„Tady to je území, kde skoro neprší,“ říká nám obyvatel obce Klobuky, která se nachází kousek od Loun.
Žena, která přechází most vedoucí přes zarostlé koryto potoka, pak dodává, že i když v Mostu nebo Litvínově leje, sem to už zkrátka nedojde.
Pan Zdeněk, který žije v obci už přes šedesát let, vypráví: „Když už sem jde bouřka, tak nad Panenským Týncem se rozdělí. Jedny mraky jdou na kladenskou stranu, druhé na opačnou a nám sem spadnou akorát zbytky.“
Nacházíme se v oblasti, kterou stále sužuje sucho. A to i přesto, že v celé republice prší. Důvody pozoruhodného jevu jsou dva.
„První je řekněme náhodný, charakteristický pro letošek a velmi pravděpodovně je opravdu dílem náhody. Zkrátka srážky a většina systémů, které přes naše území přecházely, přicházely směrem od jihozápadu a z velké části tu západní oblast míjely,“ vysvětluje Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně, který je zároveň koordinátorem týmu Intersucho.
A pak je tu druhý důvod. „Obecně platí, že území Lounska, Rakovnicka a Litoměřicka je ve srážkovém stínu Krušných hor, takže jsou zde srážky v průměru nižší než ve zbytku republiky,“ popisuje.
Krušné hory jsou kolmé na větry
Nabízí se otázka, proč právě Krušné hory fungují pro déšť jako bariéra, když hory obklopují celou republiku.
„Samozřejmě že máme Šumavu, Jeseníky, Krkonoše a že všechna tato pohoří svým způsobem ovlivňují srážkový režim ve svém okolí. Minimálně tím, že ve vyšších polohách jsou srážky vždycky vyšší, a v důsledku toho v těch místech najdeme pramenné oblasti. Ale Krušné hory jsou mezi našimi specifické v tom, že mají téměř kolmý směr na převládající směr větrů, které k nám přinášejí srážky v největší míře. A také jsou relativně vysoké,“ vysvětluje vědec Trnka.
Třeba Českomoravská vrchovina na Vysočině je ale natočená stejným směrem. Mohla by tedy fungovat jako stín jižní Moravě. A podle Trnky tomu tak opravdu je.
„Ale nezpůsobuje tak silný srážkový stín. Vysočina je sice větší, ale výrazně nižší, a tak efekt návětrné a závětrné strany není zdaleka takový jako u Krušných hor. Podobně ale srážkový stín vytvářejí i jiná pohoří na našem území, třeba Beskydy a Karpaty, avšak tam to má efekt na protilehlou stranu na Slovensku,“ říká.
Dřív méně deště vítali
Podle Trnky o srážkovém stínu Krušných hor věděli klimatologové už při prvních klimatologických průzkumech.
„Bylo to známo už i neolitickým zemědělcům, protože to byla oblast, která patřila mezi ty nejdříve osídlené u nás. Pro zemědělství tehdejšího typu poskytovala relativně dobré podmínky. Podobně jako jižní Morava,“ líčí vědec.
Obyvatele Klobuk ale může uklidňovat alespoň fakt, že jim postavili vodovod. Takže se konečně nemusejí spoléhat na studny. „Ty už máme stejně všichni skoro suché. A hlavně: voda v nich se kazí,“ dodává žena při odchodu z místní samoobsluhy.
Klobuky (Lounsko)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
