Dědictví po autorovi Rychlých šípů se soudní cestou domáhal synovec spisovatele Petr Foglar. Vedle něj si však na pozůstalost včetně autorských práv činila nárok také Nadace Jaroslava Foglara.
Rozsudek není pravomocný a zúčastněné strany se proti němu mohou odvolat k městskému soudu.
"Závěť byla sepsána v rozporu s notářskými pravidly," prohlásila samosoudkyně Ivana Kotrčová.
Jednání soudu začalo ve 13 hodin výslechem zapisovatelky notářky, která Foglarovu závěť zpracovávala. Vypověděla o průběhu sepisování závěti. U Foglarova lůžka byla ona a její nadřízená notářka. Notářka Eva Jaklová před soudem vypověděla, že sepsanou závěť podepsala a ověřila dřív, než ji Foglar podepsal. "Účastníci podepisují před podpisem notáře. Nelze to obrátit," konstatovala Kotrčová.
| Synovec prý nosil Foglarovi pivo |
|
Jaroslav Foglar při podpisu závěti neviděl, dokument tedy není platný. To je hlavní argument spisovatelova synovce Petra, který se o dědictví po autorovi Rychlých šípů pře s Nadací Jaroslava Foglara. Právě té spisovatel odkázal veškerou svoji pozůstalost v závěti, podepsané za přítomnosti notářky v dubnu roku 1996. Hodnotu Foglarovy pozůstalosti dosud nikdo oficiálně nevyčíslil. Některé zprávy však hovoří o deseti milionech korun a dalších předpokládaných výnosech z autorských práv. Petr Foglar včera nabídl novinářům kopie dokumentů, z nichž podle jeho názoru vyplývá, že v době podpisu závěti Jaroslav Foglar již téměř neviděl. "Já jsem takřka slepý, Vaše písmo je na moje oko příliš drobné, ani lupa a brýle nepomáhají," píše Foglar v dopise z ledna roku 1996, jímž Petr Foglar argumentuje. Spisovatel si stěžoval na slábnoucí zrak i v dalších dopisech a televizních dokumentech, které vznikly v devadesátých letech. Na ně Petr Foglar rovněž upozornil. "Dostávám urážlivé dopisy, které zpochybňují můj vztah k Jaroslavu Foglarovi. Není pravda, že jsme se nestýkali, přestože to dnes řada lidí tvrdí v novinách," vysvětlil Petr Foglar, proč se rozhodl dva dny před soudním jednáním svolat tiskovou konferenci. "Připravili jsme životopis, ze kterého vyplývá, že Petr Foglar znal svého strýce velmi dobře," doplnil Jaroslav Hanzel, který Petra Foglara v dědickém řízení zastupuje. V životopise popisuje Petr svůj vztah ke strýci Jaroslavovi jako někdy problematický, ale zvláště ke konci spisovatelova života velmi intenzivní. "V červnu 1995 jsem ho téměř denně navštěvoval v nemocnici na Míčánkách. Po převozu do krčské nemocnice pak zhruba jednou týdně. Rád si ode mne nechal nosit zejména pivo," uvádí Petr Foglar. Spisovatelův synovec pak předložil fotografie z chaty na Kocábě či z tábora na Slovensku, na nichž je Petr Foglar se svým strýcem skutečně zachycen. "Ty fotografie dokumentují, že jsem s Hochy od Bobří řeky prožil kus života a že to byly krásné, nezapomenutelné chvíle," řekl Petr Foglar. Svůj vztah ke strýci dokládá i kopiemi autorových věnování v knihách, které mu Jaroslav Foglar daroval. Na čtvrtečním jednání soudu ohledně Foglarovy závěti bude vypovídat zapisovatelka notářky, která závěť zpracovávala. Pokud by se prokázalo, že byl autor Rychlých šípů k podpisu donucen, stala by se závěť neplatnou. (rig) |
Petr Foglar trval na tom, že jeho strýc netušil, co podepisuje, když dával pod závěť svůj podpis. V té době už byl téměř slepý, takže byl při čtení odkázán na pomoc druhých lidí.
První soudní jednání z 8. února 2001
Právě otázkou platnosti či neplatnosti závěti z dubna 1996, v níž spisovatel Jaroslav Foglar odkázal veškerou svoji pozůstalost Nadaci Jaroslava Foglara, se soud zabýval. Vyslechl tři svědky, kteří za Foglarem chodili v posledních letech jeho života do krčské Thomayerovy nemocnice, kde pobýval od roku 1995 prakticky trvale.
Trojice svědků, která už v dětském věku navštěvovala Foglarův skautský oddíl, potvrdila, že spisovatel měl v té době se zrakem velké potíže. Svědci uvedli, že když za nestorem české dětské literatury přišli do nemocnice, museli se mu ohlásit přezdívkami, protože již nebyl schopen rozlišovat obličeje. Návštěvníci mu rovněž často nosili k podpisu od známých jeho knížky. Museli mu ale vždy položit ruku s tužkou přímo na místo, kde měl umístit svůj podpis, aby se nepodepsal na tištěný text.
U soudu svědčil také novinář Jan Potůček, který s Foglarem v roce 1997 natočil na diktafon dva rozhovory. Foglar v jednom rozhovoru na dotaz týkající se závěti podle Potůčka odpověděl, že si nepamatuje, že by něco takového podepsal.
Také Foglarovo vyjádření o nadaci bylo podle Potůčka zmatečné. "Řekl jen: 'Něco jsme založili.' Ale víc o tom nevěděl," uvedl novinář.
Foglar zemřel 23. ledna 1999 ve věku nedožitých 92 let.
Hodnota jeho dědictví, jehož nejcennější část tvoří autorská práva, se v médiích odhaduje na deset miliónů korun. Spisovatelův synovec ale tvrdí, že soupis pozůstalosti dosud neexistuje, takže její cenu zatím nikdo nezná.
Pokud by se prokázalo, že byl k podpisu donucen, byla by závěť neplatná.
Situaci komplikuje také fakt, že Nadace Jaroslava Foglara podle tisku oznámila v roce 1999 likvidaci a byla vymazána z registru Obvodního úřadu pro Prahu 3.
 U Obvodního soudu pro Prahu 3 se domáhá spisovatelova dědictví, jehož hodnota se odhaduje na deset milionů korun, jeho synovec Petr Foglar. (8. února 2001) |
 Obvodního soudu pro Prahu 3 jednal ve věci dědictví po spisovateli Jaroslavu Foglarovi, který zemřel v roce 1999 ve věku nedožitých 92 let. Dědictví, jehož hodnota se odhaduje na deset miliónů korun, se soudní cestou domáhá jeho synovec Petr Foglar. (27. února 2001) |
