Na ten okamžik šéf prostějovských jeskyňářů Miroslav Vaněk nikdy nezapomene. V jeskyni Za hájovnou, která je v protějším svahu od Javoříčských jeskyní, se svými kolegy před pár dny jako nesčetněkrát předtím kopal v sedimentech.
"V jedné chvíli se otevřela asi třícentimetrová puklinka, ze které byl cítit silný průvan. To pro nás byl signál, že se blíží něco velkého. Začal nám stoupat adrenalin, a tak jsme kopali a kopali. Po metru a půl se otevřelo velké okno pod stropem," popisuje začátek velkolepého objevu Vaněk.
Prostějovští jeskyňáři v nově objevených podzemních prostorách
Krápníková výzdoba dosud neznámé jeskyně
Na jeho konci stojí systém dómů, chodeb a propastí s bohatou krápníkovou výzdobou a v délce zatím asi čtvrt kilometru. Pro jeskyňáře bez nadsázky takřka objev století.
Vstup to neznámého dómu jeskyňářům vyrazil dech
V cestě za neprobádaným podzemím jeskyňáře zdržel velký balvan. "Další den jsme šutr rozbili a dostali se do chodby asi 1,5 krát 2 metry. Našli jsme malé okénko, ze kterého bylo vidět do prostoru. Tak jsme průlez museli rozšířit," popisuje Vaněk.
To, co pak spatřili, jim vyrazilo dech. Před jeskyňáři se zaskvěl obrovský prostor s krápníky. Jeden ze stalagmitů připomínal parníček, tím pádem bylo hned jasno. Jeskyňáři ještě týž den pokřtili Dóm U parníčku šampaňským.
Další chodbou se později dostali do stěny dalšího dómu. Ten má 12 metrů na šířku, 30 na délku a 20 na výšku a pyšní se krápníkovou výzdobou. Jednou z propastí se také slanili do labyrintu níže položených chodeb s dómy vysokými až 25 metrů.
"Těžko se dá popsat, co jsme cítili. To je potřeba zažít. V člověku se najednou všechno stáhne. Všichni, co jsme tam byli, jsme ani nedýchali. Je to to nej, co jeskyňáře může kdy potkat. Je to prostě velké," svěřil se Miroslav Vaněk.
V systému je ještě další neznámá chodba a propast
V jeskyni Za hájovnou, která přímo nesouvisí s Javoříčskými jeskyněmi, pracují prostějovští nadšenci již od roku 1983. Na kopání a vynášení sedimentů se zde vystřídala minimálně stovka lidí. "Bez nich by to vůbec nešlo," podotkl Vaněk.
První úspěch přišel v roce 1997 objevem Velikonoční jeskyně. V roce 2000 se Vaněk dostal dál, a protože v tomto roce slavil padesátku, prostor dostal název Narozeninová chodba. "Tajně jsem doufal, že mi loni vyjdou další kulatiny, ale přišlo to až letos. A je to přesně 40 let, co jsem poprvé vlezl pod zem, a právě v Javoříčku," radoval se. "Takový podzemní systém!"
Detail krápníkové výzdoby v nově objeveném jeskynním systému
Výlez z Dómu U parníku
Za hájovnou navíc určitě není všemu konec. Jeskyňáři mají v hledáčku další chodbu a též propast, do které se už nemohli dostat, neboť pod zemí zrovna neměli potřebný materiál.
"V krasových oblastech není nikdy nic vyloučeno. Možnost rozsáhlých podzemních prostor tady vždycky je. Osobně se domnívám, že Javoříčský kras pochází z období mladších třetihor. Nejstarší sedimenty, které zde máme zmapované, jsou z doby 270 tisíc let před naším letopočtem," řekl profesor Masarykovy univerzity v Brně Rudolf Musil, který v jeskyni Za hájovnou každoročně se studenty provádí paleontologický a geologický výzkum. Z jeho slov mimo jiné vyplývá, že v podzemí objeveném před pár dny desítky milionů let nikdo nebyl.
Mapování nových jeskyní může trvat ještě měsíce
Prozkoumání celého systému, jeho pečlivé zmapování a zhodnocení bude trvat ještě několik týdnů, ne-li měsíců. Už dnes však nikdo nepochybuje o tom, že jeskyně Za hájovnou se stává mladší sestrou Javoříčských jeskyní.
"První dojem je úžasný. Dóm U parníčku, ve kterém jsem byl, je veliký, má krásnou výzdobu a atypické věci. Myslím si, že to je velký objev," je přesvědčen jeden z mála lidí, který se zatím dovnitř dostal mimo okruh jeskyňářů, sám amatérský jeskyňář Petr Kohout z Olomouce.
