"Zvýšení DPH by mělo být jen pro příští rok," uvedl po jednání poslanec ODS a účastník schůzky Michal Doktor.
Jednání s Janotou se podle něj zúčastnil také předseda ODS Mirek Topolánek, ekonomický expert strany Martin Kocourek, náměstek ministra financí Ivan Fuksa, ministr dopravy Gustáv Slamečka a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek.
Státní dluh je jako zemětřeseníPři velkých otřesech hrozí zemi bankrot |
"Pan ministr Janota se schází se všemi zástupci stran, kteří o to projeví zájem. Tak, jako se sešel například v úterý Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), aby probírali otázky úsporného balíčku, tak se dnes sešel se zástupci ODS," potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Podle původních informací mělo jít o schůzku odborníků ODS se členy někdejší Národní ekonomické rady vlády (NERV).
"Obsah jednání nebudu blíže komentovat, ale faktem je, že pan ministr se snaží, aby balíček měl šanci projít Poslaneckou sněmovnou," dodal mluvčí. "Chceme deficit kolem 170 miliard korun," zdůraznil.
Doktor z ODS: Možný je schodek 165 miliard
Jednání mělo podle Doktora sloužit k nalezení pozice přijatelné i pro ODS. Janotův návrh podle něj obsahuje také zvýšení daně z nemovitostí, která je ale výlučným příjmem obcí. Daň z převodu nemovitostí by se naopak měnit neměla, Janotovy návrhy neobsahují prý ani zavedení další sazby daně z příjmů zaměstnanců a živnostníků.
Neschválení úspor by bylo kritickéPremiér Jan Fischer tlačí na strany |
ODS podle Doktora pracuje s variantou posunutí stropů odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Místo toho uvažuje, že by se od úrovně původního stropu snižovala sleva poplatníka na dani z příjmu. Výsledkem dohody podle Doktora by mohl být rozpočet se schodkem 165 miliard korun.
Občanští demokraté jsou podle něj ochotni ustoupit od slev na pojistném, které navrhla Topolánkova vláda a které už platí. Na oplátku navrhují, aby sociální demokraté ustoupili od šrotovného a dalších opatření v zákoně o podpoře hospodářského růstu, který ČSSD prosadila.
Kocourek by měl zastoupit ODS při pátečním jednání na ministerstvu financí. Toho by se měli zúčastnit zástupci všech parlamentních politických stran. V pondělí by pak mohla vláda definitivně o návrhu škrtů rozhodnout.
Strany jdou proti schodku odlišně
ODS podmiňuje souhlas s balíčkem tím, že musí být na výdajové straně nejméně polovina opatření vyjádřena absolutně. Hlasovat bude jen pro rozpočet s nižším deficitem než 170 miliard a s klíčovým zákonem by podle ní měla vláda spojit žádost o důvěru. Občanští demokraté chtějí rozhodovat o balíčku jako celku. Nesouhlasí například s omezením příspěvku na stavební spoření, upozorňují, že by platilo zpětně. ČSSD volá po schodku 160 až 180 miliard korun, je ale proti zvýšení daně z přidané hodnoty na potraviny či léky o dva procentní body. V Janotově balíčku sociálním demokratům chybí vyšší daně pro lidi s příjmy nad nad 100 000 korun. Nepřijatelné jsou pro ČSSD možné sociální škrty. KSČM prosazuje daňovou progresi, za nešťastný mají návrh na zmrazení důchodů a odmítají snižování sociálních dávek. Úspory radí hledat například na ministerstvu obrany. KDU-ČSL chce uspořit ve výdajích, třeba v souvislosti se státní zakázkou na likvidaci ekologických zátěží. Chce také diskutovat o zdanění hazardních her a o tvrdších podmínkách pro výplatu sociálních dávek. Lidovci by asi podpořili návrh na snížení platů státních zaměstnanců o tři procenta. Zástupci TOP 09 pokládají schválení Janotova balíčku za nutnost. Straně zelených vadí například zvyšování stropů pro odvody na sociální pojištění a návrhy, které by mohly poškodit postižené občany a lidi využívající sociální služby. |
Sněmovna se bude zabývat balíčkem ve stavu legislativní nouze příští čtvrtek. Důvěru vládě v takovém případě s hlasováním o úsporách nelze spojit. Politické strany mají vlastní recepty, jak plánovaný schodek snížit. Janotův balíček kritizuje hlavně levice.
