Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Rusové Česko nikdy neopustili. Jen se naučili být neviditelní,“ říká reportér serveru Odkryto.cz Jiří Hynek. Zatímco oficiální ruská propaganda mluví o nepřátelském státu, realita na českém území vypadá jinak.
Sankce často přišly pozdě
„Rodiče ruského ministra školství Sergeje Kravcova žijí dodnes v Karlových Varech. On sám přitom říká, že Česku vládnou fašisté a že je to nepřátelská země. Ale jeho rodina se vracet do Ruska nechce,“ popisuje Hynek konkrétní případ.
Podle něj jde o modelový příklad dlouhodobé strategie: Rusko využívá Česko jako bezpečné úložiště peněz i rodin. „Už od devadesátých let sem jezdili lidé s kufry plnými dolarů. Kupovali hotely, lázeňské domy, byty. Ne proto, aby v nich bydleli, ale aby peníze zmizely z dohledu ruských orgánů.“
Po ruské invazi na Ukrajinu se mluvilo o razantním zásahu proti ruskému vlivu. Jenže podle Hynka přišel často pozdě. „Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o sankcích, už byly nemovitosti přepsané na offshorové firmy, bílé koně nebo subjekty v Maďarsku či Německu.“
Zvláštní kapitolou je podle něj Ruský dům v Praze, který dál funguje navzdory tomu, že jeho provozovatel figuruje na sankčním seznamu EU. „Zatímco jiné státy Ruské domy zavřely, u nás láká studenty na studium v Rusku a šíří propagandu. Podle BIS je to bezpečnostní riziko, přesto funguje dál.“
Karlovy Vary jako ruský sejf
Inspiraci nabízí severské státy. „Ve Finsku se s tím nepárali. Ruský majetek je předmětem konfiskace a peníze jdou na pomoc Ukrajině. U nás se mluví o opatrnosti a mezinárodním právu, ale výsledek je nulový.“
Nejviditelnější stopu zanechal ruský kapitál v Karlových Varech. „V jednu dobu tam Rusové vlastnili až 60 procent nemovitostí. Část je prázdná, slouží jen jako trezor,“ říká Hynek.
Připomíná i případy majetků napojených přímo na ruský stát – od hotelů vlastněných Moskvou až po nemovitosti převedené na regiony jako Tatarstán.
„Česko se stalo klidovou zónou. Jak mi řekl jeden ruský novinář: maximálně jednou za čas přijede komando a někoho zastřelí, jinak je tu klid,“ podotýká reportér serveru Odkryto.cz.
Dvacet let a žádný vrah
Během rozhovoru přišla řeč i na vraždu Františka Mrázka, od níž letos uplyne dvacet let a vyprší promlčecí lhůta. Jiří Hynek se kauze dlouhodobě věnuje. „Všichni jsou nervózní. V podsvětí i mezi lidmi, kteří byli tehdy u moci,“ říká reportér.
Podle něj existují tři hlavní vyšetřovací linie: boj o Setuzu, vyřizování účtů v podsvětí a politické pozadí. „Mrázek měl kontakty v ČSSD i ODS, znal se s lidmi z bezpečnostní komunity. A dodnes není vysvětlené, proč v noc vraždy nefungovala kamera BIS mířící přímo na jeho sídlo.“
Policisté dávno vědí, kdo zabil Mrázka a proč musel zemřít, říká expolicista Tichý |
Zvláštní kapitolou zůstává i Mrázkův archiv kompromitujících materiálů. „Část skončila u policie, část zmizela. A právě ta chybějící část děsila politiky nejvíc. Možná se někdo odhodlá mluvit až po promlčení.“
Podle Hynka Mrázkova smrt symbolicky uzavřela éru mafiánského kapitalismu. „Po něm už se nestřílelo tak okatě. Nastoupili lobbisté, vazby na státní zakázky a tichá dohoda s politiky.“
A i tady se podle něj kruh uzavírá. „Devadesátá léta neskončila tak úplně. Jen změnila formu. A Rusové u toho byli – tehdy i dnes,“ uzavírá Jiří Hynek.
