Argumentuje, že s tím počítá i programové prohlášení vlády. „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník),“ píše se v něm doslova.
Nesešlapané a neponičené lahve a plechovky by měly v případě přijetí návrhu vykupovat za čtyři koruny obchody a také benzinové pumpy. s plochou nad 50 metrů čtverečních.
Nedojde ke zdražení ani o halíř, hájí Hladík zálohování PET lahví
„Nedojde v žádném případě ke zdražení ani o halíř,“ prohlásil Hladík. Systém podle něj bude financovaný z poplatků od výrobců nápojů, z prodeje PET lahví a z nevybraných záloh. „Není tady žádná možnost zdražení. Naopak to přesně bude zohledňovat spotřebitelské chování,“ tvrdí.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak by mělo vypadat zálohování petek a plechovek v Česku? |
Co se má podle návrhu zálohovatZálohy mají platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, jejichž obaly se zálohovat nebudou. |
„Žádnou jinou cestu, jak se zbavit pohozených PET a plechovek různě po přírodě, ve škarpách prostě nemáme. Zároveň je to jediná cesta, jak zajistit recyklaci materiálu. Dnes skvěle sbíráme, ale špatně recyklujeme,“ prohlásil také Hladík. „Pokud by se nezálohovalo, tak to bude ve svém důsledku znamenat, že se budou jenom zvedat poplatky pro lidi,“ prohlásil.
Když novelu schválí vláda i parlament, zálohované budou PET lahve i kovové plechovky od roku 2026.
Výhrady k návrhu mají některé obce, Asociace krajů i Hospodářská komora. Zálohování podle nich bude dražší systém než současná recyklace. To ministr životního prostředí odmítl. „Zatím nezazněly žádné věci kromě emotivních výlevů, které by vnášely nějaký reálný argument,“ řekl Hladík.
Hladíkův návrh kritizoval ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda STAN Vlček
Problém s návrhem kolegy z vlády má nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. „Nejsem velkým zastáncem. Přece jenom v oblasti odpadového hospodářství věřím, že jsem úspěšně vybudoval několik projektů, abych mohl říct, že ty hlavní problémy v odpadovém hospodářství jsou jinde než v zálohování PET,“ oponoval návrhu lidoveckého kolegy Vlček.
„Jsou v samotné neprodukci odpadu, jsou v otázkách jako je otázka biologicky rozložitelných odpadů, které často skončí na skládkách a u plastů větší problémy vidíme v jiných kategoriích jako je otázka fólií, PVC nebo polystyrenu,“ vyjmenoval ministr průmyslu a obchodu.
Hlasování o návrhu ve vládě podle Hladíka dopadlo tak, že 12 členů vlády bylo pro a dva se zdrželi. Jako jeden z nich i Vlček, který je i první místopředseda hnutí STAN. Bez hlasů hnutí STAN přitom nemá vláda ve Sněmovně zajištěnou většinu a musela by hledat podporu i u opozice.
V Česku se ročně vyrobí a dodá na trh zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví (zhruba 47 tisíc tun ročně) a 0,8 miliardy kusů plechovek (asi 15 tisíc tun ročně). Mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá PET lahev. U plechovek skončí mimo tříděný odpad tři ze čtyř.
Návrh má také zavést recyklační poplatek pro výrobce reklamních letáků, a omezit tak plošnou distribuci těm, kteří o ně nemají zájem. Volebních letáků, tiskovin politických stran nebo radničních listů se ovšem návrh netýká.
Prodloužení stavu nebezpečí po povodních
Vláda ve čtvrtek kývla i na prodloužení stavu nebezpečí, což má na části území Olomouckého a Moravskoslezského kraje umožnit efektivnější odstraňování následků povodní.
Vládu o to požádali moravskoslezský hejtman za hnutí ANO Josef Bělica a olomoucký hejtman za STAN Josef Suchánek.
V Moravskoslezském kraji bude stav nebezpečí platit nejdéle do 13. listopadu v Bohumíně, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích, Krnově, Opavě a Ostravě.
V Olomouckém kraji bude stav nebezpečí trvat nejdéle do 12. listopadu do 15:00 na území obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk.
Šalomounovo loučení
Zasedání bylo posledním pro ministra pro legislativu Michala Šalomouna, který v pátek ve vládě skončí kvůli tomu, že Piráti odešli do opozice. Jeho agenda přejde na ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Šalomoun „na rozloučenou“ předložil návrh na rozšíření zákona, podle kterého mají nárok na odškodnění ti, kdo byli terčem násilí ze strany represivních složek komunistického režimu při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1969.
„Oběťmi zabitými v roce 1969 byli, jak se ukázalo, i mladí lidé, kteří tehdy neměli manžela či manželku ani děti, a jejich rodiče dnes už nežijí. Proto dává smysl zákon upravit tak, aby odškodné získali jejich sourozenci,“ uvedl končící ministr Šalomoun.
Dnes jsem se na vládě rozloučil s panem ministrem Michalem Šalomounem. Děkuji mu za jeho profesionální přístup a výbornou práci.
Přeji mu do budoucna vše dobré. https://t.co/S1L40L3gC9
Politici mají dýchat se společností, řekl ministr Kupka ke zvyšování platů
Ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka již při příchodu na jednání vlády řekl, že vláda zatím nebude jednat o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců, protože teprve končí připomínkové řízení. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí mají příští rok vzrůst o víc než 13 procent.
Takové zvyšování ale ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka po jednání vlády odmítl. „Politici mají dýchat se společností. Rozhodně nesouhlasíme s tím, aby to bylo více než 13 procent,“ řekl Kupka. Jednat o únosném řešení ohledně platů bude podle něj vláda za týden.
Premiér Petr Fiala ve čtvrtek uvedl, že rozhodování o růstu platů ústavních činitelů není vůle vlády. Kabinet reaguje na verdikt Ústavního soudu o platech soudců, na které jsou odměny ústavních činitelů navázané. „My bychom takovýmto způsobem rozhodně nezvyšovali platy,“ prohlásil Fiala v pořadu Ptám se, pane premiére na webu Blesku. Nepovažuje za dobré, aby platy politiků rostly rychleji než průměrné mzdy ve společnosti.
