Moderátor Martin Řezníček hned v úvodu otevřel téma stávkové pohotovosti, do které zaměstnanci obou veřejnoprávních institucí kvůli plánovaným úsporám vstoupili. Rozpočty médií se mají totiž podle vládních představ snížit až na úroveň roku 2024, což by pro obě instituce znamenalo miliardové ztráty.
„Já dokážu pochopit obavy, že se cítí nejistí. Ta debata mohla probíhat, už když Fialova vláda sáhla na zákon,“ uvedla k situaci v obou médiích Jermanová.
Baxa ale vidí hlavní problém v tom, jakým způsobem současná vládní koalice změny prosazuje. Podle něj chybí jakákoliv diskuse s vedením dotčených institucí.
Tisíce lidí dorazily před ČT na její podporu. Vláda chce získat kontrolu, burcoval Minář |
„Rozhoduje se o nich metodou o nich bez nich,“ kritizoval vládní postup Martin Baxa. „Stát se má ptát a zapojovat je do veřejné debaty. Ptal jste se na to, zda-li to chápu, tak toto jsou ty důvody, proč ano,“ vysvětlil někdejší ministr kultury, proč má pro stávku pochopení.
Europoslankyně připustila, že komunikace ze strany kabinetu měla své chyby, což je podle ní „bez debaty“, odpovědnost za současný stav ale připsala minulé vládě. Ta podle ní dopustila, aby se aparát veřejnoprávních médií zbytečně rozrostl.
„To, že ta komunikace nebyla ideální, o tom se bavit nemusíme, proto se toho chopil pan premiér,“ hájila Jermanová postup vlády. Zároveň odmítla kritiku, že financování ze státní kasy dostane média pod politický tlak. „Pokud o financování obecně rozhoduje parlament, tak ten politický tlak je tam pořád,“ podotkla.
Baxa se v debatě také do současného ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě), který má reformu na starosti. Podle opozičního poslance ministr celou problematiku vůbec nezvládá.
Tváře ČT vysílají v černém a hrozí stávkou. Nepolevíme, vzkazuje Stach |
„Pan Klempíř tomu nerozumí, působí neinformovaně,“ uvedl Baxa. Vzápětí dodal, že v minulém volebním období, kdy resort kultury vedl on sám, se debaty o médiích vedly na výrazně vyšší úrovni.
Podle Jermanové je současný systém plateb přežitkem a lidé mají jasné právo vědět, kam přesně peníze z rozpočtu tečou. Nově by navíc na hospodaření obou médií měl dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
„Budou kontrolováni ve svém hospodaření. Doteď to nebylo. Občané mají právo vědět, jak jsou vynakládány jejich peníze,“ zdůraznila europoslankyně s tím, že dosavadní způsob financování je podle ní zastaralý.
Moderátor v debatě upozornil na riziko, že pokud stát získá větší vliv přes rozpočet, může příští vláda média finančně trestat například za kritické zpravodajství. S tím ale Jermanová nesouhlasí. Podle ní by politický tlak hrozil i při zachování poplatků, protože o jejich výši rozhoduje parlament tak jako tak.
Bez sledovanosti nemá pořad smysl, tvrdí Jermanová
„Veřejné peníze se nemají vynakládat neúčelně. Pokud program nemá sledovanost, tak jako asi nemá cenu ho vyrábět. Vy tam máte věci jako StarDance a tak dále, a o tom je potřeba vést tu debatu, která se nevedla,“ prohlásila europoslankyně.
Na dotaz moderátora, co přesně by tedy televizi doporučila rovnou škrtnout, konkrétní nebyla. „Já televizi nemanažeruji, k tomu bych potřebovala vidět přesná čísla,“ dodala.
Konec poplatků za televizi a rozhlas přehledně. Jak bude rušení probíhat |
Baxa označil její pohled za zcela mylný a varoval, že schovávat se za manažerská rozhodnutí je „nefér“. Vláda podle něj schválila tak drastické škrty, že se okamžitě dotknou diváků. Navíc připomněl, že televize kvůli dřívějšímu zmrazení poplatků musela omezovat program už v minulosti.
„Ta debata o škrtech není o tom, jestli je management schopen najít nějaké úspory. Podstatné je, že se především omezí služby. V rozhlase i v televizi se rušilo x pořadů právě kvůli tomuhle, protože na původní produkci už peníze docházely. Tenhle vládní útok lidi prostě připraví o fungující službu,“ uzavřel Baxa.
3. června 2026 |
