„Potřebovali jsme 40 hlasů od 78 přítomných. Podařilo se jich ale získat jen 38, takže dva hlasy nám chyběly,“ potvrdil výsledek jednání sobotního ÚV KSČM i jeden z odpůrce současného předsedy, první místopředseda Petr Šimůnek.
Při mimořádném jednání ústředního výboru KSČM 17. dubna v Nymburku pro svržení Filipa hlasovala nadpoloviční většina členů širšího vedení strany. Nestačilo to proto, že bylo třeba dvou třetin hlasů.
Jen po měsíci vedení komunistů řešilo možný mimořádný volební sjezd strany ještě před podzimními volbami.
Ačkoli Filip loni po podzimním debaklu komunistů v krajských volbách řekl, že už stranu vést nechce, později přiznal, že to platí až od dalšího sjezdu. Kvůli epidemii koronaviru a nyní kvůli boji o moc v KSČM má být zatím až na podzim po volbách.
Ve hře je, že se komunisté zdrží při hlasování o nedůvěře vládě
Nezdar Filipových oponentů při pokusu vyměnit předsedu také nejspíš znamená, že komunisté nepomohou dalším opozičním stranám vyslovit vládě nedůvěru.
„Koalice Spolu ani Piráti se STAN s námi vůbec nejednají – ani o návrhu na vyslovení nedůvěry. Když tedy nechtějí naše hlasy, tak my nemáme žádný důvod podpořit jejich návrhy,“ řekl v rozhovoru pro sobotní MF DNES Filip.
Ve hře je to, že by se komunističtí poslanci mohli při hlasování zdržet. O této variantě se mluvilo při sobotním jednání ÚV KSČM.
Hlasování o nedůvěře vládě se rozhodla vyvolat koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), k níž se v této věci přidala i Pirátů a STAN, kteří původně preferovali rovnou rozpuštění Sněmovny a předčasné volby.
Bez hlasů KSČM zbytek opozice nedůvěru vládě nevysloví.
Postoj komunistů by měl být definitivně znám v úterý. Do konce měsíce dala totiž KSČM šanci řadovým členům, ať se k tomu vyjádří.
„Vyslovení nedůvěry jako ústavní krok je věc, která se zaslouží, aby o tom diskutovala celá členská základna,“ řekl v půli května Filip.
