„Mít v vodu v baráku je neštěstí. Nemít barák je katastrofa,“ zadívá se šedesátiletý Jaroslav z Jeseníku před sebe. Na svůj poničený dům vedle druhé ruiny, který stojí uprostřed nánosů bahna, chybí mu roh a stěny má popraskané. „Vedle stála ještě garáž,“ zakryje si rukou obličej.
Před povodní byly okolo také zahrady, dnes to vypadá jako vyschlé kamenité koryto dravé řeky. Vedla tu i silnice z Jeseníku do Polska, jejích osm set metrů je pryč. Stejně tak mosty. Na okraji Jeseníku v Šumperské ulici roztrhla voda dům napůl, z dalšího zbyla propadlá střecha nad pár zbytky zdí, které voda neodnesla.
Lidé pak budou stát ještě před další otázkou: jestli stavět na místě původního domu, tedy opět v zátopovém území.
