Nedávno jste se zúčastnil summitu NATO ve Vilniusu. Jaké jste si z něj odnesl hlavní myšlenky? V jakém horizontu se bude aliance rozšiřovat?
NATO plní svojí roli. Rusko rozpoutalo válkou proti Ukrajině nejhorší katastrofu na evropském kontinentu, což má samozřejmě dopad i na bezpečí zemí NATO. Aliance zásadně posiluje východní křídlo a Putin de facto zařídil, že do NATO chtějí vstoupit Finsko a Švédsko. Finsku se to už povedlo (v dubnu letošního roku, pozn. red.), švédský proces visí na ratifikaci v tureckém a maďarském parlamentu.
Severoatlantická aliance přijala také nové obranné plány, které budou dále posilovat bezpečnost právě na východním křídle.
Jan Lipavský (Piráti)
|
Kdy nastane čas pro vstup Ukrajiny do NATO?
Jsme připraveni Ukrajinu do Severoatlantické aliance pozvat. Až nastane vhodný čas. Hned po summitu země G7 a také Česko jasně deklarovali, že budeme Ukrajinu v její obranné válce podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba.
Co jí tedy zatím chybí?
Politická vůle a připravenost. Ukrajina je nyní ve válce, nikdo nepředpokládá, že by se dostala do aliance během ní.
Na druhou stranu, lidé na Ukrajině bojují doslova na život a na smrt za to, že se jejich země bude moct stát součástí západních struktur. Nejen NATO, ale také Evropské unie. Nechtějí být žádnou moskevskou gubernií. I proto je důležité vysílat pozitivní politický signál.
Určitě pozorujete poslední vývoj války – Prigožinovo tažení nebo výbuchy na Krymském mostě. V jaké fázi je ukrajinská protiofenziva?
Ukrajina rozjela dlouho připravovanou ofenzivu, jejímž cílem je získat zpět okupované území ruskou federací.
Nejde to asi tak rychle, jak si někteří přejí. Ukrajinská armáda a její vedení ale už mnohokrát ukázalo, že ví, co dělají. Od prvních momentů dokázali protivníka překvapit efektivitou vedení boje. A to proti jedné z nejpočetnějších armád světa, která se honosila neporazitelností.
Jsme teď někde uprostřed protiofenzivy. Věřím, že Ukrajina bude úspěšná.
Jak mohou ovlivnit směrování aliance blížící se volby amerického prezidenta? Co by znamenala výhra republikána?
Domácí politiku jiných zemí ze zásady nekomentuji, a to ani v Americe. Demokraté i republikáni nicméně opakovaně projevují velkou míru odhodlání Ukrajinu podporovat. Stejně tak podporují obě strany fungování NATO. Ať už vyhraje kdokoliv, na chod aliance volba podle mě zásadní vliv mít nebude.
Potenciálním kandidátem je opět i Donald Trump, který v minulosti zmiňoval, že skončí válku jedním telefonátem. Co si o jeho výrocích myslíte?
Myslím si, že lidí, kteří mají takové silné výroky, je celá řada. Nikdo to však reálně nebyl schopný zařídit. Nepřikládám tomu žádnou váhu.
Chceme zastavit nelegální a nehumánní migraci do Evropy, řekl v Polsku Fiala |
A co česká pomoc? Je nyní stále prioritou dodávání zbraní a munice, nebo se už začínáte soustředit na poválečnou obnovu Ukrajiny?
Děláme všechno, co je potřeba. Ať už dodávání okamžité humanitární pomoci, tak i dodávky vojenské. Zapojujeme na komerční bázi i obranný průmysl. Za to nám Ukrajina i s pomocí mezinárodních partnerů normálně zaplatí.
Pomáháme i politicky či ekonomicky. Zároveň velmi intenzivně pracujeme na propojení českých firem s ukrajinskými subjekty. Připravujeme také domácí systém podpory podnikatelů v rámci obnovy Ukrajiny. Ta už dnes ostatně i z českého pohledu probíhá a má velkou budoucnost.
V čem přesně?
Země je destruována a zároveň musí dál fungovat. Víme, že až válka skončí, bude obnovována v ještě mnohem větší míře. Jsme u všeho, u čeho máme být, máme výborné jméno. Pro české firmy to je lákadlo, v několik posledních dnech dokonce na Ukrajinu cestoval náš zmocněnec pro obnovu Ukrajiny s velkou delegací českých podnikatelů.
Zájem firem byl několikanásobně větší než kapacita. Nepůjde jen o obnovu infrastruktury, ale také o oblasti energetiky, zdravotnictví nebo dopravy.
Co byste z české pomoci ještě vypíchl?
Podařilo se nám být mezi prvními, kteří dodávali na Ukrajinu tanky, rakety nebo helikoptéry. Ale také humanitární pomoc, první takové balíčky jsem na Ukrajinu vezl ještě předtím, než válka vypukla. I když to z celkové pomoci byla kapka v moři, tak víme, že to pomohlo lidem, kteří byli obětí bombardovaní civilních cílů.
Nyní jsme připravili třeba speciální autobus, který obsahuje pět zdravotnických lůžek intenzivní péče, je to taková pojízdná nemocnice. Sloužit bude ve střední Ukrajině.
Bavíme se spolu krátce po vládní návštěvě v Polsku. Co jste na „mezivládních konzultacích“ řešili?
Jelo nás devět českých ministrů a pan premiér Fiala. Jednali jsme se svými protějšky v polské vládě. Měli jsme i separátní bloky, v tom mém jsem spolu s paní ministryní Černochovou jednal s polskými ministry obrany a zahraničních věcí.
Naše politika se s Poláky dost prolíná. Bavili jsme se o důležitosti summitu ve Vilniusu a pokračování podpory Ukrajiny a našich konkrétních plánech a projektech, největší téma je právě teď program letounů F-16.
Mluvili jste také o kauze dolu Turów?
V tuto chvíli se ohledně Turówa snažíme všechny otázky řešit na praktické úrovni a zdá se, že to jde dobrým směrem (rozhovor byl pořízen před zveřejněním údajů o stavu vody u záchytné bariéry kolem dolu, pozn. red.).
Stěna na zadržení vody u Turówa funguje, potvrdily vrty. Z Česka ale stále mizí |
Pojďme dál, zajímá mě váš pohled na vládu a její komunikaci. Vít Rakušan předminulý týden na Twitter napsal, že chce prověřit sankce na rodinu ruského zbrojaře. Patří takové informace na sociální sítě?
Ten příspěvek jsem zaznamenal, za ministerstvo zahraničních věcí platí, že všechny otázky týkající se sankčních režimů nekomentujeme, než je schválí vláda. Příprava sankcí funguje v utajovaném režimu. V tom je moje stanovisko jasné a nechci to dál komentovat.
Nedávno jste na Pirátském fóru hlasovali o ministru spravedlnosti Blažkovi, zároveň se blíží eurovolby. Jak se momentálně ve vládě cítíte?
Před parlamentními volbami jsme měli velké ambice a dostali jsme hodně po čumáku. Nezabránilo nám to ve vstupu do vlády, protože jsme kandidovali s kvalitním programem a dostali dost hlasů. Naši voliči by přišli zkrátka, kdybychom do toho nešli.
Není to vždy jednoduché, ale je to vláda pěti stran. Snažíme se být konstruktivní a prosazovat zájmy mladých liberálních voličů. Podle preferencí se nám, myslím, daří, čísla jdou nahoru a věřím, že dokážeme v příštích parlamentních volbách získat větší počet hlasů. V eurovolbách cílíme na tři až čtyři europoslance.
Piráti odhlasovali, že Blažek ve vládě ohrožuje důvěru ve spravedlnost |
Kdo by měl vést kandidátku?
Budeme o tom podle amerického vzoru hlasovat ve stranických primárkách. Já navrhl Mikuláše Ferjenčíka, což je podle mě jeden z nejtalentovanějších politiků ,které strana má.
Kromě čtyř let ve sněmovně má i zkušenosti se studiem v zahraničí, proto si myslím že je na pozici europoslance plně kvalifikovaný. Mohl by být výrazným kandidátem.
Piráti už jsou etablovaná strana, uvažujete o nějakých změnách ve struktuře? Nebo budete stále o všem hlasovat na Pirátském fóru?
Průběžně se měníme pořád. Vnitrostranická demokracie ale podle mě není něco, co nás brzdí. Na druhou stranu bychom občas opravdu mohli hledat i jiné cesty, než dávat na fórum neustále podněty. Rozhodně si ale nemyslím, že změníme způsob fungování.
Jak vidíte budoucnost fungování Visegrádské skupiny, které Česko nyní předsedá? Má cenu v ní zůstávat?
Vidíme málo zásadních témat, na kterých máme regionální shodu. Bude to spíš takové provozní předsednictví V4.
Nemusím chodit kolem horké kaše, neshodneme se s Maďarskem nad tím, jak rétoricky hovořit o Ukrajině. Shodneme se s nimi sice na závěrech Evropské rady nebo z NATO, ale rozhodně nedokážeme mít nějakou společnou pozici.
V4 má více než třicetiletou historii a snahy z ní vystoupit, rušit ji, nebo rozšiřovat ani nejsou realizovatelné. Je to víceméně jeden zakládající dokument a další věci na ní navázané jsou už spíše neformální, někdy i užitečné, jako třeba využívaní visegrádského fondu. Je to spíše o nás, my se musíme spíše snažit najít cesty, jak co nejvíce mluvit se západní Evropou.
EU se do osmi let rozpadne, s novou českou vládou utužíme V4, věští Orbán |
Proč skončili velvyslanci Tuhý a Slamečka, i když měli oba schválené nové mise? Kdo teď bude mít na starosti slovinskou a dánskou ambasádu?
Výběr velvyslanců je v utajovaném režimu, tudíž ho nebudu komentovat. V případě změn v nominacích existuje ustálená diplomatická praxe, kdy vysílající stát informuje protistranu a požádá o nový agrément.
Kam se chystáte na další zahraniční cesty? Upozadila ruská válka na Ukrajině nějaké projekty?
Upozadila a je to zcela logické. Ruská válka nám přinesla drahé energie, mnoho uprchlíků nebo hlad v Africe. My ty problémy musíme řešit, neznamená to ale, že můžeme přestat pracovat na dalších věcech. Pracujeme na komunikaci v Africe, kterou jsem už navštívil. Pojedu například do Brazílie. Působíme také v Indo-Pacifiku.
Pod vámi je také česká rozvojová agentura. Na co se zaměřuje?
Má šest prioritních oblastí, kterou jsou aktuálně Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko a Zambie. V nich děláme rozvojové projekty. Fungování agentury průběžně vyhodnocujeme, pan ředitel Minčev pracuje podle našich představ.
