Soudkyně Lucie Šternová při odůvodnění rozsudku uvedla, že se podařilo díky svědecké výpovědi a předloženým dokumentům doložit ztrátu, kterou Věra Jourová utrpěla.
Ministryně, ale ani zástupce žalovaného ministerstva spravedlnosti se líčení neúčastnili. Přítomen byl jen advokát Jourové Václav Vlk, který byl s rozsudkem spokojen. "Soud žalobě vyhověl, pečlivě provedl dokazování, přesvědčivě věc zhodnotil, nemám k tomu co dodat, je to dobré rozhodnutí soudu," řekl.
Věra Jourová rozsudek komentovala na brífinku svolaném na 11:00. "Soud, který začal v roce 2009, mi nyní dal za pravdu v prvoinstančním rozsudku. Je to pro mě satisfakce. Trochu si rýpnu do délky řízení v ČR. Když jsem peníze potřebovala, když mi vybuchlo živobytí, tak nebyly, rozhodnuto bylo až nyní," řekla Jourová s tím, že zatím žádné peníze nedostala a netuší, zda se ministerstvo spravedlnosti odvolá.
"Rozhodla jsem se, že část peněz věnuji svým dětem, které si s kauzou užily své. Dotklo se jich to zle. Zbytek po odečtení nákladů na řízení půjde na humanitární účely," uvedla Jourová. Na dotaz iDNES.cz upřesnila, že chce přispět na vybudování chráněného bydlení pro mentálně postižené v Třebíči.
"Mohl by to být základ třeba pro sbírku, která by za tímto účelem mohla vzniknout," uvedla. Konkrétní částku nyní nedokáže říci, ale odhaduje, že věnuje nejméně půl milionu korun.
Přiznaná částka a úroky se týkají ušlého příjmu. Peníze měla Jourová získat prací pro zahraniční společnost MWH. S firmou měla podepsanou smlouvu o odměně nejméně 450 eur denně. Než ale na plnění ročního kontraktu došlo, ocitla se ve vazbě. Její zaměstnavatel navíc ani nevěděl, co se s ní děje. Jourová totiž nesměla z vazby s nikým komunikovat.
Věra Jourová se v minulosti dožadovala i náhrady za nemajetkovou újmu. Soudy už v minulosti tuto část sporu uzavřely s tím, že tento nárok je promlčený.
Původně byla částka o zhruba jeden milion korun vyšší. Podle soudkyně Lucie Šternové ale při dokazování byla snížena s ohledem na přepočet kurzu eura a také o náklady na dosažení zisku. "Došlo k částečnému zpětvzetí žaloby," informovala účastníky líčení Šternová.
Ve vazbě byla Jourová 33 dnů
Věra Jourová zastávala funkci náměstkyně ministra pro místní rozvoj od listopadu 2004 do února 2006, kdy ministerstvo opustila kvůli sporům s jeho tehdejším šéfem Radko Martínkem.
O osm měsíců později ji zadrželi policisté na ruzyňském letišti, když se vracela ze služební cesty. Následně ji obvinili s tím, že přijala dvoumilionový úplatek. Měl jí ho dát starosta Budišova Ladislav Péťa za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.
Jourová strávila 33 dnů strávila ve vazbě, kde si údajně sáhla na své dno (více o tom, co prožívala, čtěte zde).
V létě 2008 však Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9 její stíhání zastavilo s tím, že se skutek, pro který byla obviněna, nestal. Rozhodnutí pak potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství (více o jeho rozhodnutí čtěte zde).
Jourová se poté začala se státem soudit o odškodnění. V roce 2011 jí Obvodní soudu pro Prahu 2 přiznal částku 3,6 milionu (z 8,6, které požadovala) a právo na omluvu v médiích (více čtěte zde).
Rozhodnutí však nenabylo právní moci a loni v říjnu Ústavní soud zamítl stížnost Jourové s tím, že nárok je promlčený (více o rozhodnutí Ústavního soudu čtěte zde).
