Myslíte, že se ministr Dobeš rozhodl správně, když šel proti stanovisku akreditační komise?
Já to nemohu posoudit. Jsem právník, posuzuji vše podle zákona. Omlouvám se, nemám posudky, ze kterých Dobeš vycházel. Nechtějte po mně, abych to takhle na dálku hodnotil.
Pospíšilova alma materMinistr spravedlnosti Jiří Pospíšil vystudoval právnickou fakultu v Plzni, pak zde působil i jako odborný asistent. Po velkém skandálu s rychlostudenty byl v roce 2009 zvolen dočasným děkanem. Po něm školu řídil Květoslav Růžička. |
V čem podle vás nyní tkví hlavní problém na plzeňských právech?
Před rokem tam došlo k odchodu nemalé části učitelů. Odešel profesor Eliáš a tým lidí kolem něj. Ti se nebyli schopni dohodnout s děkanem Růžičkou, který přišel po mně. Bohužel rozkol mezi dvěma skupinami učitelů vedl k tomu, že řada kvalitních lidí odešla, proto akreditační komise začala pochybovat o tom, že ta škola může existovat.
Podařilo se fakultě personální otázky vyřešit?
Neumím vám teď říct, nakolik se novému děkanovi povedlo najít náhradu za tyto lidi. Škola dostala čtyři roky šanci, doufám, že tato doba bude využita k tomu, aby pozitivní změny pokračovaly a aby za čtyři roky žádné pochyby už nebyly.
Co všechno se dá za ty čtyři roky stihnout?
Bude-li tam vedení, které bude chtít tu školu dál rozvíjet, tak má šanci doplnit učitelský sbor a nahradit tu ztrátu, která nastala odchodem profesora Eliáše a dalších nejlepších učitelů. Je zde šance na to, aby vedení postupně získalo další kvalitní pedagogy.
I kdyby se to podařilo, nebojíte se, že titul z Plzně teď nebude mít takovou váhu jako z ostatních právnických fakult?
Podstatné je, zda je dodržen vysokoškolský zákon, nakolik studium odpovídá nebo neodpovídá standardům. Jak velký dopad tyto aféry mohou mít na poškození jména školy, to nemohu říct. Samozřejmě je to nepříjemná záležitost.
Vy sám jste rád, že škole akreditace zůstala?
Chcete-li slyšet můj lidský pohled jako Plzeňáka, tak jsem samozřejmě rád, že ta škola má šanci za čtyři roky všechny nedostatky odstranit. Vedení by ale nemělo usnout na vavřínech a nechat to být, protože pak se za čtyři roky může stát, že bude zase bojovat o přežití.
Nedalo se pro vylepšení reputace školy udělat víc třeba v době, když jste byl ještě děkanem školy?
Byl jsem tam rok, splnil jsem všechny úkoly, které mi uložila akreditační komise. Stabilizovaly se přijímačky, řád, změnila se vnitřní struktura školy. Když jsem odcházel, akreditační komise konstatovala, že klíčové reformy byly úspěšně provedeny. Naopak, když jsem odcházel, škola dostala znovu možnost udělovat malé doktoráty.
Já sice mohu za hodně věcí na tomto světě, ale ne za to, že po mém odchodu došlo k nárůstu napětí mezi dvěma skupinami učitelů a jedna to řešila odchodem a že se děkan Růžička s nimi nebyl schopen dohodnout. Dneska ten problém také netkví v rychlostudentech a ve vnitřních předpisech, ale v tom, že tam není dostatek učitelů.
Nevnímáte jako chybu, že jste tehdy podpořil Růžičku jako nového děkana?
Já jsem nikoho nevolil. Když jsem si dovolil vyjádřit svůj názor, že je to respektovaný odborník a že by mohl být děkanem, tak jsem nemohl tušit, že se pak Růžička začne chovat takovým nestandardním způsobem, nad kterým všichni kroutí hlavou, jako jeho ztrácení v lesích (více o Růžičkovi čtěte zde). To mi těžko můžete vytýkat, to nikdo nemohl tušit. Byl kompromisním kandidátem, byl zvolen v tajné volbě výraznou většinou hlasů. Zvolil si ho samotný senát, nikoli já.
Akreditační komise Dobešovo rozhodnutí označila jako rozvrat ve vysokém školství a hrozí žalobou. Očekáváte teď různé další žaloby napadající tento verdikt?
Musím si tu věc prostudovat, zjistit si o tom další informace. Do té doby tuto složitou právní kauzu nechci víc komentovat.
