Třetí částí dohody podle Macinky je, že pro rok 2028 předloží koalice schodek nižší o dalších 60 miliard korun.
Motoristé sobě dříve zmiňovali, že chtějí kvůli úsporám řešit rozpočet zdravotnictví, školství či dopravy.
„Podařilo se dospět k nějaké dohodě, která umožní, aby ten rozpočet byl v pondělí na vládě schválen,“ řekl po jednání Macinka. „Za Motoristy mohu říci, že dělali jsme, co jsme mohli. S tímto výsledkem my jsme víceméně spokojeni “ dodal šéf Motoristů sobě.
Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura doplnil, že ve výsledku by měl být konečný schodek příští rok celkem o 23 miliard nižší. Do Sněmovny půjde z vlády návrh se schodkem o tři miliardy nižším – 386 miliard korun, a dalších dvacet miliard v průběhu příštího roku ušetří změny v zákonech, které navrhnou poslanci ANO, SPD a Motoristů sobě.
Macinka řekl iDNES.cz, že tyto návrhy by měly být v prvním čtení schváleny ještě před konečným schvalováním rozpočtu na příští rok, které je naplánováno na 2. prosince.
O konci poplatků pro ČT a Český rozhlas se bude jednat až po komunálních a senátních volbách
Okamura novinářům po koaličním jednání také řekl, že o zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas se začne jednat až po senátních a komunálních volbách. „Koaliční partneři preferují, aby to bylo zařazeno po komunálních a senátních volbách,“ řekl šéf SPD.
Na příští čtvrtek proto svolá mimořádnou schůzi ke zmrazení platů politiků do roku 2030. Na této schůzi zvažovala koalice původně řešit i koncesionářské poplatky.
Odklad jednání o rušení koncesionářských poplatků je správný podle šéfa opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba. Koalice si podle něj vyhodnotila, že toto téma může negativně ovlivnit její výsledek hlavně ve větších městech.
„Mají trochu strach, že jsou tady senátní volby, a oni v těch senátních volbách přece jenom malinko potřebují i hlasy našich voličů, aby nás byli schopni porazit. A potom piáristé hnutí ANO v Průhonicích si řekli, nebo na Chodově, že mobilizace našich voličů skrze téma veřejnoprávních médií by nemusela být pro ně prospěšná,“ glosoval odklad jednání o zrušení poplatků, na němž se domluvila koalice, šéf STAN Vít Rakušan.
Odklad návratu stonání tři dny bez nemocenské
Macinka řekl, že se koalice dohodla i na tom, že o rok odložila debatu o znovuzavedení karenční doby, tedy že by zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci stonali zadarmo.
„Velká diskuse, kde jsme úspěšní nebyli úplně, se týkala karenční doby, tam se projevilo sociálně demokratické ledví, jak části hnutí ANO, tak SPD, a myslím, že aspoň odboráři budou mít důvod méně nás kritizovat, že diskuse o znovuzavedení karenční doby se odsunula o rok,“ prohlásil Macinka.
„Je to definitivně smeteno ze stolu, nadále se budou první tři dny nemoci proplácet, aby občané nemuseli přecházet nemoci,“ řekl Okamura.
O výši schodku začala koalice jednat po výhradách Motoristů sobě a SPD. Vyjádřili nespokojenost s původně navrženou výší navrženého schodku.
Vzít peníze armádě Okamura neprosadil. Škrt se má dotknout uprchlíků před Putinovou válkou
Okamura na čtvrteční jednání dorazil s návrhem snížit armádní výdaje o 7,5 miliardy korun. Šetřil by na výdajích na dosud nezahájené investice. Připustil, že by tím výdaje na obranu klesly na 1,96 procenta HDP, tedy pod 2 procenta HDP, která stanoví platný zákon. Okamura to hájil, že bývalá vláda Petra Fialy nedávala ani tolik.
S tímto nápadem ale šéf SPD u partnerů – podle očekávání – narazil. Podle Macinky je třeba dodržet závazek dát na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. A mluvil o tom i premiér Andrej Babiš.
„Mně by nevadilo ušetřit, ale zase zároveň musím říct, že není možné, aby Česká republika byla jediná země Severoatlantické aliance, která to nenaplní. To prostě by byl reputační problém a to nám za to nestojí,“ prohlásil doslova Macinka.
„Koaliční partneři bohužel odmítli snížit výdaje na zbrojení, ale vybojovali jsme, že vojáci dostanou valorizaci platů a od příštího roku zvedáme všem občanským pracovníkům ministerstva platy o zhruba pět tisíc korun měsíčně,“ uvedl po koaličním jednání Okamura.
U ANO a Motoristů sobě prosadil, že se čtyřmiliardový škrt bude týkat humanitární dávky ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterou rozpoutala armáda ruského diktátora Vladimira Putina. „Vybojovali jsme aspoň prudké snížení dávek Ukrajincům o 4 miliardy korun. My požadovali úplné škrtnutí, což je dohromady asi 12 miliard,“ řekl Okamura.
„Víte, že ta humanitární dávka se postupem snižovala, že nároky na její čerpání se naopak výrazně zvyšovaly, že už nebyla vyplácena lidem, kteří byli schopni práce a nebyli, řekněme, potřební, což jsou třeba maminky samoživitelky, které opravdu sem před tou válkou utekly se svým dítětem, a o to dítě se musí starat a neumožňuje jim to takový pracovní výkon jako ostatním. Je to součást jejich kulturních válek,“ komentoval tuto část koaliční dohody exministr vnitra, předseda STAN Vít Rakušan.
Růst důchodů bude blízko částce 500 až 600 Kč
SPD je spokojená s dohodou o růstu důchodů v příštím roce. Blíží se částce 500 až 600 korun, kterou žádala. Přesnou výši oznámí vláda po schválení rozpočtu. Zákonná valorizace vychází podle ministra práce a sociálních věcí za ANO Aleše Juchelky na 270 korun. Vláda ji může zhruba o 300 korun navýšit.
Lídři ANO ve čtvrtek po jednání jeho výsledek nekomentovali. Ministryně financí Alena Schillerová si podle Macinky a Okamury vyhradila, že chce o o přesných částkách informovat po jednání vlády.
Nebudeme dávat dárečky, ale investovat do lidí, hájil Babiš schodek 389 miliard |
Premiér Andrej Babiš po posledním jednání vlády původně navržený schodek hájil. „Deficit je jeden z nejnižších v Evropské unii,“ řekl Babiš. „Nebudeme dávat dárečky, budeme investovat do lidí,“ prohlásil.
„Já jim nevěřím vůbec nic, ten deficit bude pořád rekordně schodkový,“ glosoval výsledek koaličního jednání o rozpočtu šéf STAN Vít Rakušan.
Konečný návrh rozpočtu na příští rok bude vláda projednávat 21. září, do konce září musí návrh poslat do Sněmovny. V prvním čtení budou poslanci o základních parametrech rozpočtu rozhodovat 21. října, tedy po druhém kole senátních voleb.
