Obměna Ústavního soudu prezidentem Petrem Pavlem je tak dokončena. Žádného dalšího ústavního soudce již Pavel za svého funkčního období na Hradě navrhovat ani jmenovat nebude.
Bartoň je vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Smolek byl vládním zmocněncem u Soudního dvora Evropské unie. Kandidaturu obou podpořil senátní výbor pro lidská práva i ústavně-právní.
Minulý týden skončil mandát Jaromíra Jirsy, který se stal ústavním soudcem v říjnu 2015. V prosinci skončí funkční období Josefu Fialovi.
Bartoň senátorům řekl, že ústavní soudce je rozhodčí. „Má pískat rovinu a trestat fauly podle předem daných pravidel. Tato pravidla tvoří Ústava, Listina a ústavní pořádek,“ vysvětlil.
Ústavní soudce by podle Smolka neměl mít ambici instruovat zákonodárce, jak má norma vypadat, a posuzovat výhradně soulad posuzované normy s Ústavou České republiky.
Senátoři se ptali kandidátů na změnu pohlaví či na zakotvení práva platit v hotovosti
Senátor Tomáš Goláň z klubu ODS a TOP 09 se zeptal obou kandidátů na ústavní soudce na jejich pohled na změnu pohlaví.
„Pohlaví je dáno, jak je člověk predisponován, jak se rozmnožuje,“ opáčil Bartoň. Smolek řekl, že společnost je založena na binárním principu, tedy muž a žena, a vyjádřil pochybnost, zda jen psychoanalýza má stačit k prohlášení, že se jedinec hlásí k jinému pohlaví.
Goláně zajímalo i právo politiků zasahovat do platy soudců, na právo být offline a na právo platit v hotovosti. „Soudci nejsou nedotknutelnou kastou, jejichž platy by se nedaly zmražovat,“ řekl Smolek.
Senátorku Danielu Kovářovou zajímalo stejně jako Goláně právo na hotovost a na zakotvení manželství jako svazku muže a ženy do Ústavy ČR. „Nebyl bych příznivec této změny. Pokud něco funguje, neměňme to,“ opáčil jí Bartoň. Není ani příznivcem doplňování Listiny práv o další nároky, například právo být offline nebo práva na hotovost.
Marvanovou zajímal vyhazov whistleblowerky
Senátorka Hana Kordová Marvanová se Smolka zeptala na jeho dřívější působení ve funkci vrchního ředitele právní a konzulární sekce na ministerstvu zahraničí, kdy byla vyhozena whistleblowerka, která poukázala na kupčení s vízy na velvyslanectví v Maroku.
Marvanová poukázala na to, že je rozdílná situace loajálního státního úředníka a pozice ústavního soudce, který by se měl i proti státu zastat jednotlivce, který je postižen, když se zachová jako whistleblower a poukáže na porušení zákona někým jiným.
„Ke mně se ta kauza dostala, když paní Chaloupková začínala namítat kupčení s vízy,“ vysvětlil Smolek. Kontrola podle něj neprokázala kupčení s vízy a dál se ho už kauza netýkala, protože nebyl ten, kdo rozhodoval o služebním poměru zaměstnankyně, na kterou se senátorka ptala.
