Kardinál Josef Beran s lebkou sv. Vojtěcha. | foto: archiv MAFA

Kardinála Berana přivítá píseň Čechy krásné, Čechy mé, zazní i zvony

  • 80
Repatriace kardinála Josefa Berana do vlasti je podle kardinála Dominika Duky aktem s velkým významem pro celou společnost. Rakev s Beranovými ostatky na letišti příští pátek přivítají církevní představitelé i zástupci státu. Po přistání vládního speciálu se rozezní zvony po celé zemi.

„Vidím v tomto návratu výzvu do řad nejen církevních, ale do řad celé společnosti, především v tom, co znamená svoboda, co znamená demokracie,“ řekl v pátek Duka novinářům.

Po přistání vládního speciálu 20. dubna v Praze přesně v 18 hodin by se měly na výzvu českých biskupů rozeznít v celé zemi zvony, uvedl v pátek Vojtěch Mátl z pražského arcibiskupství, který zveřejnil další podrobnosti převozu. Jednotka čestné stáže vynese ostatky na katafalk na letištní ploše a zazní píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela také návrat kardinála Berana z koncentračního tábora.

Fotogalerie

Krátkou modlitbu pronese vojenský kaplan, ministryně obrany Karla Šlechtová uctí Beranovy ostatky položením červené růže na rakev. „Uvítací projev občana českého státu pronese předseda Senátu Milan Štěch, zazní státní hymna, ostatky budou přeneseny do pohřebního vozu a autokolona vyrazí směrem do Dejvic,“ uvedl Mátl.

Duka připomněl, že Beran byl z tehdejší socialistické republiky vypovězen s doložkou, že se nikdy nevrátí, ani zaživa, ani po své smrti. „Odmítnuta byla všechna jednání, i v roce 1969, kdy již byl těžce nemocen. Jeho hořká cesta spočívala také v tom, když požádal, aby na rozloučenou mohl navštívit svoji katedrálu, tak i to mu bylo diplomatickou cestou znemožněno,“ uvedl.

Muž, který se nenechal zlomit

V kardinálu Beranovi vidí Duka jednu z velkých postav 20. století a lidí, kteří vzdorovali jak nacismu, tak komunismu. „Je klíčovou postavou muže, který se nenechal zlomit, i když nabídky ke kompromisu byly velké,“ řekl.

Přes vědomí blížící se totality nechal tehdejší pražský arcibiskup Beran sloužit v roce 1948 Te Deum za tehdy zvoleného československého prezidenta Klementa Gottwalda. Výtka k Te Deum vyplývá podle Duky z toho, že současní badatelé málo studují v archivech.

„Otázka Te Deum (...) nebyla snadná, proto ji konzultoval s Vatikánem. Podmínka Te dea zněla: bude propuštěno 70 kněží, kteří jsou již uvězněni, a nebude zrušeno církevní školství. Vše ochotně tehdejší vláda schválila. Na podzim ovšem již kněží v mnohem větším počtu byli znovu uvězněni a církevní školy byly zrušeny,“ připomněl Duka.

„Kardinál Beran se setkal s tím, s čím se v životě setkáváme - se lží a intrikami. A domnívali jsme se, že budou platit slova: nejsme jako oni, ale setkáváme se lží a intrikami i v současné době a na současné společenské a politické scéně,“ doplnil.

„Jediný kompromis, který v životě udělal, byla žádost papeže Pavla XI., aby opustil Prahu a umožnil dokončit jednání. Na podzim roku 1964 podepsal slib věrnosti republice a tento podpis ho pálil až do konce života. Protože neviděl v tomto slibu slib státu demokratickému, ale státu, který uchvátila do své moci komunistická diktatura,“ řekl Duka.

„Kardinál Beran se vrací, ale stoupenci této (komunistické) diktatury jsou v Parlamentu České republiky, majíce poslaneckou imunitu, mohou své názory hlásat, přestože tento parlament schválil zákon o zločinnosti obou totalit, ať to byla diktatura hnědá či rudá,“ uvedl. „A víme, že v té současné době nejsou jenom ti, kteří tolerují, ale kteří se stávají tichými společníky naší budoucnosti,“ dodal.

V souvislosti s uložením ostatků Berana v katedrále sv. Víta bude do hlavního českého chrámu umístěna také socha sv. Vojtěcha, světce, jemuž kardinál Beran zasvětil duchovní obnovu po nacistické okupaci a v době hrozící komunistické totality. 

Prostor i pro veřejnost

Kromě církevních představitelů bude moci kardinálu Beranovi vzdát úctu i veřejnost, rakev s ostatky bude uložena 23. dubna do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Prozatímní hrob v Římě, kde jsou dnes Beranovy ostatky uloženy, bude zrušen. Deska by měla spočinout v Plzni, rodišti kardinála Berana. Převozem ostatků se plní Beranova poslední vůle. Kněz zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství a církev usiluje o jeho blahořečení.