Zatímco Štvanice je přímo kulturní památkou, dům na Václaváku leží v pražské památkové rezervaci. V obou případech o demolici i výraznějších úpravách rozhoduje památkový odbor příslušné obce s rozšířenou působností.
"Památku i dům v památkové rezervaci či zóně lze bourat, ale řádné řízení by mělo velice pečlivě zvážit důvody, proč se žádá demolice, a zda byly vyčerpány možnosti uchování," říká Josef Štulc, prezident české sekce Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS).
Památky v ČeskuA) Památková ochrana jednotlivých objektů Největší ochranu mají národní kulturní památky (v celé zemi jich je 272), nižší stupeň ochrany požívají kulturní památky (39 981). B) Plošná památková ochrana Zachovalé a architektonicky hodnotné části obcí mají status městských (40) nebo vesnických (63) památkových rezervací. Nižší stupeň ochrany zaručují městské (253) a vesnické (211) památkové zóny. |
To se však podle něj mnohdy neděje. "V Praze vše záleží na magistrátním památkovém odboru a ten často drží basu s developery. V případě domu na Václavském náměstí selhali, protože nechránili veřejný zájem, což je uchovat dům," míní Štulc.
Také podle jednatele Klubu za starou Prahu Richarda Biegla velmi často záleží na libovůli úředníků památkového odboru. "V praxi se s domy spekuluje. To jsou stavební parcely. Dům se zboří a na jeho místě postaví něco jiného, většího," tvrdí historik umění.
Majitelé nechávají památky úmyslně zchátrat
O něco komplikovanější je srovnat se zemí kulturní památku. Nejdříve totiž musí ministerstvo kultury z domu sejmout památkovou ochranu. Například v případě stadionu na Štvanici v roce 2006 žádost pražského magistrátu odmítlo.
Žalostný stav budovy ale způsobil, že o její demolici mohl ve zrychleném řízení rozhodnout příslušný stavební odbor. Poměrně často se ale podle odborníků stává, že toho majitelé zneužívají a své domy úmyslně nechají zchátrat. Z pokut za špatnou péči o památku je obvykle hlava příliš nebolí.
"Někdy investor koupí dům kvůli spekulaci, že jej dovede k demolici a na jeho místo postaví objemnější novostavbu. To je v Praze také častý případ," popisuje Štulc.
Dům na rohu Václavského náměstí bude zbouraný
Demolice stadionu na Štvanici. (29. května 2011)
Pouze doporučující je v rozhodování o demolici hlas Národního památkového ústavu (NPÚ). Památkáři z městských úřadů si sice musí vyžádat jeho vyjádření, je už ale pouze na nich, zda se jím budou řídit. "Naopak mají právo vzít v úvahu jiné podklady, což je v Praze tragédie, že berou jako relevantní podklad vyjádření odborníků, kteří jsou placení investorem," tvrdí bývalý šéf NPÚ Štulc.
Před bouráním ještě musí stavební odbor vydat demoliční výměr. V případě Štvanice a domu na Václavském náměstí se jedná o úředníky z Prahy 7, respektive Prahy 1. Ti by měli kývnout na bourání teprve poté, co odsouhlasí novostavbu. Chrání tím město od dlouhodobých proluk.
Ministerstvo rozhoduje o památce v případě odvolání
Jiné kontroverzní demolice
|
Proč o demolici domu na Václavském náměstí rozhodovalo přímo ministerstvo kultury? Pokud se účastník řízení - nejčastěji to bývá majitel objektu - vůči rozhodnutí památkového odboru odvolá, věc řeší památkáři krajského úřadu. V případě dalšího odvolání pak spis putuje až na ministerstvo.
Jen v Praze je v celém procesu o jeden krok méně. Magistrátní památkáři totiž vykonávají zároveň činnost pověřených obcí i kraje. Resort může do jednotlivých řízení také vstupovat na popud své památkové inspekce.
Bourat památku je podle Biegla ospravedlnitelné jen, když jsou pro to velmi závažné argumenty. "K demolici domu musí být shoda a také bychom měli věděli, co jej nahradí. Vždycky se samozřejmě budou nějaké změny dít, protože současná architektura ve městě musí být. Památkové rezervace jsou ale od toho, aby se cenné území co nejvíce zachovalo pohromadě," míní historik architektury.
Ke zlepšení současného stavu podle něj není nutné měnit zákony, stačilo by je prý jen respektovat. "Také by pomohly studie, které by dopředu řekly: tyto budovy musí zůstat, tyto se můžou transformovat, tyto můžou zmizet. Investor by koupil dům a hned věděl, jestli jej památková péče považuje za cenný nebo ne. Dnes koupí cokoliv a pak se může dít cokoliv," říká Biegel.
