"Budu se soustředit na to, aby pojišťovna zůstala ekonomicky stabilní a také na zpřístupnění smluvní politiky VZP všem partnerům tak, aby pominuly tenze poslední doby," řekl Kabátek na krátkém brífinku po jednání správní rady pojišťovny.
Narážek tím na fakt, že vedení pojišťovny a ministerstva zdravotnictví spolu už téměř rok nekomunikují. Ministr Leoš Heger (TOP 09) pak Horáka několikrát kritizoval. Například kvůli projektu elektronických zdravotních knížek IZIP či kvůli miliardovým propadům v hospodaření.
Podle nového předsedy správní rady VZP, Hegerova náměstka Petra Noska může pojišťovna začít vyrovnaně hospodařit nejdříve v polovině roku 2015. "Dostat ji do vyrovnaného hospodaření bude náš první cíl. Ideální by bylo, aby byla v přebytku," uvedl Nosek. Právě přebytky z minulých let a přerozdělení rezerv menších zdravotních pojišťoven zachránily VZP a tím i celý systém toku veřejného zdravotního pojištění od mnohem vyššího propadu (více o chybějících miliardách čtěte zde).
Změny ve VZPPavel Horák a Marek Šnajdr rezignovali |
Ztráta VZP, která hospodaří ročně s necelými 150 miliardami korun, letos dosáhne odhadem tří miliard. Pojišťovna se do červených čísel propadá už druhým rokem. Mnohem vyšších ztrát pak dosahovala v minulosti.
"Byli bychom rádi, kdyby přestalo kolabování systému pro vyúčtování péče nemocnicím nebo skončily historky kolem IZIP, aby se ve VZP začalo hospodařit čistě a transparentně," řekl iDNES.cz Heger. Už dříve uvedl, že Kabátek má jeho důvěru a je pro něj přijatelným šéfem největší tuzemské pojišťovny.
Horák: Odešel jsem, protože po tom řada lidí volala
Kabátek a Nosek se postupně ujímají funkce poté, kdy v pondělí hned v úvodu jednání správní rady rezignovali na své funkce Pavel Horák a Marek Šnajdr.
"Cítím odpovědnost za chod instituce a veřejného zdravotního pojištění jako celku. Situace mezi VZP a ministerstvem zdravotnictví podle mého nebyla udržitelná, proto jsem dal přednost tomu, abych uvolnil prostor pro změnu, po které mnoho lidí volalo," vysvětlil dosavadní šéf VZP Horák. Kancelář vyklidí do konce listopadu.
"S ukončením svého poslaneckého mandátu si nejsem jist, zda mám dostatečný mandát držet si funkci předsedy správní rady VZP. Druhým důvodem je to, že zhruba po dobu jednoho roku se vede střet mezi VZP a ministerstvem zdravotnictví," odůvodnil krok Šnajdr. "České zdravotnictví se nenachází v dobré kondici a pokud VZP a ministerstvo nepotáhnou za jeden provaz, dopad, který to bude ve svém důsledku mít, nebude pouze politický," doplnil.
Paradoxní je, že to byl právě Šnajdr, za kterého začal budoucí ředitel VZP Kabátek pracovat na ministerstvu zdravotnictví. Kabátka do nové funkce navrhla při jednání s TOP 09 právě ODS.
Kabátek ale odmítá, že by byl loutkou svého bývalého nadřízené či politické strany, která ho do křesla vynesla. "Nejsem člověkem nikoho. Pana Marka Šnajdra dobře znám, vážím si ho jako velmi inteligentního člověka. Ale ubezpečuji vás, že mám svůj rozum a umím se rozhodovat sám," uvedl.
Změna ve VZP peníze do systému nepřilije, bude se dál šetřit
Pro VZP a jejích více než šest milionů pojištěnců noví lidé ve vedení znamenají další šetření. Premiér Petr Nečas nechce do systému posílat další peníze a Hegerovi ve vládě neprošel návrh navýšit platby za státní pojištěnce. Na řadu proto přichází omezení finančních prostředků pro některá zařízení, jež se specializují na léčbu pacientů s rakovinou či roztroušenou sklerózou. "Není možné, aby v jednom centru stála péče o pacienta třeba 150 tisíc korun a v jiném 70 tisíc," řekl Nosek. Platby za péči by se proto měly sjednotit. "Peníze na léčbu nemocných lidí ale budou," ujišťuje Nosek.
Je také možné, že ministerstvo spolu s VZP znovu vrátí na vládu plán ukrojit z úhrad některou méně nákladnou péči. Například plombování zubů. "Vypuštění úhrad z výplně zubů by systému ušetřilo 1,5 miliardy," doplnil Nosek. Pro podobné řešení je i z funkce odcházející Horák. Z úhrad by kromě plomb vyřadil třeba i příspěvky na brýlové obroučky.
Pojišťovny pod Kabátkovým budou pokračovat ve snižování počtu lůžek. "Dokončení smluvních jednání s jednotlivými poskytovateli zdravotní péče považuji za nezbytný předpoklad fungování systému," doplnil Kabátek s tím, že VZP bude postupovat na základě memorand uzavřených mezi pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Ta ukládají pojišťovnám přehodnotit smlouvy se všemi nemocnicemi, uzavřít nové včetně rušení lůžek akutní péče tam, kde nejsou dostatečně vytížena.
VZP novými smlouvami už zrušila loni dva tisíce lůžek akutní péče, zmizet jich má ještě šest tisíc (více o rušení nemocničních postelí čtěte zde).
Ministerstvo zdravotnictví plánuje v dohledné době novelizovat zákony o zdravotních pojišťovnách tak, aby existovala dvojí možnost výběru pojistného. "Chceme, aby desetina výběru zdravotního pojistného byla pohyblivá a aby pojišťovny, které hospodaří špatně, si tuto desetinu procenta musely dovybrat a zlepšit si jí rozpočet. Naopak ty, které budou hospodařit dobře, by mohly výběr pojistného snížit," popsal Heger. Ze zcela nového zákona o zdravotních pojišťovnách, který měl mimo jiné dostat politiky ze správní rady VZP (více zde), ale sešlo.
