Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPolicie stále častěji řeší případy, kdy děti úmyslně a brutálně ubližují. Je současná hranice trestní odpovědnosti ještě udržitelná?
Asi udržitelná je, ale otázka zní: za jakou cenu. Nejde ani tak o to, že by rostl počet případů, kdy děti pod 15 let páchají trestnou činnost – možná jich naopak v některých segmentech ubývá. Ale to, co roste a na čem se shodují všichni, je brutalita a násilnost. Ať už jde o dětské gangy, nebo o jednotlivce, kteří i kvůli tomu, jak dnes vypadá duševní zdraví dětí, ubližují ostatním. A ne už tak, jak jsme byli zvyklí na základní škole – nějakou šikanou, ale ubližují jim třeba nožem nebo něčím, co je vážně zraní. Takže za mě, a říkám to dlouhodobě, si myslím, že hranice trestní odpovědnosti má být nižší.
Můžete být konkrétnější?
Já bych byl pro – a s tím jdu do debaty v koalici a ve Sněmovně, a vím, že to bude těžká debata – aby se trestní odpovědnost snížila na 13 let, ale pro vybrané trestné činy.
Které konkrétně máte na mysli?
Typicky jde o vraždu. I ve 13 a ve 14 letech děti vědí, že se vraždit nemá. Myslím, že většina dětí ví, že se nemá ani krást. Tam věřím, že si s tím umíme poradit, byť ne vždy dobře. Zásadní ale je, aby – pokud se někdo dopustí tak závažného činu, jako je vražda, nedej bože dvojnásobná, trojnásobná vražda, což vidíme na školách v USA, v Evropě, bohužel jsme to viděli i u nás – za to nesla tato osoba trestní odpovědnost.
A pokud jde o tresty?
Byly by úplně stejné jako v případě těch, které jsou od 15 do 18 let, tedy kdy je maximální výše trestu 10 let. Ale já si myslím, že musíme rozlišovat běžné případy, které systém zvládne tak, jak je nastaven, a ty nejvážnější, kdy si skutečně nedovedu představit, jak bych jako ministr spravedlnosti obhajoval, že sedmnáctiletý člověk, který provede něco podobného jako třeba střelec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, odejde s maximálním trestem 10 let a pak s novým jménem a identitou funguje ve společnosti dál.
Kdy můžeme čekat konkrétní legislativní návrhy?
Kolegové z trestní legislativy už dostali za úkol návrhy napsat. Určitě to budeme mít napsáno velmi brzy. Otázka je, jak bude probíhat debata ve Sněmovně. Vím, že je to složité téma. Mám pocit, že tomu rozumí každý – koneckonců většina z nás má děti a každý byl jednou dítětem, každý na to má svůj názor. Debata nebude jednoduchá, ale nemyslím si, že musí být dlouhá. Já bych byl rád, abychom do poloviny roku, nejpozději v září, měli jasno. A v případě, že získám většinovou podporu pro to, abych úpravu předložil, tak ji určitě předložím – a zhruba do roka by mohla být ve Sněmovně schválena.
Chystáte zrušení až třetiny okresních soudů. Neznamená to faktickou centralizaci spravedlnosti do velkých měst?
Určitě to neznamená. Znamená to jen to, že budeme následovat demografický vývoj. Soudní mapa se utvořila v šedesátých letech minulého století, ale v zásadě vychází okresní uspořádání možná ještě z dob Rakouska-Uherska. Za tu dobu se obyvatelstvo stěhuje do větších aglomerací a v některých oblastech ubývá. A my chceme ctít, že každý soudce by měl mít zhruba podobný počet případů. Tam, kde obyvatel přibývá, přibývá kauz a je potřeba víc soudců. Stává se, že na některých okresních soudech je 7, 8, 10 nebo 12 soudců – a to má několik nevýhod. První je ekonomická: každý takový soud má předsedu, místopředsedu, budovu, správce budovy, investičního technika a tak dál – prostě agendu spojenou spíš se správou.
A další nevýhoda?
Druhá nevýhoda je, že se soudci nemohou specializovat. Dnes máte insolvenční, civilní, opatrovnickou, trestní agendu a další – každá vyžaduje specializaci. Je vhodné, aby specializace na soudech byla, protože když někdo dělá opakovaně jeden typ věci, dělá to rychleji a většinou i kvalitněji. Má to možná drobnou nevýhodu ve vyhoření, ale výhody převažují. Třetí důvod je zastupitelnost: vezměte si, že když máte 8 soudců, jsou dovolené, někdo je nemocný – a pak se stává, že o opatrovnických věcech, třeba předběžném opatření, jak bude zacházeno s dítětem v obtížné situaci, rozhoduje trestní soudce. Nebo naopak o vazbě – což je velký zásah do fungování osoby a ve vazbě nemusí skončit jen viníci, ale i nevinní – rozhoduje opatrovnický soudce bez znalosti věci. Zdůrazňuji, že nejde o to, že bychom hned snižovali počet soudců. Nemůže to tedy logicky mít dopad na rychlost řízení – může to mít dopad jen na efektivitu správy, může to být levnější a současně efektivnější. Uvažujeme, že v první etapě by to bylo zhruba 10 procent soudů – ve velkých městech – a možná dalších 10 procent od dalšího roku. Vždy to bude k 1. lednu, protože je to účetní období. Nemyslím si, že je to fatální zásah do soustavy, a rozhodně to nepovede k prodlužování řízení.
Kdo přijde první na řadu?
První na řadu přijdou právě velká města. Typicky v Praze máme 10 obvodních soudů. S ohledem na dojezdnost i na to, že některé soudy sídlí ve stejné budově, nevidím důvod, aby jich bylo 10 – jestli jich bude 7, 5 nebo 4, o tom ještě vedeme debatu. Stejně tak je to v Brně: Okresní soud Brno-venkov sídlí v centru Brna, takže taky nevidím důvod, proč by soudy měly být dva. Koneckonců třeba ostravský soud má 70 soudců, to je obrovský počet – tam už ke slučování dál nepůjdeme. Úvaha je jednoduchá: některé soudy sloučíme. Znamená to, že pod jedním předsedou bude více soudců, předseda bude moci efektivněji rozdělovat práci. A věřím, že v budoucnu – možná za dva, za tři roky – dojde i k tomu, že snížíme počet soudců, protože zjistíme, že v některých případech zvládají agendu v menším počtu. A jen podotýkám, že jeden soudce nás stojí zhruba 3 miliony korun ročně. Když si vezmete, že by ubylo třeba 10 soudců, je to 30 milionů. Kdyby jich ubylo 100 – což je číslo, na kterém se shodneme i se soudci a představiteli justice, že by mohlo ubýt – je to 300 milionů ročně. To jsou poměrně velké úspory.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc má pochybnosti o roli exministra financí Zbyňka Stanjury v takzvané bitcoinové kauze. Potvrdil to v Rozstřelu moderátorovi Vladimíru Vokálovi.
S modernizací souvisí také digitalizace soudnictví. Kdy skončí éra papírových spisů?
Plán na digitalizaci justice existuje, ale jeho naplnění je zásadní výzvou. Papírové spisy, které se fyzicky převážejí mezi soudy a úřady, jsou neudržitelné a brzdí řízení. Elektronický spis má umožnit online přístup stranám i advokátům, zrychlit práci soudů a vytvořit dohledatelnou stopu. Projekt vysoutěžený v roce 2021 má dvouleté zpoždění a hrozí ztráta až 100 milionů korun z evropských fondů; pokud se podaří situaci stabilizovat, první funkční fáze by mohla být hotová letos na podzim.
Vím, že zastupujete ve vládě hnutí ANO, ale SPD hodně tlačí na celostátní referendum. Už máte jasný nástřel toho, jak by návrh mohl vypadat?
V tuhle chvíli debatujeme o parametrech. Ustavili jsme pracovní skupinu jen z koaličních poslanců, a jakmile se dohodneme na základních parametrech, oslovíme i poslance opoziční, protože pokud chceme uspět, musíme mít 120 hlasů ve Sněmovně. Koalice má teď 108, takže potřebujeme ještě 12. A musíme mít tři pětiny přítomných senátorů pro změnu, což určitě nebude jednoduché – a tam vidím největší problém. Teď řešíme parametry.
A váš názor?
Nechávám svoji pozici otevřenou. Myslím si, že referendum by nemělo být běžným nástrojem, abychom jich měli ročně stovku. Tak jak ho vnímám já, mělo by být mimořádným nástrojem, ale současně by mělo být možné ho vyvolat bez vůle politiků. Myslím si tedy, že by mělo být možné iniciovat referendum určitým počtem hlasů, a tím politiky donutit jej vyhlásit. Debatovalo se o 50 tisících kvalifikovaných podpisech. Pak si myslím, že by mělo postačovat, kdyby rozhodovala většina z těch, co přijdou, ale celkově by muselo přijít pro platnost referenda alespoň 25 procent z celkového počtu voličů.
Jak v tuto chvíli pokračuje šetření bitcoinové kauzy na ministerstvu?
Zatím stále probíhá audit. Zaměřujeme se primárně na to, že jsme dostali nějaké audity z minulosti – nemá smysl je opakovat – takže se soustředíme na bílá místa. Pro mě je nejzásadnější bílé místo komunikace s ministerstvem financí. To by mělo zajímat nás všechny, protože si vzpomeneme, že s panem emeritním soudcem Uhlířem, který byl požádán, aby věc prošetřil, byla uzavřena dohoda o skončení ve chvíli, kdy se začal zajímat o roli exministra financí Stanjury.
Znalci a právníci za miliony. Kolik resort spravedlnosti platil v bitcoinové kauze |
A další vaše pochybnosti?
Další místo s otazníkem je, že se nejenom utratilo asi 7 milionů za audity a právní služby, ale vyplatilo se 44 milionů dalším lidem. Konkrétně kupcům, kteří bitcoiny od ministerstva koupili a následně je vrátili a dostali odškodné za to, že je mohli koupit zřejmě za výhodnější kurz. A také těm, kteří je nevrátili a nechali si je. A stejně jim bylo zaplaceno odškodné. Ta částka 44 milionů je poměrně velká. Nechci to automaticky dopředu zpochybňovat bez znalosti výsledku auditu…
…ale podezření tam máte.
Podezření tam mám – a poměrně velké. Myslím si, že ta částka je dost vysoká na to, že z bitcoinů nemáme nic, možná jsou někde zabavené, možná zajištěné.
Z programového prohlášení vlády vyplývá, že chcete zpřísnit tresty. V jakých oblastech?
Osobně se chci zasadit o to, abychom byli u násilných trestných činů přísnější. Neříkám, že musí jít vždy jen o zvýšení sazby – mnohdy jsou sazby vysoké, jen se nevyužívají. Těžko se smiřuji s tím, že za znásilnění – skutečná znásilnění, kdy se osoby vůbec neznaly, nebo za pohlavní zneužívání – padají podmíněné tresty. Myslím si, že to není v pořádku. Na jedné straně jsou lidé, kteří jdou do vězení za neplacení výživného, a na druhé straně lidé, kteří nejdou do vězení za pohlavní zneužívání nebo za znásilnění. To bych chtěl změnit a tam přitvrdit.
A chystáte zpřísnění i jinde?
Ano a tím je oblast opilců a narkomanů za volantem, kteří opakovaně sedají do vozidla, opakovaně porušují zákon, ujíždějí policii. Tam si myslím, že musíme přitvrdit – ne tím, že dáme třikrát podmínku. On dostane jednou tři roky a jde domů, protože má podmínku. Udělá to znovu, dostane další dva roky a zase jde domů, protože má podmínku. Pak dostane další tři roky – a to už máme osm let, a teprve pak ho soud pošle do vězení. Kdyby ho poslal do vězení poprvé – ne na dva roky, které dal s podmínkou, ale na půl roku nebo na rok – a současně mu zabavil vozidlo, bylo by to účinnější. Neměli bychom plné věznice a možná bychom měli bezpečnější silnice.
Mají menší respekt k druhým, nedbají na následky. Přibývá násilí páchaného dětmi |
Takže vám ale nejde jen o zvyšování sazeb.
Ne, samo o sobě to není účinné – ale je třeba volit tresty, které účinné jsou. Dám ještě jeden příklad: domácí vězení. Navrhujeme znovuzavedení trestnosti neplacení výživného. Připravil jsem návrh s kolegy na ministerstvu, dali jsme ho poslancům a teď je to poslanecký návrh. Takže brzy budeme moci mít znovu neplacení výživného jako trestné. Co mě ale zarazilo: když jsem se podíval na data, tak za rok 2024 bylo tuším téměř dva tisíce podmíněných trestů za neplacení výživného, ale jen pět trestů domácího vězení. Tedy jen pěti lidem jsme omezili život tak, že jsme řekli: budeš chodit do práce a mimo práci budeš muset být doma, nebudeš chodit do hospody, protože jsi neplatil výživné. A to chci změnit. Už na tom usilovně pracujeme a věřím, že na tom bude dohoda: oslovil jsem Nejvyšší soud a budu oslovovat i Nejvyšší státní zastupitelství, abychom udělali ujednání podobně, jako tady v minulosti byla za účelem zvýšení počtu peněžitých trestů – aby se místo podmínek víc ukládaly tresty efektivní, právě domácí vězení.
A domácí vězení by se mělo v obecné rovině uplatňovat častěji?
Asi ano i ne. Záleží skutečně na typu činu, který osoba páchá. Pokud je to výtržník, který pravidelně dostane zákaz řízení a sedá za volant, tak asi to, že nepůjde do hospody, neopije se a zase nesedne do auta, domácí vězení řešit může. Nemyslím si ale, že domácí vězení něco zásadně změní u lidí, kteří jsou z povahy agresivní, násilní, kteří si pomyslně nedokážou pomoct – tam je často jediná možnost izolace od společnosti.
Stihne se digitalizace soudů do konce tohoto volebního období? Proč chce změnit paragraf, který má chránit stát před cizím vlivem? Jaké plány má s takzvanými průtokovými účty? A bude jednat o referendu i s Piráty? I o tom hovořil Jeroným Tejc v Rozstřelu.
