Přišla jste na rozhovor v hidžábu. Nosíte ho stále?
Ano.
I doma?
Ne, doma se nenosí. Doma ho mít nemusíte.
Proč si myslíte, že je dobré ho mít?
Beru to jako náboženskou povinnost.
Nenapadlo vás někdy, že si část Čechů, kteří se obávají muslimských uprchlíků, myslí, že by tady časem těch lidí mohlo být tolik, že by v budoucnu mohli mít i početní převahu a donutit Čechy, aby i jejich manželky a dcery nosily hidžáb?
Často jezdím do Anglie, například do Manchesteru, kde mají velkou část populace muslimskou. Dokonce je tam arabská ulice, kde málokdy potkáte Brita, ale nesetkala jsem se v žádné zemi, kde je islámská majorita, s tím, že by tohle muslimové vyžadovali po evropských ženách. Samozřejmě existují fanatici. Třeba v Londýně byly vylepené plakáty, že je tam šaría zóna, že by tam ženy měly být zahalené, ale jinak nevím, že by to muslimové chtěli.
Kdo je Romana ČervenkováDvaadvacetiletá studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Romana Červenková pochází ze Zlína. Konvertovala k islámu poté, co se vdala za muslima původem z Libye. Organizovala v létě protest proti demonstraci příznivců Tomia Okamury, kde se objevily i dvě makety šibenic určené českým politikům ochotným přijmout do ČR uprchlíky. Jejím snem je, že jednou bude s mužem žít v Bosně a probouzet se, když muezzin svolává muslimy k ranní modlitbě. |
Nosíte také někdy nikáb?
Ne. Měla jsem ho na sobě asi dvakrát, ale já se v tom necítím úplně dobře, protože se mi v tom špatně dýchá. Hlavně chápu, že nosit nikáb tady není úplně dobrý nápad a že to lidi děsí. Když tomu člověku nevidíte do obličeje, máte obavy. A já to chápu. Do Saudské Arábie bych se nikdy nepřestěhovala. Pak máte Kuvajt, Katar, Bahrajn, kde nějaké procento žen nikáb nosí, ale jen nějaké procento. Jedině ještě tak Pákistán, ale já předpokládám, že do vesnice v Pákistánu nikdy nepojedu.
Čeho se podle vás Češi nejvíc bojí, když tak velký počet z nich nemá k uprchlíkům do Evropy moc dobrý vztah?
Nevím, kde se to stalo. Když byla válka v Jugoslávii a šlo sem hodně lidí z Bosny, kteří jsou také muslimové, tak se to neřešilo. Až do září 2001 a do kauzy se šátky na jedné pražské škole. Víc se to začalo řešit až tak poslední dva, tři roky. Éra okamurovců, Bartoše (A. B. Bartoše, předsedy Národní demokracie - pozn. autora) nebo Konvičky tu ještě nedávno nebyla.
Jak vidíte Martina Konvičku z hnutí Blok proti islámu a další lidi, kteří vystupují v ČR nejvíce proti islámu?
U Okamury je to jasné, on to téma jen využívá. To samé Bartoš, ale ten nemá zase tolik šancí, protože je antižidovský. Konvička je podle mě velice chytrý a ví, jak to má dělat. Profiluje se tak, že má skoro všechny rád a že jde jenom proti islámu, stejně jako Marine Le Penová ve Francii, která o sobě řekla, že je ochránkyní Židů proti muslimům. Nevím, kolik Konvičkova strana dostane ve volbách hlasů, ale třeba moje matka si myslí, že se dostanou do parlamentu, že překročí pět procent. Má i určité charisma a všechno co řekne, mu zatím prochází. Zato my muslimové si musíme dávat velký pozor na každé slovo, které řekneme, aby se to neobrátilo proti nám.
Překvapuje vás, když lidé mají strach z uprchlíků, když mohou vidět i přes sociální sítě tu hrůzu, kterou záměrně šíří lidé z takzvaného Islámského státu, zjevně právě s cílem vyvolat strach?
Tady je jedna velká chyba, kterou udělala všechna světová média, že jim dala takový prostor. O to jim právě šlo, vyvolat strach a obrovský šok, a to se jim povedlo. Lidé se opravdu bojí. Mám ale přátele, kteří pracují v neziskovkách a v různých organizacích, hodně lidí tam nosí oblečení, hygienické potřeby i peníze. Je tady i hodně lidí, kteří pomáhají a nejsou přitom tolik slyšet. Není to až taková hrůza. Vztah mnoha Čechů k uprchlíkům je negativní, ale najde se tady ještě dost dobrých lidí.
Mezi muslimy žijícími v Česku nevidíte žádné extremisty?
Ne, absolutně ne. Nesetkala jsem se s nikým takovým. A věřím, že kdyby se tu někdo takový objevil, tak by to sami lidé z muslimské komunity ohlásili.
Prezident Miloš Zeman řekl v jednom vystoupení na adresu uprchlíků - nikdo vás sem nezval, když už tady jste, musíte se přizpůsobit našim pravidlům, a když se vám to nelíbí, odejděte. Jak jste to vnímala?
Mě by jen zajímalo, co jsou to ta pravidla. Když pomineme zahalování obličeje, v čem tkví to přizpůsobení? V tom že musíme jíst vepřové a pít alkohol, abychom byli na stejné vlně? Já chápu, že musíme dodržovat zákony. Což dělám. Akorát nejím vepřové, nepiji alkohol a modlím se.
Bylo pro vás těžké, když jste přestoupila k islámu, přestat pít alkohol?
Bylo, protože máme nejlepší pivo na světě. Můžu ale pít nealkopivo.
Vy jste organizovala shromáždění na protest proti akci, na které se dokonce objevily šibenice pro politiky. A lidé, co je nesli, za to nebyli potrestáni.
To mě docela mrzí, protože vidím, že někomu tohle prochází, ale nám muslimům by tohle určitě neprošlo. Je to smutné, že se tady chodí s šibenicemi. Mně by ani neprošlo, kdybych napsala, že pro nevěřící tady koncentráky budou, zatímco Konvička tohle napsal o muslimech.
Když jsem vytáhla bágl, paní povídá - „jestli tam nemá bombu“
Jak to vzali vaši rodiče, když jste konvertovala k islámu?
K mému překvapení dobře. Zvykli si rychle. I mí přátelé a sousedi.
Máte v České republice nějaký problém s tím, že jste muslimka?
Zatím ve škole ani profesně ne. Někdy cítím, že se lidé bojí si vedle mě sednout. Jednou jsme třeba taky s mamkou dojely ze zahrady, vytahovala jsem bágl, šla kolem jedna paní a povídá - „jestli tam nemá bombu“...
A vy jste ji slyšela, jak to říká?
Ano. Nebo jsem šla po jedné straně silnice, na druhé stály dvě důchodkyně a jedna říkala - „no, oni nám tady podřezávají krky“... A vždycky to ti lidé říkají hrozně nahlas. Nebo jsem šla do zverimexu, stály tam dvě paní, měly zmrzlinu a já jsem cítila jejich pohledy na svých zádech. Tak když jsem šla zpět, sundala jsem si sluchátka, abych slyšela, co případně řeknou a jedna najednou povídá „zahalenci“, tak jsem se otočila a podívala se na ni. Ta to nečekala a spolkla málem celý kornoutek se zmrzlinou (směje se - pozn. autora). Hodně často nosím sluchátka, tak se mi hodně komentářů vyhýbá. Já chápu, že se na mě někteří Češi dívají, ale oni to komentují nahlas, neumějí pomlouvat potichu. Nebo někteří kroutí hlavami, že jsem jen hloupá husa. Na internetu je to strašné, tam to bolí. Ale já už jsem se to naučila nevnímat. Měla jsem dvakrát problém i u lékaře. Přišla jsem třeba na prohlídku a doktor povídá: můžu si vás vůbec prohlédnout, nemáte s tím nějaký náboženský problém? Ale řekl to takovým způsobem, že jsem už skoro měla chuť odejít. Zato když jsem byla na dovolené v Chorvatsku a měla muslimský koupací oděv, neměli tam se mnou Češi žádný problém. Jestli je to tím, že byli na dovolené...
Realkce Pražanů na oblékání muslimů jsme natočili v sociálním experimentu:
10. dubna 2015 |
Respektuji právo šaría, ale nechci, aby se zavádělo v plné míře
Jaký je váš názor na šaríu?
Je to islámské právo, je to součást islámu.
A co možnost kamenování žen, které je součástí práva šaría?
Čekala jsem, že se k tomu dostaneme. Respektuji, že to tam je. Nechci ale, aby se to zavádělo, dá se to zneužít. A šaría jsou i jiné věci.
Například možnost useknout ruku...
Mluvíte jen o trestním právu. Šaría se ale týká například i zákazu lichvy. A to je pro mě důležitější. Je to i zákaz drog a alkoholu. Useknutí ruky tam taky je, ale neuplatňuje se to. Když někdo něco ukradne, pošlou ho do vězení.
Jaký je váš názor na takzvaný Islámský stát?
Podle mě je to banda psychopatů, banda šílenců, kteří si chtějí zastřílet. Islámský stát provedl několik věcí, které se absolutně neshodují s islámem. Například je to náboženská policie, nic takového v islámském právu neexistuje. Viděla jsem videa, jak popravili ženu za to, že neměla zahalený obličej. To prostě nejde. Nebo případ upálení jordánského pilota. Je zakázáno upalovat kohokoli, i zvíře. Zabíjejí muslimy...
Islámský stát? Je to taková zvláštní sorta lidí
Nezabíjejí zdaleka jen muslimy...
Nejenom, ale z velké části muslimy. Ale když zabijete muslima, přestáváte být muslimem.
Řekla byste, že Islámský stát jsou teroristi?
Je to typ terorismu, se kterým jsme se dosud neměli možnost setkat.
Do Evropy se teď valí minimálně desítky tisíc lidí ze Sýrie a dalších zemí. Kdyby to bylo jen na vás, jak byste to řešila?
Je důležité řešit příčiny. Evropa není nafukovací. Věřím, že kdyby skupiny jako Islámský stát nebo Boko Haram zmizely, situace by se uklidnila. Musí se to vyřešit intervencí, jiný nápad nemám.
Bylo by tedy podle vás legitimní, kdyby státy, které nesouhlasí se zločiny takzvaného Islámského státu, tam provedly invazi?
Souhlasím s tím, ano. Mně docela zaráží, že Islámský stát má tolik zbraní, že od nich pořád někdo kupuje ropu. Jak je možné, že Turecko, které je v NATO nezavřelo hranice a lidé stále mohli jít do Islámského státu? Kdyby jim tam někdo odpojil signál, tak se to taky hned rozpadne. Ale někdo si od nich koupí starověké památky i ropu a oni stále mají peníze. A já pak kvůli nim mám problém.
Jakákoli forma teroru pro šíření islámu je pro vás nepřijatelná?
Přesně tak, jakákoli forma.
Vy jste už ale dříve také řekla, že pochybujete o tom, co se přesně stalo 11. září 2001 v USA. Když někdo letadly zboří mrakodrapy a zahyne při tom přes tři tisíce nevinných lidí, co jiného je to, než terorismus?
Pokud je to tak, jak je předkládána oficiální verze, byl to teroristický čin. Já o tom prostě pochybuji. I kdyby to udělali teroristé Muhammad Atta a spol., tak se to hlavně Georgi Bushovi hodilo. Nebyl by to první případ v historii, kdy někdo něco udělal na svém území, aby osočil nepřítele.
Myslíte, že by někdo nechal zabít tři tisíce lidí, aby mohl zaútočit na Afghánistán?
Válka ve Vietnamu také podpořila ve velkém zbrojařský průmysl. Jsou konspirační teorie ohledně Islámského státu, ohledně Charlie Hebdo, s těmi nesouhlasím. Nejsem muslimský apologet, který říká, my za nic nemůžeme, za to mohou ostatní. Nemyslím si jako někteří, že za Islámským státem jsou cizí tajné služby. Vytvořili ho muslimové, ale je třeba ho zničit. Není to normální.
Váš muž, který je z Libye, je v Anglii, vy studujete v Česku. Už víte, kde budete chtít žít, až dostudujete?
Mám takový sen, ale nemyslím si, že je to moc reálné. Velice se mi líbilo v Bosně a Hercegovině. Jsou to Slované a zároveň muslimové. V Sarajevu by se mi líbilo vstávat při volání muezzina.
