Tělo ministra zahraničí leželo pod okny koupelny jeho bytu. Masaryk zemřel jen dva týdny po únorovém komunistickém puči, během kterého podpořil komunisty. Otevření lánské rodinné hrobky přichází ve dnech, kdy se blíží 140. výročí jeho narození. Syn prvního československého prezidenta se narodil 14. září 1886.
 |
Podle oficiální dobové verze spáchal sebevraždu, policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) ale prověřuje možnou vraždu.
„Dnes na lánském hřbitově provádíme úkony trestního řízení v souvislosti s prověřováním úmrtí Jana Masaryka v roce 1948, které spočívají v exhumaci jeho ostatků a jejich zkoumaní za využití nejmodernějších kriminalistických metod,“ uvedl Vinčálek. Cílem je podle něj mimo jiné vyvrátit různé spekulace, které jsou s tímto případem spojené. „Věříme, že nás dnešní úkony přiblíží k objasnění okolností vedoucích ke smrti Jana Masaryka,“ dodal.
Ani vražda, ani sebevražda. Badatel rozkrývá v Rozstřelu smrt Jana Masaryka |
Kdo byl Jan Masaryk
|
Starosta Lán Ernest Kosár (nestr.) potvrdil, že předal klíče od hřbitova, ale další podrobnosti o situaci na místě nesdělil. „Já jsem vázán mlčenlivostí,“ uvedl.
Na hřbitově je i dozorující státní zástupce Michal Muravský, který podle trestního řádu musel exhumaci povolit. Dále přijel ředitel ÚDV Dalimil Sypták nebo někdejší šéf oddělení vražd pražské policie a současný badatel ÚDV Josef Mareš.
Vchod střeží od 6:00 dvojice policistů, okolo hřbitovní zdi se táhne policejní páska, aby zabránila zvědavcům nahlížet dovnitř. Před hřbitovem čeká auto pohřební služby. Památkově chráněná hrobka Masarykovy rodiny, kterou obklopují dvě lípy, se nachází v zadní části hřbitova. Vedle ostatků Jana Masaryka zde spočívají i ostatky jeho otce Tomáše Garrigua Masaryka, matky Charlotty a sestry Alice.
Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala v pondělí uvedl, že prověřování úmrtí Jana Masaryka pokračuje zkoumáním dalších nových poznatků a indicií. „Nyní jsou realizovány další nezbytné úkony, které odpovídají potřebě spojené s vypořádáním, potvrzení či vyvrácením nových poznatků, teorií či hypotéz, s kterými byly orgány činné v trestním řízení obeznámeny a které by mohly vést k podrobnějšímu zjištění skutkového stavu věci,“ sdělil Cimbala.
Připomněl, že prověřování se znovu otevíralo už několikrát, ať už na základě poznatků badatelů, nových listinných důkazů či znaleckého zkoumání.
Ředitel ÚDV Dalimil Sypták loni řekl, že případ je zajímavý jak samotnou osobou Masaryka, tak i okruhem potenciálních pachatelů, kteří ho mohli zavraždit. K dalšímu postupu naznačil, že by vyšetřovatelé mimo jiné zkoumali, jestli na těle nebo ošacení nezůstaly známky trestného činu. Loni ÚDV také obdržel překlady listin z diplomatických archivů Francie, USA a Velké Británie.
Výsledek záleží na stavu ostatků
Podle antropoložky Hany Eliášové, která v minulosti zkoumala exhumovaná těla astronoma Tycho Braha nebo moravského markraběte Jošta Lucemburského, budou výsledky zkoumání záviset na stavu, v jakém se ostatky po skoro osmi desetiletích uložení v rodinné hrobce na Lánském hřbitově nachází. Nejdříve dojde k ohledání pozůstatků a jejich ztotožnění třeba i pomocí DNA. Pak bude pravděpodobně následovat nejrůznější skenování, snímkování, a pokud bude možné, mělo by dojít i k odběru vzorků pro případnou toxikologii.
Rodinná hrobka Masaryků se nachází na Lánském hřbitově. Už za života T. G. Masaryka se spekulovalo, kde má být po smrti první československý prezident pohřben. Nakonec zvítězilo jeho přání být pochován v Lánech vedle manželky Charlotty. Na místním hřbitově proto vznikla jednoduchá zděná stavba, která byla postavena ještě za jeho života.
Široká obdélná hrobka je porostlá zeleným pásem, lemovaná po obvodu písčitými pěšinkami a je obehnána nízkým plaňkovým plotem. Kromě Tomáš a Charlotty jsou v hrobce pochovány i dvě z jejich čtyř dětí – Jan a Alice. Jména všech jsou umístěna na bronzových deskách připevněných na žulových kvádrech. Hrobka má nejvyšší památkovou ochranu, od roku 2019 je Národní kulturní památkou.
Večer před smrtí se hádal se třemi muži. Policie opět šetří případ Jana Masaryka |
První vyšetřovala smrt v roce 1948 Státní bezpečnost. Skončilo to závěrem, že Masaryk z nezjištěných příčin odešel do koupelny, otevřel okno a vyskočil na nádvoří. Podle spisu trpěl ministr depresemi, nespavostí.
Znovu bylo vyšetřování otevřeno v roce 1968, po sovětské invazi skončilo závěrem, že se jednalo o sebevraždu či nešťastnou náhodu.
Po sametové revoluci byl případ otevřen hned několikrát, poprvé v roce 1993, pak v roce 2001. Byl přizván znalec z oboru forenzní biomechanika, který měl odpovědět na otázku, jestli ministr z okna spadl, skočil, nebo byl vyhozen. Vyšetřovatel dospěl k závěru, že pád ministra z okna koupelny nebyl spontánní ani náhodný, ale že jeho příčinou bylo brutální násilí, tedy vražda.
V říjnu 2019 bylo na základě unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana zahájeno nové vyšetřování. Podle nahrávky se s tělem hýbalo, závěry znalce tak nemusely být správné.
Nálezy, dohady, spekulace
I přes dobu, která od smrti Jana Masaryka uplynula, se čas od času objevují nové dokumenty či svědectví. Předloni publikoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna dokument, záznam projevu tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda pro špičky KSČ, který objevil před časem v Národním archivu. „Klement Gottwald v něm zhodnotil v listopadu 1948 průběh komunistického puče a nevynechal ani tragickou smrt Jana Masaryka,“ popsal Kudrna.
Policie opět vyšetřuje smrt Jana Masaryka. Má podezření na vraždu |
Gottwald ve svém projevu podle Kudrny prakticky popírá fakt, že Jan Masaryk byl zavražděn Rusy nebo domácími komunisty, a doslova uvádí, že tyto „řeči jsou výmyslem“. „Gottwald se přiklání k tomu, že Masaryk buď spáchal sebevraždu, nebo byl zavražděn britskou, případně americkou tajnou službou,“ vysvětloval historik.
Přesvědčena, že Masaryk byl zavražděn, je i publicistka Václava Jandečková. Autorka knihy Kauza Jan Masaryk z roku 2018 zveřejnila doznání blízkého Masarykova spolupracovníka a diplomata Jana Bydžovského. Za vraždou měla stát britská zpravodajská služba SIS. Historici ale upozorňují, že Bydžovský se k účasti na Masarykově vraždě přiznal v roce 1951 poté, co ho zlomila mučením StB.
Překvapivá svědectví se mohou skrývat i v ruských archivech. Ty se ale zatím neotevřely.
