Středa 8. prosince 2021, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 8. prosince 2021 Květoslava

Je neetické prodlužovat utrpení, když pacientovi nemůžeme pomoci, říká lékařka

Nejvýraznější budovou Nemocnice Na Bulovce je neorokoková stavba nazývaná Vychovatelna. Právě zde sídlí plicní klinika, na které pracuje lékařka Jindřiška Martínková. Na starost má oddělení s pacienty pozitivními na covid-19. Během své práce zažila vyhrožování soudem i spoustu zbytečných smrtí. „Ti lidé mohli žít dalších 10 až 20 let,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Jindřiška Martínková, lékařka plicního oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce | foto:  David Neff, MAFRA

Pracujete na oddělení, které primárně sloužilo onkologickým pacientům s plicními nádory. V současné době ale řešíte covidové pacienty. Co všechno tedy musíte kolem pacientů obstarat?
Staráme se o pacienty s prokázanou covidovou infekcí, kteří k nám přichází pro nějaké komplikace. Většinou je přijímáme kvůli dušnosti. U nich následně zjišťujeme Covidovou pneumonii, často rozsáhlý oboustranný zápal plic. Tito nemocní většinou trpí dechovou nedostatečností a vyžadují kyslíkovou terapii. 

Další již méně početnou skupinou jsou nemocní s dlouhým průběhem nemoci, vleklými průjmy, zvracením, nechutenstvím, celkově vyčerpaní, kteří potřebují infuzní terapii, zavodnit, nutriční podporu, léky proti bolestem, teplotě, doplnit chybějící minerální látky a další podpůrnou medikaci. 

Vždy záleží na tom, o jaké pacienty se konkrétně jedná a jak dlouho mají zdravotní obtíže. Máme zde pacienty, kteří dostávají kortikosteroidy, antibiotika, remdesivir či rekonvalescentní plazmu.

VIDEO: V Nemocnici na Královských Vinohradech zakoupili oxygenátory.

O kolik takových pacientů se musíte starat?
Máme dvanáct lůžek, to je maximální kapacita. Na víc nám chybí sestry. 

Na starost však nemáte jen covid pozitivní pacienty.
O patro výše máme standardní oddělení, kde jsou všichni “plicní” pacienti, kteří neprodělávají covidovou infekci a nemají na ni samozřejmě ani podezření.

Jindřiška Martínková

Pracuje jako zdravotník necelých dvanáct let. Dříve působila na kardiochirurgii ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, nyní je vedoucí lékařkou pro covidové pacienty na Klinice pneumologie 3.LF UK a Nemocnice Na Bulovce.

Je také vedoucí onkologického oddělení pro pacienty s plicními nádory. Ve volném čase se věnuje freedivingu.

Zmiňovala jste, že máte pacienty spíše s mírným průběhem...
Úplně bych neřekla, že je jejich průběh mírný. Mírný průběh mají pacienti, co to dokážou zvládnout doma. Ale jakmile se u nich vyvine pneumonie, většinou je rozsáhlá. Potřebují pak terapii kyslíkem, protože plíce nezvládají okysličovat krev natolik, aby rozváděla dostatečné množství kyslíku. V takových případech mluvíme minimálně o středně těžkém průběhu nemoci.

Je neetické prodlužovat utrpení člověka

Jak často převážíte pacienty na ARO?
To naštěstí není tak časté. Řekněme, že je to třeba desetina ze všech případů. Bohužel nám tady také někteří pacienti umírají. Ne všechny směřujeme na ARO, když se jejich stav zhorší. Většinou se jedná o pacienty v pokročilém věku, s dalšími závažnými chronickými nemocemi, mnohdy dlouhodobě upoutané na lůžko, v celkově nedobrém stavu. Obecně asi panuje představa, že když plíce selžou, pacient se jednoduše napojí na ventilátor a tak se přečká fáze do zhojení plic. Tak to ale vůbec nefunguje. 

Pro každého pacienta je mechanická ventilační podpora obrovská zátěž, samotná ventilace poškozuje plíce, dochází k častým bakteriálním infekčním komplikacím a rozvíjí se závažná celková slabost, která mnohdy neumožňuje vůbec odpojení od ventilátoru. Je potřeba si uvědomit, že ventilátor nenahrazuje plíce, jen umožňuje na přechodnou dobu odlehčit pacientovi, nastavit co nejlepší parametry pro okysličování krve. 

Nepokoušíte se tyto pacienty zachraňovat?
Je neetické zbytečně prodlužovat bolest a utrpení, když víme, že pacienta vyléčit nemůžeme. Naopak když vidíme, že je alespoň nějaká šance, že by to pacient mohl zvládnout, tak mu poskytujeme maximální péči. U nás zemřela přibližně osmina ze všech našich pacientů.

Zasáhla vás osobně smrt nějakého pacienta?
Je to vždy smutné vidět umírat člověka. Vzhledem k tomu, že se staráme o onkologické pacienty s plicními nádory, vidíme smrt velmi často. Pacienti, kteří u nás zemřeli na covid-19, byli většinou v těžkém stavu a měli rychlý průběh, nebyl tedy prostor vybudovat si k nim bližší vztah. 

Na druhou stranu, co mě vždy zasáhne, a to se tedy covidu netýká, když nám umírají mladí pacienti z důvodu onkologického onemocnění. S tím se těžce srovnávám. Když vím, že mi umírá pacient, který je mladší než já a já pro něj opravdu nemohu nic dělat.

„Když jsme oznamovali zprávu synovi, odpověděl, že koronavirus neexistuje, že jsme jeho otce zabili a že se sejdeme u soudu. My jsme ho ale upozorňovali dopředu, že stav jeho otce je vážný, umírá na koronavirovou pneumonii.“

Jak dlouho u vás leží pozitivní pacienti?
Je to různé, nejčastěji se to pohybuje mezi 10 a 14 dny. Může to být i delší dobu. Měli jsme onkologické pacienty, kteří se léčili s jinými nádory než plicními, a přitom onemocněli koronavirem. Ti u nás byli tři týdny, dokud jsme neměli jistotu, že jsou opravdu neinfekční a jejich stav je dostatečně stabilizovaný.

Podle studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové až 40 procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má i čtvrt roku po vyléčení poškozené plíce. Pracujete na oddělení pneumologie, máte s tímto zkušenost?
Sledujeme pacienty, kteří prodělali covidovou infekci. Dříve jsme sledovali všechny pacienty s nějakou formou covidové pneumonie. Nyní je pacientů takové množství, že nejsme schopni všechny pokrýt, proto sledujeme pouze ty s opravdu těžkým průběhem, co leželi na ARO či JIP. Musím říct, že jsme překvapeni, jak závažné plicní postižení a jak často koronavirus vyvolává.

Jaký je tedy jejich zdravotní stav poté, co se z covidu-19 dostanou?
Opět záleží pacient od pacienta. Někteří se z toho dostávají překvapivě dobře, s odstupem měsíců se vrací do normálního stavu a nejsou u nich prakticky žádné následky. Pak jsou ale pacienti, kteří takové štěstí nemají. Někteří mohou skončit tak, že je u nich nutná transplantace plic.

Víte přímo o takovém případu? 
Na Bulovce se transplantace neprovádí, takové pacienty rovnou směřujeme do Fakultní nemocnice v Motole. Vím ale, že takoví jsou.

Koronavirus neexistuje, sejdeme se u soudu

Jak lidé vnímají svou nemoc, třeba ti vyléčení?
Většinou jsou velmi překvapení, netuší, jak se jim to mohlo stát, kde se mohli nakazit. A pak se třeba dozvíte, že se před týdnem zúčastnili oslavy, kde bylo 15 lidí bez ústenek, přestože platí zákaz shromažďování. Často se stává, že se příbuzný dotazuje na stav pacienta a je překvapen, že má koronavirus a dokonce koronavirovou pneumonii. Je zajímavé sledovat, tak moc tomu lidé nevěří. 

Dokonce se nám stalo, že nám zemřel covidový pacient, byl dlouhodobě ležící, měl mnoho přidružených chorob, těžký kognitivní deficit. Celkově byl jeho stav dlouhodobě nepříznivý. Když jsme oznamovali tuto zprávu synovi, odpověděl, že koronavirus neexistuje, že jsme jeho otce zabili a že se sejdeme u soudu. My jsme ho ale upozorňovali dopředu, že stav jeho otce je vážný, umíral na koronavirovou pneumonii.

Půjdete k soudu, bude vás žalovat?
Já si myslím, že ne. Bylo by to absurdní.

Za kariéru jsem nezažila tolik úmrtí jako teď, říká sestra z infekčního

Objevují se lidé, kteří odmítají nosit roušky a nedodržují vládní opatření. Nerozčiluje vás to, když se pak staráte právě o ty, kteří se nakonec koronavirem nakazí?
Zpočátku ano. Pokoušela jsem se jim dokonce i trochu otevřít oči, nicméně pak jsem pochopila, že to nemá příliš smysl. Reagují totiž většinou agresivně. Snažila jsem se na Facebooku ukazovat rentgenové snímky našich pacientů, popisovat, jak ti pacienti vypadají, že to opravdu není legrace a lidé by měli dodržovat opatření, třeba alespoň jen kvůli ostatním, když ne kvůli sobě.

Oběťmi koronaviru jsou staří i mladí. I ve statistikách hospitalizací jsou mladší ročníky. Jaké pacienty nejčastěji na oddělení máte?
Nejčastějšími jsou to lidé okolo 50-60 let. Ale spektrum tu máme jinak opravdu široké - pacienty od 25 let do 91.

Přesto, senioři patří do ohrožené skupiny lidí. Překvapuje vás to, že tedy naopak pracujete i s mladšími ročníky?
Překvapuje. Dost časté je, že k nám přicházejí čtyřicátníci a mladší. A tito pacienti mívají dost těžké průběhy nemoci, těžké zápaly plic. Přitom se jedná o zdravé lidi, bez dalších přidružených nemocí. Jsou to štíhlí lidé, bez nadváhy, žádní diabetici a ani to nejsou kuřáci, často sportují a mají aktivní život. Přesto mají pak dost vážné nálezy. Z toho jsme všichni dost překvapení, protože to neodpovídá tomu, co se říká.

Přehnaná imunitní reakce

Čím si to vysvětlujete?
My si to obecně vysvětlujeme tím, že je to dáno genetickými předpoklady člověka a tím, jak je jeho imunitní systém schopen reagovat na virovou infekci. Lidé, kteří až doposud byli zdraví, nejsou překvapivě schopni vytvořit adekvátní imunitní odpověď. 

Jejich imunitní systém reaguje nepřiměřeně, začne produkovat příliš mnoho látek, které by měly pouze zničit virus. Jenže jich je tolik, že začnou ničit vlastní tkáň. Právě u těchto případů dochází k velmi těžkým pneumoniím až k respiračnímu selhání.

Jak se vaše práce proměnila od jara do teď?
Mezi jarem a podzimem je opravdu velký rozdíl. Zaprvé léčba na jaře probíhala zcela jinak. Jednalo se o nové onemocnění. Neznali jsme efektivní léčbu, v podstatě ani v současné době nemáme lék, který by koronavirus skutečně zničil. 

Zkoušíme různou terapii, v současné době jsme schopni poměrně úspěšně ovlivnit průběh nemoci. Další změnou je ono spektrum pacientů. Na jaře spíše převažovali starší pacienti se spoustou chronických chorob a těch mladých bylo poměrně málo. Nyní je to tak, že covid postihuje různé skupiny, kdy vídáme i dvacetileté pacienty s velmi těžkými pneumoniemi.

Navíc jsme předpokládali, že u lidí s lehkým průběhem, kteří se léčí v domácím prostředí, se nevyskytuje plicní postižení. Nicméně jsme překvapivě zachytili oboustranné pneumonie i u pacientů se zcela lehkým průběhem. Spousta lidí tak může mít plicní postižení a vůbec o tom nemusí vědět.

Přijďte se podívat na pacienty na oddělení, vzkazuje odpůrcům roušek sestra

Rozvolňování ještě není na místě

Bylo těžké si zvyknout na ochranné obleky?
Já se věnuji i bronchologii (bronchologie zásadně přispívá k přesné diagnostice a terapii většiny plicních nemocí, mezi nimiž hraje karcinom plic výraznou roli, pozn. red.), která vyžaduje přísná hygienická opatření. Ochranný oblek je v trochu jednodušší variantě podobný tomu, který používáme nyní. 

Pro mě to tedy velká změna nebyla. Obrovská zátěž je to ovšem pro sestry, sanitáře a ošetřovatele, protože ti se musí převlékat neustále dokola. Podávají pacientovi léky, ošetřují pacienta, provádějí hygienu, převlékají nemocné, krmí je a tak dále. Neustále se musí kvůli každé další činnosti převlékat.

Bojíte se, že se nakazíte?
Samozřejmě ano. Bála jsem se už v létě, kdy opětovně docházelo k rychlému nárůstu případů, chodila jsem proto do obchodů s ústenkou nebo respirátorem. Omezila jsem kontakt s ostatními lidmi, udělala jsem si takový svůj vlastní lockdown. Každého člověka, kterého vidím, považuji za potenciálně infekčního. Stejně tak i já můžu být pro ostatní infekční, proto je dobré dodržovat maximální bezpečnost.

Myslíte si, že české nemocnice mají to nejhorší za sebou?
Nyní snad nastal čas zlomu, ale ještě bych úplně nejásala. Rozvolňování podle mě není úplně na místě, měli bychom být stále ještě opatrní.

Nemáte už koronaviru po těch měsících trochu plné zuby?
To mám. (smích) Všichni jsme unavení. Já to ale nyní beru jako fakt, který nezměním. Čím dříve to bude za námi, tím budu raději.

Co bychom si podle vás měli teď všichni odpustit?
Lidé by se měli snažit co nejvíc minimalizovat kontakt s ostatními, nosit ústenku a dodržovat daná opatření. Do stavu, kdy budeme mít opravdovou jistotu, že je to za námi, je ještě daleko. Není to legrace, covid je opravdu vážné onemocnění. Spousta lidí na tuto nemoc zemřela, a to zbytečně. Mohli žít dalších 10-20 let.

Navržená vláda Petra Fialy

Předseda vlády: Petr Fiala, ministr vnitra: Vít Rakušan, ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš, ministr zemědělství: Zdeněk Nekula, ministr financí: Zbyněk Stanjura, ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek, ministr školství: Petr Gazdík, ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka, ministryně obrany: Jana Černochová, ministr spravedlnosti: Pavel Blažek, ministr průmyslu a obchodu: Jozef Síkela, ministr dopravy: Martin Kupka, ministr zahraničí: Jan Lipavský, ministryně životního prostředí: Anna Hubáčková, ministr kultury: Martin Baxa, ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek, ministr pro legislativu: Michal Šalomoun, ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová.

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Sorry, ten váš diskutér exnul. Sbalte si jeho věci a odneste si je

Premium Ve středu po zasedání krajského krizového štábu Ústeckého kraje zazněla prosba od hejtmana Jana Schillera, aby novináři...

Ze Zemana si utahují dál. I z Schillerové v latexu. Flégr na ptáka odpověděl

Jmenování předsedy ODS Petra Fialy novým premiérem, při kterém byl nakažený prezident Miloš Zeman izolován ve skleněné...

Pekarová jela na Malou Fatru. Lockdown jsem neporušila, hájí se šéfka Sněmovny

Při návštěvě hor na Slovensku, kde platí kvůli závažné koronavirové situaci plošný lockdown, neporušila Markéta...

Rodina ho odvrhla, žil po nemocnicích. Teď se opuštěný Štístko dočkal mámy

Premium Chlapeček, ke kterému se nikdo nechtěl znát, stráví letošní Vánoce u pěstounky. Po roce zapomnění, po roce osamělého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Objevili jsme příčinu tvorby krevních sraženin po AstraZenece, hlásí vědci

Krevní sraženiny, které se u lidí vzácně objevily po očkování vakcínou společnosti AstraZeneca, vyvolaly velké...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Co s radou starších? Senát ztrácí protivládní roli

Premium Když jsou obě komory parlamentu zbarveny stejně, je to vždycky pohroma pro Senát. Ale východisko tu je: návrat ke...

Zeman doporučil Lipavskému, aby se vzdal kandidatury na ministra zahraničí

Prezident Miloš Zeman doporučil Pirátovi Janu Lipavskému, aby se vzdal kandidatury na post ministra zahraničí. Uvedla...

STALO SE DNES: Kritika Pekarové za Slovensko, Lipavský versus prezident

Předsedkyně poslanecké sněmovny sklidila kritiku za cestu do slovenských hor. Nepovedené překlopení loga pořadu Sama...

Školy budou vracet peníze na doučování. Na vině jsou administrativní překážky

Premium Distanční výuka přišla v loňském školním roce ke slovu na všech školách. Ministerstvo školství jim proto rozdalo na...

Zdarma vyzkoušejte koupelový balíček od tetesept
Zdarma vyzkoušejte koupelový balíček od tetesept

Pochmurné počasí úplně vybízí k tomu se na chvilku zastavit, dát si uklidňující hřejivou koupel a relaxovat. Navíc si podobně zábavnou koupel mohou...

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Staré panelákové jádro nahradila skvělá koupelna a ještě lepší kuchyň

Robert se narodil v Německu, ale už řadu let žije v Brně. Nyní se s manželkou rozhodli, že se přestěhují z centra na...