Některou z vážných chronických chorob trpí u nás 72 procent lidí. To znamená, že skutečně zdravých je ani ne třetina Čechů nad patnáct let.
A nejde o žádné maličkosti nebo nemoci, nad nimiž lze mávnout rukou, jako je třeba občasné bolení hlavy. Jde o lékařem uznané diagnózy cukrovky, rakoviny, vysokého krevního tlaku, astmatu, alergií, žlučových kamenů a řady dalších chronických a nepříjemných nemocí.
"Přitom 53 procent lidí v posledním roce užívalo léky kvůli své chronické nemoci a nemoc v běžném životě nějakým způsobem omezuje každého druhého z těch 72 procent lidí," uvádí Šárka Daňková z ústavu zdravotnické statistiky.
Lékaře tak chmurné zdraví Čechů vyděsilo. "Zdravotní stav populace z hlediska výskytu chronických onemocnění je nečekaně špatný. Čekal bych, že ten poměr bude spíš obrácený," konstatuje lékař Tomáš Karhan.
CO NÁS SUŽUJE?problémy s bederní páteří 26,8 % |
"Je pravda, že řada z těch chronických nemocí padá na vrub poškozeným zádům. A to můžu potvrdit z vlastní praxe - třetina mladých v sedmnácti letech má záda v háji a později se to jen zhoršuje," dodává.
Podle něj se na tom podepisuje už tíha školních brašen u dětí a nedostatek prevence - tedy cvičení. Ostatně výzkum to dokazuje: ve věku nad 45 let má nemocná záda více než polovina Čechů.
Zrovna nemocná záda jsou však choroba, které se dá dobrou prevencí snadno zabránit. "Moc by mě zajímalo, jak by dopadl podobný průzkum v Číně. Tam jsou lidé stejně udření jako my, ale ráno vstanou a cvičí," zamýšlí se Karhan.
Místo zad bolí možná duše
"Navíc za řadou problémů s páteří se skrývá psychický problém člověka, jen to naše medicína příliš neumí dávat do souvislostí. Pak se často stává, že léčíme důsledek, ale nikoliv počáteční problém," říká fyzioterapeutka Eva Zemanová.
Tomu by odpovídal i poměrně malý počet lidí, kteří přiznali, že se léčí s depresí či jinou duševní chorobou - dohromady jen šest procent.
"Skutečné číslo bude už jen podle statistik návštěvnosti psychiatrů mnohonásobně vyšší," odhaduje Karhan. Podle něj je výzkum o zdraví Čechů mimo jiné důkazem špatně nastaveného systému zdravotnictví bez pohledu na člověka jako celek.
"Kladu si otázku, jestli nastavení oficiálních zdravotních systémů je u nás, či vůbec v západních zemích, dostatečně efektivní. Léčíme lidi pilulkami, kdy často jediná stojí stokorunu, ale výsledkem je, že z nich možná jen vyrábíme chronické pacienty," míní lékař.
