„Mají vůbec právo ptát se mě na náboženství? Vždyť přece nemusím být zrovna křesťan a číst Bibli.“
Znění diskutované úlohy„Pane ministře,“ řekl Humphrey, „obviňujete ty nesprávné.“ Jak to myslí? nechápal jsem. „Pokud vím,“ pokračoval, „tak to byl jeden z vašich kolegů, kdo informoval Brusel o vašem plánu nakoupit hromadně britské textové editory – proto taky narychlo vydali tu směrnici.“ Takže takhle to je? Opět zrazen? A kolegou z kabinetu! Zatracený Basil Corbett! Když začnu myslet na Basila Corbetta, hned mi ***** Iškariotský připadá sympatičtější. Basile Corbette, udav se těmi třiceti stříbrnými! (J. Lynn, A. Jay; Jistě, pane ministře, II. část, upraveno) Napište jméno biblické postavy z Nového zákona, které patří na vynechané místo (*****) ve výchozím textu: Celý test najdete zde. |
Podobné komentáře se od úterý, kdy středoškoláci skládali maturitní test z češtiny, množí na sociálních sítích. Vznikla i internetová petice těch, jimž přišel celý test nepřiměřeně náročný.
Řada studentů, ale i lidé, kteří už studium mají dávno za sebou, přispívají do debat o vhodnosti otázky na novozákonní postavu. „I má sedmiletá sestra ví, kdo byl Jidáš, a to nejsme zapálení věřící,“ oponovala jedna z uživatelek.
Tvůrce testu, kterým je centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), již ví, kolik maturantů na otázku odpovědělo správně, nicméně žádné bližší údaje zatím zveřejnit nechce. Podle neoficiálních informací ji však zvládlo poměrně velké množství studentů.
„Polemiku chápeme, ale zatím není opodstatněná. Jestli je otázka v souladu s katalogem požadavků, z něhož test musí vycházet, posoudí až validační komise. Ty určí, zda otázka byla zařazena správně, jestli v testu měla co dělat,“ objasnil mluvčí Cermatu Jan Pohanka.
Podle něj však určitě nešlo o otázku na náboženství, ale spíš o synonymum pro označení zrádce.
„Víme, že na to pohlížejí jak z hlediska literatury, tak náboženství. Smyslem otázky ale nebylo poukazovat na víru. Myslím si, že to není o tom, jestli znáte nebo neznáte náboženské texty, ať už Bibli, Korán nebo jiné. Nemůžeme se ptát na náboženské otázky, to by od nás byla velká chyba,“ dodal Pohanka.
Na sociálních sítích se okamžitě objevily vtipy o Jidášovi a maturitě
S tím souhlasí i Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie Věd ČR, který se zabývá například i monitoringem toho, co Češi různých věkových skupin čtou. „Pochopil bych, že lidé nevědí, jakou funkci má kardinál, kaplan, arcibiskup, to by byla otázka pro věřící, ale v tomhle problém nevidím.“
Příběh Ježíše považuje za základ všeobecného vzdělání a jeden z pilířů evropské kultury. „Náboženství je součástí naší historie a kultury, jsou to naše kořeny a síť, ve které se pohybujeme. Lidé by měli znát složení díla, v čem se liší Nový a Starý zákon, jaké v něm jsou postavy...a to možná i dříve než u maturity. Jít proti tomuto mi přijde jako úzkoprsost a možná i zlá vůle,“ myslí si.
„Úloha je naprosto v pořádku, byť patří mezi obtížnější. Avšak právě jednoduchost didaktického testu z minulých let způsobila opačné emoce, totiž kritiku faktu, že maturitu již dostane snad každý,“ upozornil Jiří Kostečka z Asociace středoškolských češtinářů.
Podle něj jde o úkol, který má prověřit schopnost maturanta dávat do souvislostí poznatky z různých disciplín. „Tvůrce úlohy i zadavatel testu měli plné právo předpokládat, že maturant na příběh Ježíše a Jidášovu zradu někde narazil. Pokud ne, nepatří mu maturitní vysvědčení do ruky,“ doplnil.
Výsledky budou v polovině května
Katalog požadavků, kterým se validační komise budou při posuzování náročnosti a adekvátnosti otázek řídit, stanovuje, jaké znalosti a dovednosti může tvůrce testu od maturantů chtít.
„Pokud dle výsledků zjistíme, že úloha byla tak těžká, že ji nedal nikdo, musíme otázku vyjmout a každému za to dát body k dobru,“ vysvětlil mluvčí Cermatu Jan Pohanka.
Blog: Jidáš už zase zradil. Tentokrát maturanty |
Kolik maturantů si na jméno nejslavnějšího zrádce vzpomnělo, bude jasné až po položkových analýzách. Jak dopadla státní část maturitních písemek, Cermat zveřejní po 15. květnu.
Validace se provádějí například i proto, aby se zjistilo, jak která otázka sedla různým skupinám testovaných. Například jestli některá nebyla příliš těžká pro odborné školy nebo zda byla genderově vyvážená, tedy jestli nedělala například mužům výrazně větší problém než ženám.