Výjimka v zákoně, kterou před dvěma lety prosadil poslanec za ČSSD Jiří Běhounek, byla terčem kritiků zvláště v době epidemie, protože nebyla možnost, jak si data, které vydávalo ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS ověřit.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek říká, že utajení informací má dva důvody. Jednak je to ochrana soukromí, zároveň se Dušek obával toho, že by veřejnost a novináři data špatně interpretovali.
O zpřístupnění informací, kterými státní úřady disponují, se na konci devadesátých let zasadili Michael Žantovský a Oldřich Kužílek, autoři zákona o svobodném přístupu k informacím. Právě druhý jmenovaný s výjimkou zásadně nesouhlasí a považuje ji za protiústavní a zcela nesmyslné ustanovení.
„Podle mého názoru se v kontextu daného paragrafu ustanovení vůbec nemá vykládat tak, jak to dělá ÚZIS a ministerstvo. Má se vztahovat jen k osobním údajům, nikoli k anonymizovaným souhrnům dat. Poslanec Běhounek zjevně vůbec nevěděl, co předkládá a je jeho povinností sdělit, kdo mu to tehdy přinesl, protože sám to nepochybně nenapsal,“ řekl iDNES.cz spoluautor zákona Oldřich Kužílek.
Informace potřebné k tvorbě epidemiologických modelů si v dubnu letošního roku vyžádali datoví novináři Českého rozhlasu od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Statistici nakonec informace poskytnout odmítli. Jak uvedl server iROZHLAS.cz, k vyřízení odvolání přiměl ministerstvo zdravotnictví až zásah Úřadu pro ochranu osobních údajů.
„Ministerstvo kauzu vrátilo ústavu k novému rozhodnutí a ani tentokrát ústav nevyhověl, resort jeho nové rozhodnutí napodruhé potvrdil. V obou případech byla důvodem jedna věta v zákoně o zdravotnických službách, která říká, že veřejnost nemá na informace z Národního zdravotnického informačního systému nárok,“ napsal pro iROZHLAS.cz Jan Cibulka.
Zneužili politici výjimku v zákoně?
Kužílek se domnívá, že výjimka v zákoně umožňuje vládě krýt případná pochybení a selhání při řešení současné epidemie. Podle něj byla právě z tohoto důvodu do zákona výjimka přidaná.
„Nejde jen o zakrývání selhání a chyb, ale také o nebetyčnou pýchu státu a ÚZIS. Podle nich tato data nesmí analyzovat nikdo než stát, jen ten prý má exkluzivitu na jediné správné pochopení údajů,“ uvedl Kužílek.
„Jde legislativně o nehorázně zmatlaný guláš dvou odlišných ingrediencí – ochrany osobních údajů na jedné straně a přístupu k informacím veřejné sféry včetně otevřených dat na straně druhé. Zaostalost Česka je zde již kritická, například Maďarsko má již delší dobu zákon o takzvaných mikrodatech, který řeší podobné situace využitím velkých souborů dat pro analýzu tak, aby zároveň byly ochráněny osobní údaje,“dodal Kužílek.
Poslanecká schůze u klavíru
Výjimka se do zákona dostala na popud poslance Běhounka v rámci evropského nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Z jednání výborů se obvykle pořizuje zvukový záznam. Ten tentokrát chybí. V zápisu z jednání se píše, že se chůze konala u klavíru a Běhounek k pozměňovacímu návrhu „promluvil velmi krátce a přítomné poslance požádal o schválení tisku.“
Poslanec Běhounek pro iROZHLAS uvedl, že zveřejňování zdravotnických záznamů „by mohlo vést k zavádějícím informacím o zdravotním stavu a vyvolávat u laického občana zbytečné obavy“.
