„Vidím naději v tom, že se s uprchlíky Češi osobně setkají a uvidí, že jsou to lidé se starostmi většími, než máme my,“ prohlásila Roubalová Kostlánová na akci, kterou v Praze uspořádala Společnost pro trvale udržitelný život.
Kritizovala zároveň politiky a média, že si vybírají jen negativní příklady, čímž podle ní povzbuzují veřejné mínění proti migrantům.
Dostala i otázku, zda se podle jejího názoru uprchlíci ze Sýrie budou chtít vrátit domů, až tam skončí válka, nebo budou chtít v Evropě zůstat. „Pokud by tu byli tři, čtyři roky, nejspíš by se chtěli vrátit,“ odhadla.
Kdyby ale uprchlíci z Blízkého východu zůstali v Evropě kvůli válce delší dobu a jejich děti se již začaly integrovat do evropské společnosti, domů by se již podle ní rodiny ze Sýrie vracet nechtěly.
„Nastavení migrační politiky u nás vede k tomu, aby bariéry spíše vzrůstaly,“ kritizovala zákony v Česku, které se týkají integrace cizinců, Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci. Lidem v zaplněném sále také řekla, že bychom si měli uvědomovat, že i nám samotným se jednou může stát, že budeme potřebovat využít možnosti jít hledat domov v jiné zemi.
Bylo fér říkat „vítejte“?
Naopak částečně skepticky vystupoval bývalý zpravodaj Českého rozhlasu pro Blízký východ Břetislav Tureček, který nyní působí na Metropolitní univerzitě. „Bylo od nás vůbec férové, když jsme říkali - uprchlíci, vítejte?“ položil řečnickou otázku.
„Nemyslím si, že se situace vyřeší uklidněním situace v Sýrii. Neměli bychom si lhát do kapsy, jen pětina z uprchlíků má něco společného se Sýrií, nebo to aspoň o sobě říkají. Měli bychom se seriozně zabývat tím, kolik z nich skutečně utíká před Islámským státem,“ řekl Tureček.
Dotkl se i toho, co se stalo o víkendu v Praze, kdy dosud neznámí pachatelé nožem napadli muslima původem ze severního Kavkazu, který studoval v Sýrii a nyní v Praze žije s Češkou, která jezdila do Maďarska a Rakouska pomáhat uprchlíkům (více zde). Tureček se obává, že se takový případ bohužel nestal naposledy.
