě, tak není zase tolik času na práci. Taky v té situaci jsme si říkali, jestli bychom ho neohrožovali.
Vy jste od policie na čas odešla do bulváru, co vás to napadlo?
Kahnová: Chtěla jsem si odpočinout od toho stresu.
Bulvár je přesně to místo…
Kahnová: No není. Ale na druhou stranu psát o zvířátkách tolik nestresuje. A taky jsem si myslela, že když spolu nebudeme 24 hodin denně, tak to tomu vztahu pomůže.
Pomohlo?
Kahnová: No, vyřešilo se to. Rozešli jsme se.
A proč jste zase zpět u policie?
Kahnová: Nechci říci, že by mne ta práce nebavila, ale představa, že bych ji dělala významně delší dobu, pro mě byla nepříjemná.
Vy jste naopak u policie zůstal, nenapadlo vás, že vlastně po tomhle případu už tam s nimi nechcete být?
Gregor: O to nejde, většina lidí nám fandila.
To jste nenaráželi na takovou tu stavovskou loajalitu, jako že tu ostudu policii jste vlastně udělali vy tím, že jste to odkryli?
Kahnová: To tam samozřejmě je a to mi vadí.
Gregor: Tu ostudu ale udělal někdo jiný.
Kahnová: Už teď jsem dostala vzkaz, že nedělám dobré jméno policii.
Vždyť jste odhalili trestnou činnost policistů…
Kahnová: Já vím. Ale jsou přesvědčení, že když o tom mluvíme, tak to asi policii dobré jméno nedělá…
Proč si myslíte, že česká policie není schopna dělat velké věci, kromě těch pár, na kterých jste se podíleli. Připadá mi, že je tu spousta příběhů, které nějak vyšumí.
Gregor: Problém je v tom, že dneska se u policie razí heslo, že každý je nahraditelný. To je sice pravda, ale někdo je nahraditelný lépe, někdo hůř.
