Lidé se vydali na pietní pochod z Václavského na Staroměstské náměstí. Nejdříve se jich na tichém shromáždění sešla více než tisícovka, postupně se přidávali další. Podle odhadu přihlížejících policistů jich na Staroměstské náměstí dorazily zhruba čtyři tisíce.
Akci pod heslem „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí“ svolala iniciativa Milion chvilek, transparent s heslem nesli lidé v čele průvodu spolu s velkou svící. Na druhém byl další Palachův citát „Velké myšlenky je třeba nejen mít, ale také je umět vyslovit a prosadit“.
Předseda spolku známého demonstracemi proti trestně stíhanému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) Mikoláš Minář v úvodu shromáždění uvedl, že chce, aby protest byl tichý a mluvil řečí symbolů. Další řečníci označili za největší nebezpečí současnosti devalvaci slov a lhostejnost.
Tragický čin, kterým chtěl tehdy dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach vyburcovat spoluobčany z letargie po srpnové okupaci, si ve středu připomínali pamětníci, studenti, politici, zástupci akademické obce, občanských iniciativ a další lidé.
„Svoboda není zadarmo, ani dnes ji nemáme trvale garantovanou. Každý den přicházíme o malý kousek, takže si toho často ani nevšimneme. Svoboda se nedá koupit ve slevě, hned po životě je nejdražší věcí, kterou máme. A to je odkaz, který nám tu Jan zanechal,“ řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) na Václavském náměstí při příležitosti 50. výročí Palachova sebeupálení.
Prezident Miloš Zeman k památníku Palachovy oběti pod Národním muzeem poslal věnec, veřejně nevystoupil. Květiny zaslal i premiér Andrej Babiš (ANO), který je na týdenní cestě po Asii.
K jeho kyticím na Václavském náměstí i na budově filozofické fakulty někdo přidal vzkazy kritizující Babišovu předlistopadovou minulosti i současné chování. Někteří opoziční politici v souvislosti s Palachovým činem připomněli, že 50 let poté je vláda závislá na vůli komunistické strany.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je přesvědčen o tom, že Jan Palach patří k nejvýznamnějším osobnostem moderních československých a českých dějin a k předním bojovníkům za svobodu a demokracii. „Jeho čin proto nesmí být zapomenut. Nesmí být zapomenut také proto, že svoboda a demokracie, za něž Palach položil život, nejsou ani dnes žádnou samozřejmostí a můžeme je ztratit snáz a dříve, než se na první pohled zdá,“ zdůraznil Zima.
Rektor společně s dalšími zástupci univerzity ráno odhalil pamětní dlaždici Jana Palacha v místě, kde v lednu 1969 stála rakev s jeho ostatky. Palachův pohřeb se tehdy stal velkou manifestací za svobodu a demokracii, odhodlání však většině společnosti dlouho nevydrželo. Dlaždice má symbolický rozměr 69x69 centimetrů jako připomínku roku 1969 a váží 89 kilogramů, což je odkaz na revoluční rok 1989.
Pochodeň č. 1. Leden 1969 musí začít zdola, vzkázal Palach, než se upálil |
V horní části Václavského náměstí, nedaleko od místa, kde se student zapálil, je od středy do konce ledna otevřena výstava Jan Palach ‚69. Zástupci polské a maďarské diplomatické mise při zahájení připomněli Ryszarda Siwiece a Sándora Bauera, další živé pochodně a oběti komunistického režimu.
Na Václavském náměstí se sešli také účastníci takzvaného Palachova týdne v lednu 1989, během něhož komunistický režim tvrdě potlačil demonstrace připomínající pohnuté události před 20 lety.
V proslovu apelovali na občanskou odpovědnost, kterou chápou jako Palachův odkaz. „Svým činem, který neměl v našich krajinách obdoby, nastavil Jan Palach nově laťku hrdému, nepoddajnému, nebojácnému, nikomu a ničemu nepoklonkujícímu češství a vyzval nás k odpovědnému občanství,“ řekla někdejší disidentka Dana Němcová.
Také v Brně přišly ve středu stovky lidí uctít Palachovu památku. Spolek společné Brno uspořádal u morového sloupu na náměstí Svobody akci Světlo pro Jana Palacha, průběžně se zde zastavily desítky až stovky lidí, mnozí z nich zapálili svíčku. U paty sloupu je i několik fotografií zemřelého studenta historie a politické ekonomie, jehož život skončil v pouhých 20 letech.
Palacha si lidé připomněli na řadě vzpomínkových akcí i v dalších městech - v Plzni, Liberci, Ústí nad Labem, Uherském Hradišti nebo v Mělníce, kde rodák ze Všetat studoval gymnázium. Nedlouho po pádu komunismu byla škola přejmenována na Gymnázium Jana Palacha.
Žáci ústecké Základní školy Palachova vytvořili zase na zahradě ze svých těl nápis Jan Palach, jejich spolužáci ztvárnili z alobalu masky po vzoru sochaře Olbrama Zoubka, který Palachovi tajně sejmul posmrtnou masku.
Několik desítek lidí si přišlo připomenout pět desítek let starou oběť Jana Palacha k jeho bustě v Bruselu. Věnce a květiny tam položili nejen čeští diplomaté, ale i lidé z místní české komunity, často v doprovodu dětí.
V uplynulých týdnech rozpoutal v Itálii i v ČR vlnu kritiky plánovaný koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha. V současné chvíli je budoucnost akce, která se měla konat 19. ledna ve Veroně, nejistá, jelikož divadlo kapelám odřeklo pronájem sálu.
