„Nebyla u nás možnost, kam bych mohla dítě dát. S ‚hlídáním‘ bych se do práce vrátila aspoň na poloviční úvazek, což bychom s manželem dokázali skloubit. Syn by si udělal kamarády a my ho mohli vyzvedávat po práci,“ říká třicetiletá Tereza K., která bydlí kousek za Prahou. Měla smůlu. Místo pro dítě nenašla, a tak s ním byla doma tak dlouho, dokud nedorostlo do školky.
Záchytnou variantou pro rodiče už jsou tak jen zařízení od jejich zaměstnavatele. Ne každý podnik ale firemní jesle má, i když jde o největší společnosti v zemi. Redakce iDNES.cz oslovila přes deset největších tuzemských firem s tisíci zaměstnanci i státní instituce, aby zmapovala, jaká je v Česku praxe. A zdali stát neplánuje nějaké změny.
Hlavně dobrovolně
Chystaná povinnost garance místa pro dvouleté děti v mateřských školách se zrušila. Ve školkách tak ratolesti můžou být, ale jen pokud mají mateřinky místo a prostory. Poptávku rodičů pokrývají především dětské skupiny, které chce ministerstvo práce a sociálních věcí přejmenovat na jesle.
Bez jeslí i benefitůPro několik velkých zaměstnavatelů u nás je složité zajistit „jesle“ z toho důvodu, že se jejich činnost rozprostírá na velkém území. Jde například o Dopravní podnik Praha nebo České dráhy. „Jsme od Aše po Mosty u Jablunkova, od Frýdlantského výběžku na severu po Horní Dvořiště a Břeclav na jihu republiky. Rozmístění zaměstnanců je tak plošné a nikde není v takové koncentraci, která by vedla k potřebě a požadavku na zřízeni speciálních podnikových jeslí nebo školky,“ vysvětluje mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Příspěvky pro rodiny s dětmi nemá například společnost Agrofert nebo velké řetězce jako je Kaufland či Tesco. |
MPSV ale neplánuje zavést jejich zřizování pro firmy povinně, protože se v praxi více osvědčuje dobrovolné domlouvání podniků s organizací, která už dětskou skupinu (jesle) provozuje. Povinné zřizování ztěžuje podle resortu také fakt, že každá firma je jiná – jaké má zaměstnance, jejich požadavky, genderové a věkové rozložení. Samotný resort nabízí svým zaměstnancům možnost využít dětskou skupinu a je to jeden z oblíbených benefitů.
„Není snadné sladit pracovní a rodinný život. Každé ráno závodí rodiče o čas, aby stihly dát dítě do jeslí nebo školky a zároveň nepřišly pozdě do práce. Tam se naopak nemůžou zdržet, protože by pak dítě nestihly vyzvednout. Když jsou jesle blízko práce, všechno tím odpadá. Proto podporuji zaměstnavatele, kteří rodičům takto vychází vstříc. Nechci je ale do ničeho nutit. Jesle jsou pro firmy benefit, o kterém se samy musí rozhodnout, jestli ho potřebují nebo ne,“ říká ministryně Jana Maláčová.
Firemní benefity jsou jednodušší
Jesle jsou přitom win-win pro obě strany. Rodiče nevypadnou z pracovního tempa a jsou i u rodiny, zaměstnavatelé naopak ušetří čas i peníze na zaučování nových lidí a současně si udrží ty kvalifikované. Výhody v tom našlo například ministerstvo zdravotnictví, které má „jesle“ v šesti nemocnicích.
Varianty firemní podpory pro rodiny s dětmi jsou dvě – kromě již zmíněné spolupráce s existujícími dětskými skupinami to jsou pravidelné finanční příspěvky v rámci zaměstnaneckých benefitů. Takovou cestu volí například jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, společnost Škoda Auto.
„Příspěvek jde uplatnit do tří let věku dítěte, a to ve výši 30 procent z ceny jeslí, maximálně 700 korun měsíčně. V současné době máme smlouvu s 20 zařízeními a další smlouvy se připravují. Pokud si ale zaměstnanci zažádají, můžeme podpořit umístění kdekoliv, pokud zařízení odpovídá našim i předepsaným požadavkům,“ říká Kamila Biddle za automobilku, která takto přispívá rodičům v sedmi regionech. Příspěvek zvolila i Česká spořitelna, která zaměstnancům s dětmi mladšími pěti let dává až čtyři tisíce korun měsíčně.
Osvědčilo se nám to, tak hlídáme
Deset let už funguje školka ve společnosti Linet, která vyrábí zdravotní lůžka. Má kapacitu přes 40 dětí a podle mluvčího společnosti Michala Uryče je standardně úplně plná.
„Kromě zaměstnanců, kteří mají školku v rámci firemního benefitu levnější, ji mohou využívat i ostatní zájemci. Specifikem u nás je technické zaměření školky podle představ zakladatele společnosti Zbyňka Frolíka. Tedy aby děti něco kutily a byly technicky zdatné, což se učí v projektu ‚Malí vynálezci z Linetky‘,“ vysvětluje Uryč.
Podobnou cestu zvolila například některá ministerstva, společnost ČEZ, kde mohou zaměstnanci využít hned čtyř možností z firemních školek v Praze, Plzni, Hradci Králové a Ostravě nebo Siemens, kde v Praze a Ostravě mají i osmnáctiměsíční děti.
Dětské skupinyPodle posledních čísel je v ČR už přes tisíc dětských skupin. Jejich databáze je dostupná na evidence.mpsv.cz, kde jsou také jednotliví provozovatelé. Podle Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí je cca 75 % dětských skupin provozováno neziskovými organizacemi pro veřejnost, velká část jsou také dětské skupiny provozované obcemi, příspěvkovými organizacemi či úřady, podnikové dětské skupiny velkých firem jsou stále v menšině. |
„Školku pak mohou navštěvovat až do začátku školní docházky. Rozdělené jsou do skupin podle věku, aby se dětem dostalo té nejlepší péče. Školka se zaměřuje na rozvoj osobnosti, sebeobsluhy, soužití s ostatními a přijímáme děti od rodičů, kteří u nás pracují,“ říká za společnost Mariana Kellerová, podle které to zaměstnanci hodnotí jako jeden z nejlepších benefitů.
Povinnost je jako za socialismu
Nucenému zřizování firemních školek nejsou dvakrát nakloněni ani v odborech, ani v Hospodářské komoře. Podle ředitele Odboru legislativy (HK ČR) Ladislava Minčiče by regulace na úrovni „povinnosti“ byla nadbytečnou zátěží podnikání, výrazem tažení státu proti soukromému sektoru a pokračováním nebezpečné socialistické tendence přenášet na podnikatele úlohu státní sociální a zdravotní pojišťovny.
Podle odborářů je důležité hlavně motivovat zaměstnavatele ke zřizování „jeslí“, protože nabídka předškolních zařízení není dostatečná.
„Přesvědčivě to dokládá převis poptávky po školkách, stále je značný počet odmítnutých žádostí o umístění dětí. Běžná česká rodina si nemůže dovolit platit desetitisíce měsíčně za soukromou školku. Stát by proto měl nadále usilovat o zřizování veřejných školek, kde bude dost místa a dětské skupiny tomu mohou značně pomoci,“ říká mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Změny budou nejdřív za dva roky
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v rámci novely zákona dětské skupiny více podpořit. Klíčové změny se mají týkat stabilního financování ze státního rozpočtu, zvýšení kvality péče a přejmenování dětských skupin na jesle, což ale kritizuje například Sdružení místních samospráv, podle kterého jde jen o další zbytečnou byrokratickou zátěž. Nejčastějšími provozovateli „jeslí“ jsou totiž kromě soukromých zřizovatelů právě obce, které je využívají především z důvodu chybějících míst v klasických školkách.
Ve srovnání se zeměmi EU na tom není Česká republika v zajištění míst pro děti od tří let do nástupu povinné školní docházky zrovna dobře. Okupuje až 19. příčku a více míst pro děti, které ještě nechodí do školky, má i Maďarsko či Malta. Data vyplývají z poslední unijní zprávy o rozvoji zařízení péče o děti.
| ZEMĚ/ROK | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměr zemí EU | 83 | 83 | 82 | 83,1 | 83,3 | 86,3 |
| 1. Belgie | 98 | 100 | 98 | 97,8 | 98,8 | 98,6 |
| 2. Švédsko | 95 | 96 | 96 | 94,8 | 96,2 | 96,6 |
| 3. Dánsko | 98 | 94 | 99 | 95,2 | 97,2 | 95,9 |
| 4. Španělsko | 85 | 92 | 90 | 93,2 | 92,0 | 95,2 |
| 5. Francie | 95 | 95 | 92 | 95,8 | 93,6 | 93,9 |
| 18. Lotyšsko | 72 | 79 | 79 | 79,2 | 82,3 | 81,9 |
| 19. ČR | 74 | 75 | 76 | 75,7 | 77,5 | 81 |
| 20. Kypr | 73 | 74 | 80 | 79,6 | 81,4 | 78,5 |
| 26. Rumunsko | 41 | 59 | 51 | 55,8 | 58,2 | 60,8 |
| 27. Řecko | 75 | 76 | 69 | 56,5 | 67,1 | 55,6 |
| 28. Chorvatsko | 51 | 40 | 47 | 40,2 | 52,9 | 51,3 |
