Kriminalisté Janouška obvinili v březnu 2017 a majetek zajistili jako takzvanou náhradní hodnotu za domnělé výnosy z trestné činnosti. Podle Ústavního soudu policie svým postupem neporušila Janouškova práva, bylo napsáno v usnesení, které je od čtvrtka dostupné v soudní databázi.
Janoušek stížnost podal v srpnu 2017 a už tehdy poukazoval na přílišnou délku zadržování majetku, který byl podle informací obsažených v usnesení Ústavního soudu původně zabaven při domovní prohlídce v roce 2013. Postup policie označil Janoušek ve stížnosti celkově za nezákonný, nepřiměřený a svévolný.
Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. „Značná délka zajištění odpovídá tomu, že jde o velmi složitou trestní věc s mnoha obviněnými, jak fyzickými, tak i právnickými osobami, kteří se měli dopustit závažné majetkové trestné činnosti, čemuž odpovídá i délka a složitost probíhajícího přípravného řízení,“ stojí v usnesení.
Soud však zároveň připomněl, že pokud by zásah trval nepřiměřeně dlouho, znamenalo by to zásah do vlastnického práva. „Plynutím času totiž ubývá legitimita omezení základních práv ve prospěch veřejného zájmu na naplnění účelu trestního řízení a zesiluje se potřeba obnovit respekt k základním právům jednotlivce,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Jan Musil.
Policie v březnu 2017 obvinila Janouška spolu s dalšími lidmi kvůli transakcím kolem společnosti Chambon, která zajišťovala krevní testy. Chambon podle dřívějších zjištění médií údajně získával v letech 2009 až 2010 neoprávněně velké úhrady od pojišťoven za testy pro nemocnice. Policie se na laboratoř zaměřila při rozsáhlé razii v roce 2013, která skončila pádem vlády premiéra Petra Nečase.
Janoušek už byl v minulosti odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. V Praze srazil autem ženu. Měl si odpykat 4,5 roku ve vězení, za mřížemi strávil asi rok a čtvrt, poté se dostal na svobodu kvůli špatnému zdraví. Trest má přerušený.
Janoušek se už šestkrát dostal ven z vězení. Za odměnu i kvůli zdraví:
23. prosince 2015 |
